Tentokrát už po dvanácté se v Jihomoravských Žabčicích sešli fandové nejtvrdších hudebních odnoží, aby zhlédli a poslechli kapely a především si užili trochu té zábavy. Jako obvykle se zde sešla spousta známých, které člověk nikde jinde než na takovýchto taškařicích nepotká. Naše dvoučlenná výprava odstartovala kolem půl jedenácté z Olomouce v domnění, že stihneme první kapelu na pódiu.
Vzhledem k různým dopravním omezením se do areálu dostáváme až po třinácté hodině a proto nestíháme ani set Švédských ANÜS. To mě sice docela mrzí, protože jejich první a zároveň aktuální placka mě doma dost baví. Navíc v ní zpívá Johan Bergström, jenž je na tomto festivalu jako doma a jeho vystupování je vždy opravdu akční. Nic na plat. Když jsem se pak několika lidí na vystoupení ptal, tak říkali, že ANÜS byli skvělí a všem přítomným prý natrhli kruh.
ANÜS jsme sice nestihli, ale set MORTALLY INFECTED byl náš od začátku. Tito sympatičtí týpci z Bratislavy hrají docela šikovnou fúzi deathu. Z nahrávek jejich hudbu znám docela dobře, ale dnes mi jejich vystoupení úplně nesedlo. Nevím, zda to bylo tím úmorným vedrem, na které budeme o několik hodin později ještě se slzou v oku vzpomínat, nebo ne úplně povedeným zvukem. Nicméně i přesto, že borci dělali všechno, co mohli, mě nepřesvědčili.
To na sebranku CARL GUT jsem byl opravdu zvědavý. Nedávno se mi do rukou dostala placka těchto borců z Brna a musím říct, že se mi opravdu líbila. Totální grind/violence, který se valil z pódia, se jen těžko vstřebával, ale je fakt, že ta půlhodina utekla jako voda. Moc dobrá práce.
To THE INFINITE WITHIN to vzali z naprosto jiného konce. Jejich technické podání brutal dethu je naprosto fantastické. Chalani všem přítomným dokázali, že všechny vyhrávky, které jsou ke slyšení na debutu „Bestial Void Inevitability“, jsou schopní zahrát i na živo. Dokonce i v otřesném vedru, jež všude panovalo, bylo jejich vystoupení dostatečně akční.
Ve chvíli, kdy spustili seveřané ECITON, bylo jasné, že všechny bandy, které jsem dnes na ANTITRENDU viděl, toho musí ještě mnoho odehrát, aby se svojí tvorbou aspoň trochu prorazili. ECITON předvedli výtečnou show, plnou nabroušených kytar. S naprostou lehkostí hoblovali smysluplná sóla, jež plynule přecházela v kosti lámající riffy. Zpěvák Jesper Bøeck je docela šílenec, u kterého se na sto honů pozná, že ho vystupování v České Republice opravdu baví.
Když jsem se opět podíval na dnešní rozpis kapel, tak jsem si říkal, že po severském uragánu ECITON to našinci 6 MAS nebudou mít vůbec lehké. Nevím, zda je to přítomností grindu v jejich hudbě, ale ihned po prvním songu šly všechny mé obavy stranou. Kapela do přítomných nasázela své nejlepší kousky a dle kotle pod pódiem bylo znát, že všichni si vystoupení opravu užívají.
To ze slovenských sousedů DEHYDRATED jsem byl tak trochu v rozpacích. Kapela sice vznikla v první polovině devadesátých let a víceméně funguje až do dnešních dnů, ale na jejím vystoupení to nebylo ani trochu znát. Snad za to může jistá nesehranost, nebo mi jen jejich set přišel po předešlých dvou docela fádní. Ať je to, jak chce, tak doufám, že se s kapelou ještě někde potkám. U mě mají co napravovat.
