Asmodeus

24. 10. 2014, Plzeň - Pod Kopcem

Páteční den byl ve znamení black metalu a jeho různých variací, jedinou výjimku tvořili Rakušané TRIUMPHANT, kteří jsou blackem pouze načichlí a jinak se věnují spíše heavy/thrashovému řemeslu. Lákadla v podobě norských TAAKE, Švédů VALKYRJA či domácí PANYCHIDY přitáhla na Božkov značné množství fanoušků, přestože podle mě letošní Phantoms návštěvností na loňské nedosáhli, ale třeba mě organizátoři opraví.

Na jmenované kapely jsme si ale museli chvíli počkat, roli otevírající kapely dostala rakouská smečka SVARTA. Pro mě naprosto neznámá čtveřice (studiově trojice) vznikla před pěti lety a věnuje se klasickému black metalu, občas prořízlému akustickými pasážemi. Namísto sypaček kladou Rakušané důraz spíše na atmosféru, melancholii, vlivu DSBM odpovídá i délka většiny skladeb. Zajímavé melodie byly kořením hudby SVARTY, stejně tak vokály Irleskana a Nahtkry, pořádný sípot musí být. V určitých chvílích sice byla zřetelná jakási nevyhranost, ale dojem z koncertu jsem měl výborný. Další příjemný objev a perfektní start pátečního dne.

KRINGA už si v České republice zahrála, a to loni na červencovém indoor festivalu Prague Death Mass. Na svém kontě zatím nemá žádné řadové album, pouze EP „Total Mental Desecration“. Čekal jsem nějakou okultní variaci na black metal, kterých je na světě v poslední době tolik, že to ani není hezké. O to více mě překvapilo, když jsem při zvukové zkoušce zahlédl basáka/zpěváka Berstuka ve westernové vestičce. Ani hudebně nešlo o takový rituál, jak jsem očekával. Repetitivní kytarové riffy, jednoduché, chvílemi až punkové bicí, dva vokály, z nichž zlověstně zněl hlavně ten Vritrův doplněný o delay. Sice mě KRINGA nezaujala tak, jako jejich krajané, přesto zůstala páteční laťka stále velmi vysoko.

To se samozřejmě nezměnilo ani s plzeňskou PANYCHIDOU, na kterou se Pod Kopcem poprvé rozjel větší kotel. Kapele to v poslední době šlape výborně, koncert na domácí půdě nebyl výjimkou, bohužel ale trochu doplatila na ozvučení. Bylo to prostě strašně nahlas, oproti předchozím dvěma vystoupením to byl značný skok. PANYCHIDA si ale za takové atmosféry zákonitě musela koncert užívat, vsadila na osvědčené fláky jako „Running out of Rules“, „Three Pillars“, „Moon, Forest, Blinding Snow“ nebo „Minnestund“, při které si zahostoval sám V’gandr (HELHEIM, TAAKE), jenž skladbu nazpíval na loňskou desku „Grief for an Idol“. Zajímavé oživení, které ale kazilo neustálé vazbení. Z toho plyne, že nebýt přeřvaného zvuku, byl by to znovu parádní koncert, takhle ale PANYCHIDA nedávné pražské vystoupení v rámci turné Chaos is Coming nepřekonala.

Při zvukovce TRIUMPHANT jsem seděl venku a když jsem slyšel ty neustálé ječáky, opravdu jsem se obával, co nás to čeká… napadla nás jakási asociace s krajany TULSADOOM, kteří na Phantomech byli už dvakrát… no, tím byly obavy ještě větší (smích). Naštěstí, taková komedie to určitě nebyla a žádné kožíškové hody se nekonaly, TRIUMPHANT vsadili na osvědčenou kůži a vysolili heavy metalovou jízdu (značně ovlivněnou mejdny) v kombinaci s thrashovou neurvalostí a black metalovou syrovostí. Některé pózy sice byly přinejmenším úsměvné, ale jako celek mě to možná až překvapivě bavilo. Doma bych si TRIUMPHANT nepustil, ale na Phantomech šlo při dni plném black metalu o zajímavé ozvláštnění, které přišlo vhod.

Z Bavorska dorazila čtveřice neblackmetalově vypadajících black metalistů DER WEG EINER FREIHEIT. Při prvním pohledu byste určitě netipli, že tito maníci se nevěnují spíše nějakému coru (což nejsem až tak daleko od pravdy, tři ze čtyř působí v deathcorové smečce FUCK YOU AND DIE). Sice jsem slyšel obě desky DWEF, větší pozornost jsem jim ale nevěnoval a čekal jsem spíše nějaký vláčnější post-black, jenže to, co pánové předvedli, mi naprosto vyrazilo dech. Ano, poštovní vlivy byly více než znatelné, občas nás kvartet nechal zasnít za doprovodu čistých kytar, jenže DER WEG EINER FREIHEIT do toho taky kurevsky umí hrábnout. Táhlé riffy, příjemné melodie a do toho Tobias vzadu pořádně proháněl svoji soupravu, jedním slovem NÁDHERA! Bavilo mě to od začátku do konce, byl jsem šokován a nesmírně potěšen, protože přesně taková show mi přišla k duhu. Zvuk byl navíc fantastický, vyrovnaný, všechny vyhrávky i basové linky vynikly. Německá smečka se nakonec pro mě stala vrcholem pátečního dne a rozhodně se nachází v TOP 3 celého festivalu.

VALKYRJA se za deset let své existence stala na švédské scéně pojmem, a to nejen proto, že dva z jejích členů působí také v „profláklejších“ ONDSKAPT. Všechny tři desky se mohou pochlubit vysokou kvalitou a dostatkem nápadů a VALKYRJA pro mě byla největším tahákem letošních Phantoms of Pilsen. A jak jsem byl z DWEF nadšen, tak z VALKYRJI jsem odcházel spíše s opačnými pocity. Znovu za to ale mohl zvuk. Jestli při PANYCHIDĚ byl fakt nahlas, tak nevím, jak popsat ozvučení Švédů. Bolehlav jako kráva… Tohle bylo fakt moc a přestože jsem byl na koncert opravdu natěšen, ani jsem ho celý nedosledoval. Užil jsem si svojí oblíbenou „Madness Redeemer“ z poslední desky „The Antagonist’s Fire“ (2013), několik dalších skladeb a vzdal jsem to. Občas mi přišlo, že se i zpěvák na pódiu trochu hledá ve zvukové spleti, ale to mohl být pouze můj dojem.

TAAKE podruhé na Fantomech. Podruhé se na ně také muselo trochu déle čekat. Ale podruhé to nakonec stálo za to. Zvuk najednou naprosto jinde, křišťálový, vše vyznělo naprosto perfektně. V setlistu se po boku skladeb jako „Du ville ville Vestland“, „Umenneske“ nebo zářezů z „Hordaland Doedskvad“ objevila také nová pecka z chystané šesté Hoestovy řadovky „Stridens Hus“, jež vyjde v prosinci. Frontmanovi live-kolegové vše odehráli s precizností sobě vlastní, Hoestovo mocné UH! znovu znělo sálem, i když bych řekl, že v menší míře než tehdy. Celkově to byl takový standardní black metalový koncert, nic navíc. Tedy kromě dokola omílaného incidentu, který nejprve donutil norského securiťáka, vážícího asi tak třikrát více kilogramů než já, aby skočil šipku do publika a začal jednoho z návštěvníků surově bít. To ale nestačilo, onen člověk pak ještě od Hoesta dostal flaškou od vína po hlavě… no, proč se to vše seběhlo, to vám nepovím, stál jsem vzadu. Verzí se šířilo hned několik…

Videozáznamy (Opat)

Fotky Oskar999, ShadeGrownEye, Kabrio

Celý fotoreport na Photomusic

Zveřejněno: 28. 10. 2014
Přečteno:
2827 x
Autor: Opat | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář