Letos na jaře jsme se zamýšleli nad řadou věcí s recenzemi souvisejících, vyzývali jsme naše čtenáře, případně kapely i vydavatele, aby se k naší „práci“ vyjádřili. Řada jich tak učinila, výsledkem byl další článek, ve kterém jsme shrnuli podnětné i nepodnětné reakce a hlavně na některé podněty zareagovali i viditelně.
Tentokrát už se neptáme, ale rovnou oznamujeme, že nastal čas pro změny. Nejsou určitě extrémní, nedochází k žádné velké lednové revoluci, ale po zralé úvaze a vnitroredakční diskuzi jsme se rozhodli, že končíme s charitou.
Jak si tahle slova vykládat? Jednoduše. Od dnešního dne se slogan „zrecenzujeme veškeré nosiče, které na recenzi obdržíme“ stává minulostí. Dohnaly nás k tomu okolnosti, řekněme okolnosti dvě.
Tou první je enormní nárůst zasílaných nosičů. V podstatě už nestíháme na všechno recenze psát, navíc jde v řadě případů o vyloženě neatraktivní záležitosti. Tím nechceme snižovat kvality oněch interpretů, ale často jde o party, které ani nemají pořádné webové stránky, informace o nich jsou kusé nebo žádné, jejich muzika nás nebaví a nezajímá. My se jim věnujeme, obětujeme spoustu času a výsledkem je recenze, která nahrávku setře a která stejně skoro nikoho nezajímá. Přitom nám doma leží spousta zajímavější muziky, o které bychom psát chtěli, ale nezbývá na ni čas... Tím se dostáváme k okolnosti druhé, kterou je řekněme atraktivita kapel, o kterých bychom psát chtěli. Nejde o mainstream (i když samozřejmě hranice mezi main a sub je tenká), ale o party, které podle nás mají něco o sebe, produkují z našeho pohledu zajímavou muziku, jsou něčím výjimečné...
Můžeme se samozřejmě ještě motat v kruhu typu české kapely napíšeme vždycky, zahraniční jak kdy, ale ani tohle pravidlo už nebudeme ctít. Respektive jej trochu upravíme. Kdo pošle CD na recenzi bez předchozí domluvy (ať už z Česka, nebo zahraničí), bude muset počítat s tím, že jeho produkt se ocitne na seznamu, který prorotuje redakcí a když na nosič nikdo neukáže, tak holt zůstane na ocet. Abychom tomuto jevu trochu zamezili, není již na našich stránkách adresa určená pro zasílání promáčů. Každý trochu myslící jedinec snad dokáže sesmolit e-mail, ve kterém se zeptá co a jak. Samozřejmě je nám jasné, že řada kapel i labelů má kontakt uložený z minulosti a věci pošle ze setrvačnosti, s tím nic nenaděláme... Jedinou výjimkou, která se recenze dočká vždycky, je gramodeska. Máme za to, že kapela, která investuje do vydání vinylu a ještě je ochotná nám jej poslat na recenzi, to dělá tak nějak srdcem a zaslouží si trochu větší pozornost. Navíc má většina členů redakce k vinylu pozitivní vztah. Dalším „nenosičem“ jsou MP3 nebo jiné digitální formáty. Nabídek na zrecenzování digitálních forem přichází enormní množství, zahraniční v podstatě automaticky mažeme, na české někdy zareagujeme – to za předpokladu, že někdo z redakce má o danou věc zájem. Obecně se ale dá říci, že nás neosobní „něco“ v počítači prakticky nezajímá...
Když už jsme u těch změn, tak ještě malý povzdech nad přístupem některých jedinců, kteří asi žijí v jiném světě než my. Netýká se to recenzí, ale žádostí o zveřejnění novinek nebo pozvánek na koncerty. Na řadu jich nereagujeme, protože v nich chybí zásady obyčejné lidské slušnosti, za kterou považujeme pozdrav, prosbu a poděkování. Vyloženě nás serou exoti, kteří bez jediného slova napíšou „máme novej videoklip“ a k tomu přilepí link na YouTube, nebo jen přiloží k e-mailu typu „tady XY, v příloze info ke zveřejnění“ pár slov napsaných hanebnou češtinou plnou chyb. Po nikom nic nehodláme opravovat a e-maily podobného charakteru rovnou mažeme.
Nabídky k zaslání alb a nahrávek zasílejte na e-mail: reviews@fobiazine.net
Tentokrát už se neptáme, ale rovnou oznamujeme, že nastal čas pro změny. Nejsou určitě extrémní, nedochází k žádné velké lednové revoluci, ale po zralé úvaze a vnitroredakční diskuzi jsme se rozhodli, že končíme s charitou.
Jak si tahle slova vykládat? Jednoduše. Od dnešního dne se slogan „zrecenzujeme veškeré nosiče, které na recenzi obdržíme“ stává minulostí. Dohnaly nás k tomu okolnosti, řekněme okolnosti dvě.
Tou první je enormní nárůst zasílaných nosičů. V podstatě už nestíháme na všechno recenze psát, navíc jde v řadě případů o vyloženě neatraktivní záležitosti. Tím nechceme snižovat kvality oněch interpretů, ale často jde o party, které ani nemají pořádné webové stránky, informace o nich jsou kusé nebo žádné, jejich muzika nás nebaví a nezajímá. My se jim věnujeme, obětujeme spoustu času a výsledkem je recenze, která nahrávku setře a která stejně skoro nikoho nezajímá. Přitom nám doma leží spousta zajímavější muziky, o které bychom psát chtěli, ale nezbývá na ni čas... Tím se dostáváme k okolnosti druhé, kterou je řekněme atraktivita kapel, o kterých bychom psát chtěli. Nejde o mainstream (i když samozřejmě hranice mezi main a sub je tenká), ale o party, které podle nás mají něco o sebe, produkují z našeho pohledu zajímavou muziku, jsou něčím výjimečné...
Můžeme se samozřejmě ještě motat v kruhu typu české kapely napíšeme vždycky, zahraniční jak kdy, ale ani tohle pravidlo už nebudeme ctít. Respektive jej trochu upravíme. Kdo pošle CD na recenzi bez předchozí domluvy (ať už z Česka, nebo zahraničí), bude muset počítat s tím, že jeho produkt se ocitne na seznamu, který prorotuje redakcí a když na nosič nikdo neukáže, tak holt zůstane na ocet. Abychom tomuto jevu trochu zamezili, není již na našich stránkách adresa určená pro zasílání promáčů. Každý trochu myslící jedinec snad dokáže sesmolit e-mail, ve kterém se zeptá co a jak. Samozřejmě je nám jasné, že řada kapel i labelů má kontakt uložený z minulosti a věci pošle ze setrvačnosti, s tím nic nenaděláme... Jedinou výjimkou, která se recenze dočká vždycky, je gramodeska. Máme za to, že kapela, která investuje do vydání vinylu a ještě je ochotná nám jej poslat na recenzi, to dělá tak nějak srdcem a zaslouží si trochu větší pozornost. Navíc má většina členů redakce k vinylu pozitivní vztah. Dalším „nenosičem“ jsou MP3 nebo jiné digitální formáty. Nabídek na zrecenzování digitálních forem přichází enormní množství, zahraniční v podstatě automaticky mažeme, na české někdy zareagujeme – to za předpokladu, že někdo z redakce má o danou věc zájem. Obecně se ale dá říci, že nás neosobní „něco“ v počítači prakticky nezajímá...
Když už jsme u těch změn, tak ještě malý povzdech nad přístupem některých jedinců, kteří asi žijí v jiném světě než my. Netýká se to recenzí, ale žádostí o zveřejnění novinek nebo pozvánek na koncerty. Na řadu jich nereagujeme, protože v nich chybí zásady obyčejné lidské slušnosti, za kterou považujeme pozdrav, prosbu a poděkování. Vyloženě nás serou exoti, kteří bez jediného slova napíšou „máme novej videoklip“ a k tomu přilepí link na YouTube, nebo jen přiloží k e-mailu typu „tady XY, v příloze info ke zveřejnění“ pár slov napsaných hanebnou češtinou plnou chyb. Po nikom nic nehodláme opravovat a e-maily podobného charakteru rovnou mažeme.
Nabídky k zaslání alb a nahrávek zasílejte na e-mail: reviews@fobiazine.net
