ETEF 2020

18.3.2015, Ostrava – Barrák music club

Abych řekl popravdě, nevzpomínám si, kdy jsem viděl živě KRABATHOR naposled, a už vůbec ne, kdy v Ostravě, nemluvě o tom, že poslední vystoupení s Christopherem si má mírně sklerotická paměť už asi taky nevybaví. Loňský Brutal Assault jsem vynechal, ale podvědomě jsem tušil, že avízovaná jedinečnost festivalového vystoupení vezme za své a že nezůstane jen u jediného comebackového koncertu. Proto mě moc nepřekvapilo, když se na podzim minulého roku vyrojily zprávy o chystané minišňůře konané na začátku letošního jara, a byl jsem zvědavý, neb komentářů na vystoupení v Josefově bylo mnoho, a rád dám na vlastní úsudek. A tak návštěva akce konané v ostravském Barráku byla jaksi povinností, a to nejen pro fanoušky této legendy.

Ale popořadě. KRABATHOR jedou celou akci s BRUTALLY DECEASED, a podle regionu, kde vystupují, je i přiřazen patřičný support. A jsem neskutečně rád, že díky tomu došlo ten večer k další tak trochu výjimečné události, a to k dalšímu dá se říct comebacku, alespoň koncertnímu. DISFIGURED CORPSE, jak známo, byli už před drahnou dobou uloženi k ledu, důvody netřeba rozvádět, a včerejší vystoupení ukázalo, jak velká škoda to je. Ostravská sebranka protřelých chacharů zahrála, jako by z pódia nikdy neslezla, a živelnost jejich vystoupení bylo ukázková a nakažlivá. Mix hc/death/grindu a nevím čeho všeho pumpoval do žil energii jako „za mlada“, a nechce se věřit, že tahle znetvořená mrtvola už tu straší čtvrtstoletí. Hudba se obecně posunula, doba je už poněkud jiná, ale texty jsou aktuální stále, možná ještě více než kdy jindy, a tak nezbývá, než si přát, aby včerejší set DC nebyl posledním. 40 minut dravého výplachu uteklo rychleji než semínko, a závěrečný cover D.R.I. „Violent Pacification“ byl jednoduše zabíjející a povedenou tečkou za skvělým vystoupením. Doufejme, že nedávný nápad zahrát při příležitosti Hadgiho „čtyřicátin“ bude mít ještě další pokračování, protože jinak by to byla fakt škoda.

Těšil jsem se i na show „švédských“ pražáků BRUTALLY DECEASED. Jejich zanícení a zápal pro věc je synonymem poctivosti a upřímnosti, a tak mé očekávání bylo poměrně velké. Ze začátku jsem měl trochu problém se vstřebáním zvuku, který mně připadal poněkud zahuhlaný, ale po nalezení vhodného místa na place jsem si zvykl a od třetí skladby si set vychutnával už naplno. Parádní nasazení, kluci s přehledem prezentovali své sympatické postižení staroškolským severským death metalem, nebáli se šáhnout i hluboko do svých začátků, a k mému potěšení představili také nové kousky, které dávají důvod těšit se na plánovanou novinku a i díky jistým vychytávkám dávají tušit, že se kapela v hudebně poněkud omezeném teritoriu nespokojí s pouhým přehráváním osvědčeného. Za mě spokojenost, kapela dobře zapadla do dramaturgie večera, a těším se na další akce.

A pak už napráskaný klub čekal na hlavní událost večera. KRABATHOR jsem během svého života viděl nesčetněkrát, ať už v klubech nebo na festivalech, z nichž mnohé už patří také minulosti. Sic jsou vzpomínky spojené s touto nepřehlédnutelnou ikonou tuzemského metalu už mnohdy hodně staré, stále jsou silné a čerstvé. Na akci jsem šel s tím, že to bude asi trochu nostalgické a očekával možná i jakýsi patos, nešlo nevnímat mnohé leckdy různorodé reakce na loňské vystoupení na BA. Tady bych chtěl říct jednu věc, ať se prosím na mě případně nikdo nezlobí. Pro všechny, kteří mají potřebu za reunionem kapely hledat jakési konspirace, finanční kalkul, pitvat se v oprávněnosti tohoto návratu a zkoumat současnou formu zasloužilého tria a já nevím, co ještě, mám jednoduchý vzkaz: JDĚTE DO PRDELE! Protože to, co jsem včera viděl já, bylo něco neskutečného. Jsou koncerty a pak jsou Koncerty. Včerejší akce díky Brunovi, Christopherovi a Pegasovi patřila do té druhé kategorie a vím jistě, že z paměti nikdy nezmizí. Vážně smekám, protože vystoupení předčilo veškeré mé očekávání, a to všech směrech. Zabíjející show otevřela projekce na improvizované plátno, jež dala vzpomenout na historické začátky kapely a na časy, kdy se i z Ostravy jezdilo na pražské Death Metal Session. Střih, vzpomínky vystřídala realita, a to, co jsme viděli a slyšeli na plátně, je tu najednou v současnosti a živě. „Totální destrukce“, kteroužto klasicky polooděný Bruno odzpíval v plynové masce, načala masakr, který se těžko slovy popisuje. Od začátku výborný zvuk, skvěle přizpůsobený nástrojovému obsazení a potřebám skupiny, nasazení „jako kdysi“, a skoro slza v oku, kterou nepotlačila ani následující „Apocrypha“, kde už se dostalo ke slovu i hrdlo Chrise. „Liquid“ a „Pain of Bleeding Hearts“ zahnaly pochybnosti o tom, jak na tom KRABATHOR v současnosti instrumentálně je, a znovu se budu opakovat, ale doopravdy smekám před bandou, jejíž společné zkoušky před tour daly by se spočítat na prstech ruky nešikovného truhláře, a zahraje na takové úrovni. Nostalgie samozřejmě měla logicky své místo, ale KRABATHOR jasně ukázal, že i v současnosti strčí většinu dnešních souputníku hravě do kapsy. Viz následující „Psychodelic“ (jemuž předcházelo intro „Royal Crown“ jako na debutu), skladba byla zahrána v neskutečném tempu, zrychlená byla i „Eternal“. „Faces Under the Ice“ byla koncertní tutovka už kdysi, překvapilo mě zařazení „The Loop“, ale sedlo to parádně. Od KRABATHORU mám nejraději album „Lies“, jež bylo v mnohém zásadní jak pro kapelu samotnou, tak pro zdejší scénu, a dodnes ho považuji za jedno ze dvou nejlepších alb české tvrděmetalové arény. Takže netřeba asi zdůrazňovat, že při štycích „The Truth About Lies“ a „Unnecessarity“ jsem tekl blahem, a už věděl, že tento večer je mimořádný zážitek. Následující song „Orthodox“ byl skoro povinností a najednou se blížil finiš. „Imperátor“, ovace jak sviňa, a samozřejmě přídavek dávné klipovky „Pacifistic Death“. Outro v podobě „Believe...“ mělo vše uzavřít, ale partyji se ještě nějak nechtělo kapelu opustit, a tak nakonec tečku obstaral song „pro důchodce“ „Běsníci válka“. Loučení, děkovačka, nefalšované emoce, pozitivní atmosféra všude vůkol, nezapomenutelné okamžiky..

Včerejší večer jsem nejen já omládl o nějakých 20 let. Kdyby mě mučili, tak nemám nic, co bych mohl vytknout. Nejen vystoupení všech tří kapel přispělo k tomu, že (i když je to tvrzení možná trochu předčasné) šlo zřejmě o jeden z vrcholů poslední doby, alespoň pro mě. Viděl jsem a slyšel více, než v co jsem mohl doufat, potkal spoustu známých, o některých z nich jsem už ani nevěděl, že žijí, a přestože akce končila poměrně brzo, domů jsem se dostal až k ránu, pořád bylo s kým a o čem klábosit. Netřeba asi připomínat, že nikdo z vystupujících neměl sebemenší problém pohybovat se normálně mezi lidmi, takže kdo chtěl, mohl třeba se členy KRABATHOR v pohodě pokecat i po ukončení akce. Žádné hvězdy, ale srdcaři a stylu oddaní chlapi, takoví, jak jsme si je vždy pamatovali. A tak nezbývá než přát si jediné, a to aby nezůstalo jen u této krátké česko-slovenské šňůry, a někdy v budoucnu si ještě tento zážitek zopakovali. Velký dík všem, kteří se o něj zasloužili!!

Zveřejněno: 20. 03. 2015
Přečteno:
2822 x
Autor: Prepil | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář