Nejbližší koncerty
  • 03. 10. 2020Hrají: XIII. STOLETÍ ( Jihlava ), STOKER ( Brno ), KELWIN...
  • 03. 10. 2020Flowers for Whores - hardcore Praha Decultivate - hardco...
  • 09. 10. 2020Hrají: VISION DAYS ( Brněnec ), ZPUTNIK ( Praha ), DRIÁK ...
  • 17. 10. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: VIOLENTOR - infe...
  • 17. 10. 2020Night of eternal evil na Kladně KLADNO ZACHVÁTÍ ZLO A ...
  • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
  • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
  • 24. 10. 2020ROTTEN FEST 24.10.2020.Sklub Olomouc,od 17,00h. FLESHLES...
TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

12.3., 1.4., 28.4.2016, Praha

Tampere má velmi bohatou hudební scénu, alespoň soudě dle počtu koncertů a festivalů, které se v tomto druhém největším finském městě odehrávají. Krom toho má taky muzeum V. I. Lenina, situované v Dělnickém paláci, kde se roku 1906 Lenin poprvé setkal se Stalinem a kde se tedy víceméně zrodila sovětská revoluce. Možná tedy díky takovýmto příznivým podmínkám pro muzikanty a revolucionáře všeho druhu není divu, že se nexus finské alternativní tvrdé hudby zformoval právě tady, konkrétně v jednom sklepení ve čtvrti Nekala, které dnes nese název „Wastement“.

Právě tady má své doupě řekněme „bratrstvo nízkofrekvenčních riffů“, jinými slovy pětice vzájemně provázaných kapel ORANSSI PAZUZU, DARK BUDDHA RISING, MR. PETER HAYDEN, ATOMIKYLÄ a ABYSSION, které spojuje společná vášeň pro, zkrátka řečeno, divně znějící hudbu, jenž se vymyká jednoznačné žánrové klasifikaci.

Nebo za všechno může LSD, které, jak ostatně prohlásili členové DBR v jednom rozhovoru, musí být ve velkých dávkách přítomno ve Finsku snad všude, když tam mohou vzniknout takovéto hudební podivnosti.

Ať už je důvod jakýkoliv, pravdou zůstává, že tvorba výše zmíněných kapel spadá do silně netradičních subžánrů typu experimental, psychedelic, drone, groove, ambient, space rock apod., které jsou v rámci jednotlivých uskupení více či méně nakombinovány, čímž u každého z nich vzniká vskutku jedinečný hudební projev. Například u ORANSSI PAZUZU tak můžeme mluvit o syntéze black metalových postupů s čistými experimenty, v případě DARK BUDDHA RISING pak o hudebních mantrách, spíše než skladbách, spojujících darkwave, repetitivně drone, psychedelii a avantgardní až jazzové prvky, a u MR. PETER HAYDEN lze snad jen říci, že tento čistě instrumentální ambient/sludge/drone/space rock jsou prostě soundtrackem z hlubin kosmu.

Ostatně při poslechu těchto kapel vyvstává myšlenka, zdali právě jejich hudba není potvrzením toho, čemu se v kantovské estetice říká „genius“, což lze definovat jakožto stav, ve kterém se umělec stává nevědomím prostředkem, skrze který krása ve své vyšší transcendentální formě vstupuje do našeho běžného světa.   

Potažmo lze na celou záležitost nahlížet též z pozice francouzské postmoderní filozofie (především Gilles Deleuze a Félix Guattari) a poznamenat, že zvláštnost této hudby tkví v její čisté „deteritorializaci“, tedy v absenci jakýchkoliv záchytných a stabilizačních struktur (v hudbě např. refrén), díky čemuž se zde manifestuje náznak „prvotního kreativního chaosu“, (ve své podstatě repetitivního „motoru“, jehož náhodné kombinace zárodků obsahu a vyjádření jsou základem vší existence), který způsobuje, že je posluchač vytržen ze svých zažitých teritorií a dostává se tak na „linii úniku“, tedy do prostoru nových intenzit a modalit.

Připustíme-li takovouto interpretaci, pak není divu, že tato hudba není úplně pro každého, jelikož je svým způsobem revoluční, dekonstrukční a ne každý je schopen či ochoten svá zažitá teritoria opustit, což je na jednu stranu svým způsobem v pořádku, jelikož člověk ke svému životu potřebuje určité stabilizované struktury a ostatně Delleuze sám varuje, že deteritorializační proces je nutno provádět velice opatrně, ovšem na druhou stranu přílišná teritorializace znamená riziko strnulosti až fosilizace, díky čemuž lze dospět k závěru, že tento typ hudby je svým způsobem potřebný, ne-li přímo nutností, jelikož balancuje tradičně strukturovanou tvorbu a vytváří alternativní prostor, ve kterém se zmíněné „linie úniku“ mohou realizovat.

Ať už je váš názor na tento typ hudby jakýkoliv, rozhodně ji nelze upřít specifický půvab a razanci, a tudíž si své fanoušky najde. Ostatně  teď v květnu proběhne v holandském Tilburgu další ročník dnes již kultovního Roadburn festivalu, tedy setkání všech hudebních podivínů (v pozitivním slova smyslu samozřejmě), kde kromě jiného vystoupí celá pětice kapel tvořících Wastement. A jelikož při této příležitosti hned tři z nich, právě ORANSSI PAZUZU, DARK BUDDHA RISING a MR. PETER HAYDEN, vyrazily na svá evropská turné, tak jsme se i my chopili příležitosti a rozhodli spáchat jejich pražské zastávky (12.3., 1.4., 28.4.) pod názvem „finské podivné jaro“.

Jste srdečně zváni!
www.metalgate.cz 


Zveřejněno: 28. 02. 2016
Přečteno:
2854 x
Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář