Přesně takhle by to mělo vypadat. O čem že je řeč? O obalu splitka, které za pomoci třinácti vydavatelů vypustily tuzemské party HIROSHIMA NIGHTMARE (České Budějovice) a HIBAKUSHA (Orlová). Vnitřek přeloženého dvojlistu obsahuje všechno, co potřebuju, hlavně texty (zahraniční posluchači pak určitě ocení přiložený list s texty v angličtině), sestavy a informace o nahrávání, nechybí ani děkovačky, chybí snad jen fotky, které by ale do grafického konceptu příliš nepasovaly. Titulní obrázek je asi další variací na jadernou katastrofu, která ostatně obě kapely spojuje, u HIROSHIMY je to jasné každému, slovo hibakuša označuje lidi, kteří přežili atomové útoky na Hirošimu a Nagasaki. A HIBAKUSHA šla v tomhle směru ještě dál, názvy skladeb mají rovněž návaznost na svržení jaderných bomb na Japonsko, což v případě songů „Fat Man“ a „Hiroshima Nightmare“ napadne každého, znalci (a ti, kteří si to vyhledají na netu) pak název „Cutomu Jamaguci“ správně zařadí jako jméno jednoho z těch, kteří přežili jak Hirošimu, tak Nagasaki, a „Bockscar“ jako jméno letadla, z jehož paluby byla atomovka shozená na druhé město. S názvy skladeb pak samozřejmě korespondují i texty, které mají Orlované napsané celkem slušně – ač jsou spíše popisné, při poslechu neruší a při čtení nepůsobí lacině.
Jihočeši svůj megasong věnovali tmě v různých podobách a slova poskládali hodně zajímavě. Mařenka pak jako obvykle pečlivě artikuluje, rozumět je všemu, ale nepřipravený posluchač si možná bude chvilku na zpěv zvykat, i když kdo nepřipravený si sedmipalec obstará... HIROSHIMA NIGHTMARE už na předchozích nahrávkách (a že jich za šestiletou existenci nebylo málo a většina na asfaltech) míchala punk, HC a thrash metal, aby postupně punku ubývalo a metal měl navrch. „Megatma“ je tak nějak univerzální, metal/HC/punková, ale napřed je třeba „přetrpět“ intro takřka noiseové... Vlastní song se rozjíždí pozvolna, ale od prvního okamžiku je jasné, že si tady někdo vyhrál se stereo efektem, jedna kytara zprava, druhá po chvilce zleva, tyhle hrátky se objevují v průběhu celé skladby a jako zpestření to funguje. HIROSHIMA sice nehraje nic extra objevného, ale mě jejich starobou čpící muzika baví, připomíná mi doby dávno minulé, kdy se až tak neřešilo, jestli je něco metal nebo HC. Slečně a chlapcům se navíc povedlo poskládat pestrý song, který chvíli sviští v rychlém tempu, chvíli je to spíš „tramta rata táda“, nad vším ční Mařenčin vokál, který je jasným poznávacím znamením, takže si tenhle kvintet nelze splést s někým jiným. (6,5/10)
Možná je to pořádná ostuda, ale mě HIBAKUSHA zatím míjela, samozřejmě jsem ji díky čtení HC zinů registroval, ale, nevím proč, jsem si představoval, že jde o nějaký grind binec. Jaké bylo mé překvapení, když se z drážek sedmipalce vysypal parádní crust/HC mazec plný zajímavých motivů a pestrých vokálů. I HIBAKUSHA má, podobně jako HN, ve svém středu dívku, která ale není na zpěv sama, ale dělí se o něj s kytaristou Havlem. Zatímco Havel huláká hlubším hlasem, Blanka, která navíc obsluhuje tlusté struny, freneticky řve, a tahle kombinace prostě funguje. Během necelých sedmi minut Slezané vysypou čtyři krátké songy, přičemž každý je jiný a v každém si lze najít něco zajímavého. „Cutomu Jamaguci“ je zpočátku výplach, v němž bicí doslova devastují, ale po nářeznické pasáži přichází nečekané zvolnění. Druhá „Fat Man“ je hitovka – chytlavý ústřední motiv, zběsilé tempo opět střídá pomalejší pasáž, vokály se výborně doplňují, kvílející kytara mi připomíná nedávno recenzované FEAR OF EXTINCTION... dobrá práce. Po melodičtějším kusu následuje nášleh „Bockscar“ a po něm přece jen něco grindovitého, leč trvanlivého asi deset vteřin; myslím, že jde o dárek kolegům z druhé strany, když se kratinký kus jmenuje stejně jako oni. „Trinity“ pak místy čichne i k metalu a já jsem po prvním setkání s touhle mlátičkou spokojený. (7/10)
Spokojený jsem i se zvukem obou stran, obě party si své tvorby cení natolik, že vyrazily do renomovaných prostorů, a jak Hellsound, tak Davos jsou zárukou slušivého zvukového kabátku.
