TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

CD/LP 2016, Support Underground / thrash metal / Česko

Thrash metal zažíval nejlepší roky před třiceti lety... všechno se ale vrací a tak přišla thrashová renesance. To, co zabíralo v minulém tisíciletí, zabírá pořád, pořád se objevují kapely, kterým učarovala přímočará a rychlá muzika. Řada z nich našla útočiště v relativně novém tuzemském podzemním vydavatelství, jež v poslední době vydalo řadu zajímavých titulů, většinou nejen na CD, ale i na vinylech. Premiéru v edičním plánu pak má split album, na kterém se sešla jedna letitější formace a jedna čerstvější, leč složená ze starých harcovníků.

O 1000 BOMBS jsme psali nejednou, a vždycky ve smyslu, že jejich thrash by potřeboval trochu více nakopnout. A hle, nový materiál nakopnutý je. Zda je to dílem našich předchozích keců, nebo spíše nové krve, která do kapely přitekla, je s otazníkem, ale z mého pohledu udělala kapela krok správným směrem. Když srovnám tři nové songy s debutem „Peace Is Dead“, vyhrávají ty aktuální na celé čáře. Hned od začátku se v „Tunnel Rats“ hraje o poznání rychleji než dříve, muzika má drive, zpěv je pěkně štěkavý, bicí devastující, kytary se zpočátku drží typického thrashového riffování, ale později se objevují i táhlé melodičtější pasáže, zespodu pak vše tvrdí poměrně výrazná baskytara. A nechybí ani hodně povedené sólo, kterým na sebe upozorňuje novic v sestavě, který si v 1000 BOMBS říká Zakk (jinak jde o Vojtu z LAID TO WASTE – úsměv). Myslím, že Vojtův příchod kapelu nakopl správným směrem. I v druhé položce se pánové drží SODOMistického thrashe, „Soldiers Of Hate“ je jedním slovem jízda! Hitová v refrénu, šlapající ve slokách, v předrefrénových úsecích nabroušená... a znovu si pozornost zaslouží sóla, o která se podělili oba kytaristé. I třetí štych začíná zostra, po sborovém hulákání „em ou ej bí“ ale tempo lehce polevuje, kratinké sólíčko i pozdější delší pak skladbu opatrně sune až k heavy metalu, ale proč ne. Texty jsou v angličtině, první pojednává o tzv. tunelových krysách, což byly speciální jednotky amerických (příp. australských a novozélandských) vojáků ve válce ve Vietnamu, které se pohybovaly v podzemních komplexech a v nich se utkávaly s vietnamskými vojáky, ničily skladiště zbraní, utajená velitelská stanoviště a podobně. Nastražené na ně byly různé pasti, ale setkávaly se i s jedovatými hady a další havětí. Výborně jejich počínání zachytil třeba F. Forsyth v knize Mstitel. I zbylé texty pracují s válečnou a vojenskou terminologií.

Zatímco 1000 BOMBS jsem několikrát viděl na živo a slyšel od nich kompletní produkci, od BAJONETU jsem dosud neslyšel skoro nic a živé shledání se omezilo na nějakých pět minut na akci, na kterou jsem vyrazil za jinými kapelami. Takže první pořádné setkání s tvorbou pražského tria přichází až s pěticí poměrně krátkých skladeb s průměrnou stopáží kolem dvou minut. Proti split-kolegům je produkce BAJONETU o něco jednodušší a přímočařejší, hned první skladba „Jen sereme a flušem“ jede prakticky pořád stejně, a jak po hudební, tak po textové stránce mi připomíná kapely z přelomu osmdesátých a devadesátých, které na to šly podle hesla „rychle a rychle a chvílemi rychleji, ale rozhodně ne složitě“. V podstatě na tomhle mustru funguje celá strana BAJONETU, skladbám navíc nelze upřít poměrně silný hitový a návykový potenciál - prostě si je po pár posleších každý snadno zapamatuje a bude notovat, ať chce, nebo ne. Na druhou stranu působí kapela trochu humpoláckým dojmem, což dokládají i texty, ve kterých sice nechybí nějaké odkazy na staré thrashové kapely, ale čeština je mrcha a tak každý porozumí a nejspíš i dojde k závěru, že textař se s ničím moc nepáře a co ho napadne, hodí na papír - a i když se asi snaží být vtipný, na mě ony (rádoby) legrácky nefungují, stejně tak nemusím nějaké ty ostřejší výrazy a pravopisné chyby. A nakonec jsem si nechal zpěv, který taky není podle mého gusta, hlavně parodické polohy mi nejdou do uší. Ale když to zobecním, čekal jsem to horší, minimálně hudební složka na mě působí solidním dojmem a poslech těch deseti a něco minut mi vždycky utekl jako voda a v paměti mi zůstala řada chytlavých momentů, hlavně z prvních dvou songů.

Provedení obalu je pěkné, dvojpanelový digipack obsahuje i vloženou knížečku s texty, které doplňují fotky z pouliční bitky, v níž si to mezi sebou obě kapely rozdávají. Vtipné a originální řešení, i závěrečné foto s pobitými bojovníky se povedlo, ale pročerta, kdo vymyslel, že texty budou napsané nejmenším písmem na světě? Navíc bíločervenou barvou na tmavém podkladu... čitelné je to s obtížemi na dobrém světle, večer při svitu měsíce ani lustru nemá nikdo šanci. Titulní strana je koláží bomby s bajonetem a navíc na ní nechybí odkazy na profláklé kapely, od IRON MAIDEN, po D.R.I. Nápad jistě dobrý, leč zpracování se mi nelíbí, ale to je, jak obvykle píšu, věcí vkusu; ten můj je jinde.

Ale když to shrnu, nedopadla tahle kooperace vůbec špatně, s první polovinou splitka u mě panuje větší spokojenost, ale i druhá mě svým způsobem příjemně překvapila.

PUMY: 7/10
KUDLY: 5,5/10

Seznam skladeb:

1000 BOMBS

  1. Tunnel Rats
  2. Soldiers Of Hate
  3. M.O.A.B.

BAJONET

  1. Jen sereme a flušem
  2. Thrash než chcípneš
  3. T.W.A.R.
  4. Buď popraven
  5. Totální násilí

Čas: 21:31

Sestavy:

1000 BOMBS

  • Asura - bass, vocals
  • Throllmas - guitar, vocals
  • Sheafraidh - drums and efects
  • Zakk - guitar, backing vocals

BAJONET

  • Máma teror - guitar, vocals
  • Studna strachu - bass, vocals
  • Thomas von Krchov - drums

bandzone.cz/1000bombs
bandzone.cz/bajonet
www.supug.cz

 


Zveřejněno: 06. 05. 2016
Přečteno:
2982 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

10. 05. 2016 18:43 napsal/a Peťan
Bomby/Bajonet
Musím říct, že 1000BOMBS šli konečně (!!!) nahoru. Nevím, zda to má z velké části na svědomí Vojta, ale konečně pánové přeřadili na vyšší rychlostní stupeň a nahrávka je o dost dál než \"Peace is dead\", která mě jednoduše nebaví. Co se týká BAJONETU, tady to Johan vystihl dobře - \"humpolácký\" :-) Zahrané dobře, ale je to takovej (ne)thrash, kterej mi do uší nepoleze asi nikdy...
09. 05. 2016 13:46 napsal/a Koník (Support Underground)
Infected With Friendship
Mám radost, že Bomby zaujaly svým jasně zřetelným posunem. Já už jsem byl spokojeny s Peace is Dead, ale split je dle mého o level výš a Soldiers of Hate je myslím největší pecka kapely. Bajonet si drhne to svoje dost specifické a pro mnohé těžce akceptovatelné řemeslo. Upřímně, můj první kontakt nedopadl taky úplně nejlíp, ale dal jsem jim šanci a dnes jsem za to rád. Díky za povedenou recenzi. Ono i hanit se dá na úrovni a s patřičným respektem ke všem zainteresovaným. A za to jsem moc vděčný!!!