Od Noizgate records k nám dorazilo další zajímavé CD opět od německé kapely. BURDEN OF LIFE jsou z Regensburgu, což není od Čech tak daleko. Jedná se o jejich třetí studiové album, kapela vznikla v roce 2004, což není tedy mnoho, ale zase to patrně přidává na kvalitě.
Obvykle jsem zvyklý, že skladby na desce jsou koncipovány tak, aby hned prvním songem drtily. U BURDEN OF LIFE je to ale jinak, původně jsem myslel, že to bude stylově mimo mne, ale po prvním songu jsem změnil názor. Tedy jinak, první „Amour fou“ je nezvyklá ukolébavka, hodně melodická a hodně pomalá, začínající čistou kytarou, dokonce pak i gradující v duetu s ženským vokálem hostující Klary Truong. Vůbec seznam hostujících několikanásobně převyšuje počet členů kapely, jedná se ale hlavně o sboristy. Pěkně graficky vyhlížející digipack obsahuje i knížečku s texty, takže není problém studovat. Ještě k prvnímu songu, ten se opravdu rozjíždí velmi pomalu, ale gradování je pak o to silnější, opravdu pěkná melodie končící společným „Welcome to the end…“.
Jedeme dál. Druhá „In Cycles“ mne na začátku překvapuje melodickou kytarou a rychlým klepačkovým rytmem, až jsem si říkal, že to je to, co právě úplně nemusím – melodický black. Avšak song se rychle mění v pro mne příjemnější polohy spíše v death/melodic/doom ranku. Nutno zmínit, že zpěv je hodně v čistých polohách a se super vypiplanými sbory. Fakt geniální. „Everything moves in cycles…“
Většina songů obsahuje dlouhá a melodická kytarová sóla, která muzice ještě přidávají na intenzitě. Albu jsem na chuť přicházel dlouho, slyšel jsem ho snad 20x nebo vícekrát. A pokaždé u mne stouplo na žebříčku výš. Ono to je také i skladbou songů, které mají vzestupnou pro mne líbivou tendenci. Takže třetí „Devil in the detox“ je zase o level jinde. Jak ústřední melodií songu, tak sólem, vokály a sbory. Prostě lahoda. Ve dvou třetinách je dokonce vsuvka, kde hostuje smyčcové kvarteto.
Deska je hodně pestrá, jestli jsem to ještě nezmínil, tak musím. „52 Hz“, tak se jmenuje čtvrtý kousek, trochu zpomalí, ale o to více je hutná. Přemýšlím, k čemu bych muziku BURDEN OF LIFE přirovnal. Možná trochu stylem jako starší CHILDREM OF BODOM, ale k těm by mi zase neseděla ta pestrost, možná jen zpěv je hodně podobný. BURDEN OF LIFE jsou propracovanější. Možná starší desky THERION, ale to také není přesné. Někde, kde zase gradují samply a klávesy, mi skoro muzika chvílemi připomíná DREAM THEATER. No prostě vlivů bude asi hodně. O tom zcela jasně hovoří pátá „Kafkaesque“ a šestá „The Narcissist“, která má mimochodem geniálně melodický refrén a samozřejmě jako v každém songu perfektní sólo na kytaru. Jak už jsem popsal, s každým dalším songem deska snad více graduje a je pestřejší a nadupanější, dynamičtější… prostě barevnější.
Předposlední song „Lantern slides“ je pomalá rocková jízda, opět s použitím smyčců, které dodají songu zase jiný level. Snad už nemusím zmiňovat, že song má zase pěknou melodii. Poslední opus „At he heart of infinity“ má přes 12 minut a je přímo geniální tečkou za tímhle super albem. Snad jako by na desku skoro nepatřil a proto ji zase perfektně uzavírá. Každý, kdo má rád pestrou a melodickou muziku, která rozhodně nenudí, může sáhnout po BURDEN OF LIFE - deska vychází na konci dubna. Já jsem rád, že jsem měl tu čest.
Seznam skladeb:
- Amour Fou
- In Cycles
- Devil in the detox
- 52 Hz
- Kafkaesque
- The narcissist
- Lantern Slides
- At the heart of infinity
Čas: 42:23
Sestava:
- Christian Kötterl – Vocals, guitar
- Michael Schafberger – guitar
- Karl-Arnold Bodarwé – bass
- Matthias Babi - drums