Nejbližší koncerty
  • 03. 10. 2020Hrají: XIII. STOLETÍ ( Jihlava ), STOKER ( Brno ), KELWIN...
  • 03. 10. 2020Flowers for Whores - hardcore Praha Decultivate - hardco...
  • 09. 10. 2020Hrají: VISION DAYS ( Brněnec ), ZPUTNIK ( Praha ), DRIÁK ...
  • 17. 10. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí: VIOLENTOR - infe...
  • 17. 10. 2020Night of eternal evil na Kladně KLADNO ZACHVÁTÍ ZLO A ...
  • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
  • 23. 10. 2020Druhý ročník benefičního mini-festivalu. Osud opuštěných ...
  • 24. 10. 2020ROTTEN FEST 24.10.2020.Sklub Olomouc,od 17,00h. FLESHLES...
DARK GAMBALLE

CD 2015, Noizgate Records / metalcore / Německo

Kapela WATCH OUT STAMPEDE pocházející z Brém byla založena v roce 2011. Vyznačuje se dynamickým zvukem se spoustou breakdownů, naštvaným řevem, který se prolíná s křišťálovým vokály prostupujícími celým tělem. Ještě v roce zrození vlastními silami vydala pětiskladbové EP „From Hoes and Heroes". Kapela neúnavně rozšiřuje fanouškovskou základnu a je jedním z nejžhavějších nováčků na německé post-hardcorové scéně. V roce 2014 vydává debutové album „Reacher". Tak nějak přibližně praví jejich profilové info. Dál jen doplním, že firma Noizgate Records v letošním roce na hudební trh vrhla čerstvou novinku „Tides".

CD je zabalené do slušného třipanelového digipacku, obsahujícího knížečku, která má všechny náležitosti, co má mít profesionálně udělané album. Jen malou připomínku bych měl k textům, které jsou tištěné v novinových sloupcích. Jednotlivé věty jsou tištěné za sebou a neobsahují odstavce. Raději bych uvítal klasicky psané texty, čili sloka, refrém... pod sebou.

Prvním poslechem zjišťuji, že muzikanti z Brém produkuji jednoznačně metalcore a ne hard, popřípadě post-hardcore, jak uvádějí na svém profilu. Ale vesměs je to jedno, protože si myslím, že pokud nynější core odnože nejsou obohaceny o další rockové, metalové prvky atd., je vše nasekáno na jedno brdo. Ale nemusí to být vždy pravda. U alba „Tides" musím dát za pravdu tomu, co si myslím. Většinou se tempo nese v jedné lajně a pohledem na displej během přehrávání zjišťuji, že jsem již u páté skladby, deváté skladby. Ono je to zřejmě tím, že dvě tři skladby jsou poslepovány vždy v jeden celek a v tom corovém „marastu" nepostřehnu, že kotouček přehrávám od začátku. A možná je to i dobře, protože všech 11 písní má stopáž přibližně kolem tří minut a něco málo přes půl hodinu dlouhé album je přesně tak akorát, abych se nestačil nudit. Což je u skladeb nasekaných víceméně v obdobném tempu (čest výjimkám) docela přijatelné plus.

Bylo by vhodné tyto výjimky zmínit. Skladbička „Interlude" dělí album na dvě části, které se sice od sebe neliší, takže intermezzo aspoň přinese jakýsi akustický, vybrnkávaný oddych před další řežbou. Ono to je vlastně takové intro, na které plynule navazuje „Twenty Drinks". A vlastně je to takový návrat k první „50 50“, která takto přejde na „Vultures". Ve skladbách se tu a tam objevuje zajímavá basová linka, která žel povětšinou zůstává schovaná za kytarovou hradbou. Výrazně se projevuje až v úvodu již zmiňované „Twenty Drinks" a naplno je čitelná v „Ironhide", kde dokonce opět vytvoří jakési preludium s houpavou kytarou uprostřed písně.

Jak je již u metalcore zvykem, hlasový fond je protkán dvěma vokály. Křičící, někdy až dávivý hrubý vokál má protipól v civilním zpěvném hlasu, někdy až moc přeslazeném, pro holky křepčící před pódiem jako na zakázku dělaném. (úsměv) Ale nad oběma hlasy jsem tak trochu rozpačitý. Jednou mi tato kombinace vadí, jednou zas sedí... spíše bych uvítal jen ten hrubší vokál.

Ještě se musím zmínit o dvou podobných skladbách a těmi jsou závěrečné, v prvních dvou minutách breakdowny naplněné, „Chances" a „Misunderstanding". Mimochodem obě skladby jsou na albu nejdelší, obě shodně bez deseti sekund čtyřminutové. U první zaujme klavírní intro a outro, následující skladba je rozpůlená kytarovou vybrnkávačkou, aby album zakončila nářeznická pasáž. U první převažuje hrubší poloha hlasu, která je doplněna, někdy i sborově, čistým zpěvem. U druhé písně je to naopak, čistý hlas, který je sladký až běda, je jen doplněný křikem.

Zmínil jsem převážně pomyslnou druhou půli alba. Tím by se dalo usoudit, že mně sedla více. Je variabilnější než začátek CD, ale pokud budu upřímný, tak si z celého alba pamatuji jen některé úseky, které sem tam vynikají nad zbytkem, který se nese prakticky ve stejné rovině. A mám obavy, že v množství obdobné hudby si časem na album nevzpomenu. Je sice pravdou, že jsem se u něj nenudil, ale to jsem zmínil již výše. Zajímavé jsou některé kytarové i klávesové vstupy, sem tam nějaká hlasová nuance. Ale je toho opravdu málo, aby mě album nadchlo celé. Závěrem jen zmíním, že album „Tides", jak sám název napovídá, pouze pluje po proudu doby, která přináší tento druh mladé hudby.

Seznam skladeb:

  1. 50 50
  2. Vultures
  3. Scheme
  4. Tides
  5. No Confidence
  6. Until We Drown
  7. Interlude
  8. Twenty Drinks
  9. Ironhide
  10. Chances
  11. Misunderstanding

Čas: 32:01

Sestava:

  • Andreas „Ando" Hildebrandt - zpěv (řev)
  • Dennis Landt - čistý zpěv, kytara
  • David "Dave" Werner - kytara
  • Stefan „Skeff" Poggensee - basa
  • Tolga „Tolli" Özer - bicí

Facebook

http://www.noizgate.net


Zveřejněno: 24. 09. 2015
Přečteno:
2829 x
Hodnocení autora:
6 / 10

Autor: 4horsemen | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář