Někde bylo napsáno, že nové album kapely ŠKWOR údajně řeže jako břitva, což tedy samo o sobě naznačuje čísi smysl pro humor. Ano, oproti předchozí silně vyměklé nahrávce zní nepatrně ostřeji, dávné metalové začátky však zůstávají jen ve vzpomínkách.
Melodicky velmi průměrné písně plně uspokojují touhu po jednodušším a zcela neškodném tvrdším bigbítu, patrně se budou líbit většině návštěvníků Masters Of Rock, Basinfirefestu či Benátské noci, jenže náročnější jedince můžou uspokojit jen těžko. Za předpokladu přimhouření obou očí lze najít několik jakžtakž solidních popěvků, k nimž patří „Kolikrát...“, titulní „Hledání identity“, „2014“ či možná nejzdařilejší „Už to mám“, ale také spoustu vaty a hned tři hodně rozplizlé balady, za něž by se nemusel stydět snad ani Láďa Křížek v duetu s bráškou.
Jinak je to, zcela v souladu s názvem alba, opravdu jen hledání identity, sahající od silně zředěných pozůstatků syrovější minulosti přes jemně kořenící a s progresí se míjející elektroniku až po popové podbízení se nejširšímu publiku. Místy ale potěší docela žhavá kytarová sóla a již tradiční předností jsou nepříliš dlouhé songy, většinou kolem tří minut, takže dobře a rychle uběhnou, prošumí kolem a neobtěžují přehnaně dlouho, za což kapele třeba poděkovat.
Zpěvák Hrdlička v úloze textaře zůstává mistrem bezzubých frází a upoceně křečovité společenské kritiky, na čemž působí komicky hlavně to, jak se kapela už dlouhá léta staví do role téměř jakýchsi rebelů proti zkažené společnosti, ačkoli v rámci veškeré hudební scény mají samozřejmě neskonale blíže k nejvyšším patrům šoubyznysu a nikoli undergroundu.
Celkově vzato je to zjevně slabší než poslední KABÁT či DOGA, ale současně pořád ještě lepší než minulé album, než polovina blbostí z Bandzonu i než drtivá většina vesnických zábavovek. Přičemž v rámci rockového mainstreamu se to stále nachází v dimenzi čehosi únosného a poslouchatelného, při jeho zoufalé úrovni to však žádná velká pochvala žel není.
Seznam skladeb:
Čas: 45:45
Sestava:
http://www.skwor.cz/
http://www.supraphon.cz/
Melodicky velmi průměrné písně plně uspokojují touhu po jednodušším a zcela neškodném tvrdším bigbítu, patrně se budou líbit většině návštěvníků Masters Of Rock, Basinfirefestu či Benátské noci, jenže náročnější jedince můžou uspokojit jen těžko. Za předpokladu přimhouření obou očí lze najít několik jakžtakž solidních popěvků, k nimž patří „Kolikrát...“, titulní „Hledání identity“, „2014“ či možná nejzdařilejší „Už to mám“, ale také spoustu vaty a hned tři hodně rozplizlé balady, za něž by se nemusel stydět snad ani Láďa Křížek v duetu s bráškou.
Jinak je to, zcela v souladu s názvem alba, opravdu jen hledání identity, sahající od silně zředěných pozůstatků syrovější minulosti přes jemně kořenící a s progresí se míjející elektroniku až po popové podbízení se nejširšímu publiku. Místy ale potěší docela žhavá kytarová sóla a již tradiční předností jsou nepříliš dlouhé songy, většinou kolem tří minut, takže dobře a rychle uběhnou, prošumí kolem a neobtěžují přehnaně dlouho, za což kapele třeba poděkovat.
Zpěvák Hrdlička v úloze textaře zůstává mistrem bezzubých frází a upoceně křečovité společenské kritiky, na čemž působí komicky hlavně to, jak se kapela už dlouhá léta staví do role téměř jakýchsi rebelů proti zkažené společnosti, ačkoli v rámci veškeré hudební scény mají samozřejmě neskonale blíže k nejvyšším patrům šoubyznysu a nikoli undergroundu.
Celkově vzato je to zjevně slabší než poslední KABÁT či DOGA, ale současně pořád ještě lepší než minulé album, než polovina blbostí z Bandzonu i než drtivá většina vesnických zábavovek. Přičemž v rámci rockového mainstreamu se to stále nachází v dimenzi čehosi únosného a poslouchatelného, při jeho zoufalé úrovni to však žádná velká pochvala žel není.
Seznam skladeb:
- Kolikrát…
- To se holt stává
- Za pevnou zdí
- Hledání identity
- Zprávy
- 2014
- Tit-a-nic
- Jeden svět nestačí
- Máme tu problém
- Už to mám
- Nemám rád
- Milionu hvězd se ptáš
- Slavík
- Dostaň mě z tý tmy
- Jizvy na duších
Čas: 45:45
Sestava:
- Petr Hrdlička – zpěv, kytara
- Leo Holan – kytary, programování, sbory
- Tomáš Kmec – baskytara, sbory
- Martin Pelc – bicí, sbory
http://www.skwor.cz/
http://www.supraphon.cz/