Naopak NEID splnili všechno, co předem hlásali. Jednoduše vlétli na pódium a jako buldozer hrnuli všechno před sebou. Vraždící songy plné tvrdých kytar a šílený zpěvák, co chvíli nepostojí. Právě to dělá z NEID dokonalou atrakci. Uši sice dostaly pohulit, ale právě toto je důvod, proč takovéto vyhlazováky vyhledávám.
PERFECITIZEN byla jedna z kapel, na kterou jsem dnes byl opravdu zvědavý. Obě nahrávky mám plně ukotveny v mozku, a proto nic nebránilo tomu zhlédnout, jak to skupině šlape s novým zpěvákem. Nejprve jsem nevěřil tomu, že Oldu může někdo plně nahradit, ale s přibývajícími minutami nezbývalo, než smeknout. A i přes drobné rozdíly v prezentaci obou zpěváků se dle mého jedná o adekvátní náhradu.
COLLISION nejsou v našich končinách neznámým pojmem a ti, kdo s nimi ještě neměli tu čest jak na CD, tak na některém ze zdejších podií o hodně přišli. Dnes proběhl opět grindcore nátěr jako prase. Sice ihned po začátku jejich setu začalo pěkně pršet, ale ani to neodradilo příznivce kapely vrhnout se do víru nespoutaného tance. Kapela šlapala jako dobře namazaný stroj a opět šlo vidět, že si i v dešti fanoušci i muzikanti společné chvíle opravdu užívají.
Po konci vystoupení COLLISION přestalo jako mávnutím kouzelného proutku pršet. To se už na stage chystali našinci SPASM. Tato kapela je stálicí českého gore grindu, na který jsou fanoušci vždy hodně natěšení. Navíc těmto gigolům loni vyšel nový počin nazvaný „Pussy (De) Luxe“. I z něj dnes zazněly některé songy. Žel Kristova zlomená hnáta opět začalo, ne pršet, ale spíš lít jako z konve. Ani to ale fanouškům nebránilo v tom, aby kapele vytvořili báječnou atmosféru.
Jako poslední grupu jsem před pódiem viděl už jen MINCING FURY. Ano, světe div se! I letos pořadatelé tuto bandu pozvali. (smích) Stejně tak jako vždycky bylo jejich vystoupení naprosto parádní. Pro ty, kteří se ptají, tak ano, i Kačenka byla. Jen škoda toho deště. Stejně tak jako u předešlých SPASM, i MICINKÁM ti opravdoví fanoušci vytvořili docela fajnovou atmosféru.
Poslední mnou zhlédnuté uskupení byli švédští RAZORRAPE. Opět kapela, na kterou jsem měl zálusk od její publikace. Jenže jsem už byl totálně promočený a na další vodu už neměl náladu. Proto nastal čas konzumace nápojů s přáteli pod střechou na opačné straně areálu. Po očku jsem jen sledoval, jak pro mě hlavní kapela akce hraje už jen pro pár jedinců v neoprenu. Je fakt, že ani to muzikantům nebránilo v jejich nasazení. Navíc věřím, že kdybychom všichni nebyli tak daleko, tak je to nejspíš vystoupení dne.
Po skončení vystoupení RAZORRAPE jsem se uklidil celý mokrý do spacáku a šel spát. Proto mi unikly i poslední tři hudební přehlídky. A to TAXIDERMIST, jenž jsou na českých pódiích dost provaření. Zato s polskými EPITOME by to pro mě bylo dnes poprvé. A konečně SEII TAISHOGUN. Kapela, ve které hrají ti samí muzikanti, jako v TAXIDERMIST. Jen s tím rozdílem, že jde o naprosto jiný hudební ranek.
Sečteno, podtrženo. I letošní ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL se hudebně nadmíru povedl. Jen počasí, stejně tak jako poslední tři roky, docela pozlobilo. I přes tohle negativum a teplé pivo v kelímku bylo vše naprosto dokonalé. O to se stejně jako vždy postaral pestrý výběr kapel a spousta přátel. Tak snad opět za rok na viděnou.