Seznam skladeb:
HIROSHIMA NIGHTMARE
HIBAKUSHA
Čas: cca 6 min. + cca 7 min.
Sestavy:
HIROSHIMA NIGHTMARE
HIBAKUSHA
http://bandzone.cz/hiroshimanightmare
www.hibakusha.webz.cz
Jihočeši svůj megasong věnovali tmě v různých podobách a slova poskládali hodně zajímavě. Mařenka pak jako obvykle pečlivě artikuluje, rozumět je všemu, ale nepřipravený posluchač si možná bude chvilku na zpěv zvykat, i když kdo nepřipravený si sedmipalec obstará... HIROSHIMA NIGHTMARE už na předchozích nahrávkách (a že jich za šestiletou existenci nebylo málo a většina na asfaltech) míchala punk, HC a thrash metal, aby postupně punku ubývalo a metal měl navrch. „Megatma“ je tak nějak univerzální, metal/HC/punková, ale napřed je třeba „přetrpět“ intro takřka noiseové... Vlastní song se rozjíždí pozvolna, ale od prvního okamžiku je jasné, že si tady někdo vyhrál se stereo efektem, jedna kytara zprava, druhá po chvilce zleva, tyhle hrátky se objevují v průběhu celé skladby a jako zpestření to funguje. HIROSHIMA sice nehraje nic extra objevného, ale mě jejich starobou čpící muzika baví, připomíná mi doby dávno minulé, kdy se až tak neřešilo, jestli je něco metal nebo HC. Slečně a chlapcům se navíc povedlo poskládat pestrý song, který chvíli sviští v rychlém tempu, chvíli je to spíš „tramta rata táda“, nad vším ční Mařenčin vokál, který je jasným poznávacím znamením, takže si tenhle kvintet nelze splést s někým jiným. (6,5/10)
Možná je to pořádná ostuda, ale mě HIBAKUSHA zatím míjela, samozřejmě jsem ji díky čtení HC zinů registroval, ale, nevím proč, jsem si představoval, že jde o nějaký grind binec. Jaké bylo mé překvapení, když se z drážek sedmipalce vysypal parádní crust/HC mazec plný zajímavých motivů a pestrých vokálů. I HIBAKUSHA má, podobně jako HN, ve svém středu dívku, která ale není na zpěv sama, ale dělí se o něj s kytaristou Havlem. Zatímco Havel huláká hlubším hlasem, Blanka, která navíc obsluhuje tlusté struny, freneticky řve, a tahle kombinace prostě funguje. Během necelých sedmi minut Slezané vysypou čtyři krátké songy, přičemž každý je jiný a v každém si lze najít něco zajímavého. „Cutomu Jamaguci“ je zpočátku výplach, v němž bicí doslova devastují, ale po nářeznické pasáži přichází nečekané zvolnění. Druhá „Fat Man“ je hitovka – chytlavý ústřední motiv, zběsilé tempo opět střídá pomalejší pasáž, vokály se výborně doplňují, kvílející kytara mi připomíná nedávno recenzované FEAR OF EXTINCTION... dobrá práce. Po melodičtějším kusu následuje nášleh „Bockscar“ a po něm přece jen něco grindovitého, leč trvanlivého asi deset vteřin; myslím, že jde o dárek kolegům z druhé strany, když se kratinký kus jmenuje stejně jako oni. „Trinity“ pak místy čichne i k metalu a já jsem po prvním setkání s touhle mlátičkou spokojený. (7/10)
Spokojený jsem i se zvukem obou stran, obě party si své tvorby cení natolik, že vyrazily do renomovaných prostorů, a jak Hellsound, tak Davos jsou zárukou slušivého zvukového kabátku.
Seznam skladeb:
HIROSHIMA NIGHTMARE
- Megatma
HIBAKUSHA
- Cutomu Jamaguci
- Fat Man
- Bockscar
- Hiroshima Nightmare
- Trinity
Čas: cca 6 min. + cca 7 min.
Sestavy:
HIROSHIMA NIGHTMARE
- Mařenka - vokál
- KubaAjz - kytara
- Jenz - kytara
- Satáňa - basa
- Váňa - bicí
HIBAKUSHA
- Havel - kytara, řev
- Blanka - basa, řev
- Marzena - bicí
http://bandzone.cz/hiroshimanightmare
www.hibakusha.webz.cz
