Nejbližší koncerty
  • 28. 03. 2024Hrají: NAŠROT legendární hardcore ( Havlíčkův Brod ), NON...
  • 29. 03. 2024NAURRAKAR Nuclear Misanthropic Black Metal https://www....
  • 03. 04. 2024Gurs - post punk z Baskicka ve šlépějích kapel jako Chain...
  • 04. 04. 2024Conflict (uk), Ginnungagap (cz)
  • 05. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl), Lucifer Efekt (cz)
  • 05. 04. 2024Black thrash metalová formace Unpure ze Švédska a black m...
  • 05. 04. 2024Hrají: N.V.Ú. punk ( Východní Čechy ), STREET MACHINE har...
  • 06. 04. 2024Conflict (uk), Eye for an Eye (pl)
INSANIA

CD 2016, Werewolf Production / black metal / Česko

KRAAKE je parádní název pro blackmetalovou kapelu. Dobře zní i vypadá. V norském originále znamená slovo kråke vrána, našinci jej lehce modifikovali, aby prvními pěti písmeny signalizovali, co že to bude zpěvák dělat. Poslední slova berte prosím s úsměvem, on totiž album nenaKRAAKal chlap, ale slečna Valfarin, která ale aktuálně v sestavě není; nahradil ji Fjord, což už je jiná historie.

Historické pozadí má i samotný název alba „Fram“. Jde o název legendární norské lodi (slovo znamená vpřed), která na přelomu 19. a 20. století posloužila k několika výpravám slavných badatelů (Nansen, Sverdrup, Amundsen) do Arktidy i Antarktidy. Vyrobena byla ze dřeva a její speciální konstrukce umožňovala plavbu v sevření ledových ker, a nejen to, na svou dobu byla vybavena řadou technických vymožeností. Dodnes ji mohou zvědavci spatřit v muzeu v Oslu.

O tom, že před více než sto lety nebyly plavby územím věčného ledu jednoduché a že jejich účastníci vytrpěli dnes nepředstavitelné, je asi zbytečné psát, jako inspirace pro blackmetalové album ale kulisy z větru, sněhu a mrazu, v nichž se odehrávala dramata nezřídka končící smrtí, slouží přímo ideálně. KRAAKE se do atmosféry zmaru položili s typickým žánrovým zápalem, zjednodušeně by se dalo říci, že jejich black metal ctí ducha začátku devadesátých let, je svým způsobem nesmlouvavý, nemoderní, jak by řekl pan Lustig, pravý a nefalšovaný. I přesto skladby neplynou v jednom zběsilém tempu, byť rychlé úseky samo sebou převládají; objevují se ale i melodické pomalejší vsuvky, v nichž blackové výrazivo ctí hlavně zpěvačka, která se drží strašidelného skřehotu.

Od prvního tónu, který zazní po typickém severském intru obstaraném větrem, nějakým snad etnickým bicím nástrojem a zvuky zvířat, je zřejmé, že o žádnou modernizaci žánru se KRAAKE snažit nehodlají, jestli tedy nebudu za cosi odjinud považovat troubení na roh, jehož zvuk připomíná zvuk rohů z filmů o pravěkých lovcích. Ale zpět k muzice. Ta v titulní skladbě osciluje mezi vichřicoidním black metalem a black metalem primitivním, přičemž slovo primitivní, ačkoli má jistý pejorativní nádech, nemyslím nikterak zle, ale snažím se jím připodobnit black metal jednoduchý, který svým způsobem působí až punkově. „Hymnu ledových plání“ opět uvozuje kvílení větru (stejně jako všechny ostatní skladby), poté se muzika žene jako vítr, aby později udělala stejný manévr jako v předchozí skladbě, nicméně tady se jde ještě o kus dál, prostřední pasáž lehce brnká na nervy, tím, že z ní čiší opravdové zlo. I přes jasnou ortodoxnost ale cítím z alba i pozitivní vlny, o které se starají na první poslech neregistrované melodie. Třeba „Daleko od Nákazy“ je melodiemi protknutá skrz naskrz, takže nahrávka, která zprvu působila stereotypně, postupně odhaluje skryté rozměry; i když poloakustická pasáž v „Daleko...“ je nabíledni hned napoprvé, stejně jako triviální začátek „Samoty Severu“. Drobná zpestření se objevují i v dalších skladbách, a když tak desku zhruba podesáté poslouchám, nemám vůči ní příliš výhrad, jednoduše mě poslech baví a ona archaičnost nepřekáží.

Jediné, co bych si dovedl představit o něco fajnovější, je zvuk. Všemi deseti chápu, že to kapela tahle lehce zahuhlaně chtěla, že nahrávky z doby, na kterou přísahá, zní podobně, nebo spíš ještě zastřeněji, ale přesto bych si dovedl představit o něco zřetelnější a možná i vytaženější kytary.

Je jasné, že kvůli obalu si nikdo CD nepořídí, ale v případě KRAAKE by výtvarná stránka mohla být oním závažím, které vychýlí vahadlo na stranu „pro“. V první řadě je knížečka plná sice jednoduchých, ale to působivějších kreseb, od Framu na titulní straně přes vrány po postavy na arktických pláních. Řemeslně prvotřídní práce, ke které v druhé řadě pěkně pasují i další drobnosti jako číslování stránek obrácenými křížky nebo vkusný font; grafika je jedním slovem skvělá.

Seznam skladeb:

  1. Fram
  2. Hymna ledových plání
  3. Daleko od Nákazy
  4. Fram II - Mrtvé pobřeží
  5. Bílá tma
  6. Samota Severu
  7. 1912 - Poslední na Fram

Čas: 47:53

Sestava:

  • Valfarin - vocals
  • Alastor Paul - guitars, backing vocals, horn
  • Warlord - bass
  • Bális - drums

facebook.com/kraakeblackmetal
bandzone.cz/kraake

 

 


Zveřejněno: 16. 05. 2016
Přečteno:
3907 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář