TELEPATIE III - nové číslo hudebního magazínu z podsvětí

CD 2015, Mighty Music / progressive metal / Itálie

Další důkaz o tom, že i po dlouhé době existence lze stále hledat (záměrně se vyhýbám slovu tápat) svou tvář, která by nejlépe vystihovala aktuální stav mysli, nalezneme v Itálii u souboru s názvem RESURRECTURIS. Ten byl zformován již v roce 1990, jeho diskografie zachycuje vývoj kapely začínající u death metalu a kulminující jeho moderní melodickou odnoží na solidním albu „Non voglio morire“ z roku 2009. Od té doby uběhl nějaký čas, kapela zřejmě usoudila, že v daném žánru už se nemá kam posunout a tak po letech zkouší poněkud obměnit šatník a už částečně obnošený kabátec vyměnit za čerstvější a době více pasující svršek. Ten na loňské novince nachází v podobě křiklavého lehce avantgardněji střiženého sáčka, které sice v jiných podobách už před léty na odiv vystavili jiní, přesto ještě stále nelze označit všedním a okoukaným.

Rozdíl mezi posledními dvěma alby činí dlouhých 6 let, a tak měl italský spolek dostatek času přemýšlet nad svým dalším směřováním nejen hudebním. Výsledkem toho je, že titul „Nazienda“ přichází se zajímavým konceptem, který sice není úplně originální, v tvrdě kovové muzice ale zas tak často se nevyskytující. Žádná globální katastrofa či apokalypsa, ani historické pojetí určité osoby či konkrétního mezníku lidských dějin. Album je pojato jako zachycení jednoho všedního dne běžného pracujícího člověka, od ranního probuzení až po večerní zalehnutí k spánku. Tedy téma, které je známé většině z nás, a pocity s ním související všichni jistě známe – uspěchanost, stres, nejistota z povrchního řešení záležitostí, boj se stereotypem, fádností a utíkajícím životem, s přežíváním místo žití. Život je otázkou priorit, které si ne vždy dobrovolně vybíráme. S konceptem jde ruku v ruce i obal a booklet, vždy je potěšující vidět, že ještě pořád existují interpreti, kteří si dávají záležet i na výtvarné stránce svého díla, a digipack „Nazienda“ působí hezky a poctivě. Myšlenka tedy dobrá, forma též, a tak otázka nejdůležitější – co samotná hudební stránka aktuálního nosiče?

Je potěšitelné, že textové dějové linii je přizpůsobena i muzika, a dokáže spolu s bookletem v ruce skutečně navodit atmosféru ranního vstávání (zaspání), překotného pádění do zaměstnání, následného pracovního shonu a leckdy i chaosu, a svým výrazivem se snaží odpovídat i dalším aktivitám všedního dne. Po jeho skončení těm, co ještě nevyhasli, rotuje palicí, zda to všechno za to stojí. Logicky z toho vyplývá, že na albu se primárně pracuje s tempy, kostrbatou rytmikou, s dynamikou a náladou. A tady se dostáváme k tomu, že ne vše vyznívá pro kapelu tak pozitivně, jak by se z předchozích řádků mohlo zdát. Muzika sice není kdovíjak složitá, i když na technickou stránku je kladen ušislyšný důraz, přesto působí často účelově překombinovaná a někdy i rozháraně. Nejednou jsem měl také pocit, že v některých částech autoři nevěděli, jak tu či onu pasáž nejvhodněji zaranžovat, a volili leckdy nevhodně tu složitější cestu. A tak album nabízí kousky, které baví (některé až velmi, např. „10:30 Animals in the Meeting Room“), ale taky úseky, které působí paradoxně jalově a žel občas až nepříjemně. Víc než kdy jindy v tomto případě záleží na subjektivním vnímání hudby jedince, a tak asi každý bude mít ten výběr oblíbených a neoblíbených jinačí.

Žánrově je to také všehochuť, a třebaže je často v souvislosti s RESURRECTURIS spjat termín progressive death metal, s deathem to opravdu nemá nic společného. Jde spíše o různorodou směsku jakéhosi math core a dalších moderních výhonků současné extrémněji laděné muziky, kapela se však nebrání ani jemnějším, skoro až rockovým pasážím. Tomuto mixu jsou poplatné i vokály, jenž mě občas vyloženě zabolely v uších a leckdy evokovaly dojem, že vznikaly s prstem násilně natlačeným v zadnici. Píše se mi to těžce, protože snaha je patrná a myšlenka sympatická, pro mě ale na „Nazienda“ zvítězila forma nad obsahem. Kapele se nedá upřít, že poněkud vyčnívá z davu, je však zřejmé, že chce jít dopředu, zatímco kráčí spíše do boku. Těžko v téhle chvíli posoudit i cílovou skupinu posluchačů, neb fajnšmekři orientující se v technickém a progresivním rocku/metalu dají v tomto případě po právu přednost zavedeným jménům a zastánci klasičtějších pořádků půjdou od alba ještě dál. Cesta za vývojem je složitá a ne vždy lemována úspěchy, RESURRECTURIS jsou ve svém hledání i po těch letech někde v půli cesty a já jim jen přeji nalezení sobě určeného cíle. Jestliže jím je bavit sami sebe, mají splněno, a jestli jejich hudba bude záživná i pro ostatní, není co řešit, a vše je pak v naprostém pořádku.

Seznam skladeb:
  1. 06:29 Sleeping With Your Hair Spread Over My Chest
  2. 06:30 The Alarm
  3. 07:12 On the Way to Work
  4. 08:01 The Number You Have Dialed
  5. 10:30 Animals in the Meeting Room
  6. 13:00 Lunchbreak Alienation
  7. 14:16 Col-League-s
  8. 16:00 Never Happy
  9. 16:59 The Thought That Something Went Wrong With My Life
  10. 19:12 Two Half Lives Don't Make One
  11. 23:31 Falling Asleep on the Couch

Čas: 36:47

Sestava:
  • Enrico Tiberi – zpěv
  • Luca Favoni – kytara
  • Carlo Strappa – kytara
  • Manuel Coccia – basa
  • Angelo de Santi – bicí

http://www.resurrecturis.com/
https://www.reverbnation.com/resurrecturismusic
https://soundcloud.com/resurrecturis/
Facebook
http://mightymusic.dk/



Zveřejněno: 04. 02. 2016
Přečteno:
3138 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: Prepil | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář