Nejbližší koncerty
  • 15. 08. 2020Ústečtí WYRM pokřtí letošní album Purge podpoří je KRAAKE...
  • 22. 08. 2020Rotten Fest Open Air 2020 22.8.2020 venkovní areál Sklu...
  • 25. 08. 2020První pražský koncert deathmetalových Poppy Seed Grinder ...
  • 05. 09. 2020Montana Metal Fest: Depresy, Dehydrated, Orkrist, Morn...
  • 05. 09. 2020Třetí ročník open air festu konajícího se v areálu Kaliko...
  • 05. 09. 2020Sušice - Chatová osada LUH mini D.I.Y. open air festival...
  • 12. 09. 2020Farářova sluj / Orthodox club Vystoupí:AGGRESSIVE TYRANTS...
  • 18. 09. 2020V rámci svého minitour nás poctí svojí návštěvou mocní SI...
PUSTINA

OPETH – Pale Communion CD 2014, Roadrunner Records

V půli se lámající rok dvoutisícíčtrnáctý předhazuje kovem pobité komunitě nejnovější výtvor Mikaela Åkerfeldta, tvořícího pod hlavičkou uskupení OPETH. Tradice prvního poslechu nabádá většinu milovníků progu k izolaci posluchačova jsoucna od vlivů vnějšího světa; potemnělá místnost, kvalitní aparatura pro produkci zvuku po ruce.

Osobně vidím v prvních násleších náročnějších hudebních děl spíše trýznění, než radost. Jen málo slyšeného dává smysl, kompozice pableskují zdánlivě mdlými nápady; vnější podobnost této zkušenosti vyrůstá ze společných základů kupříkladu spolu s těžkou kocovinou. První okamžiky nového dne (alba) jsou ve znamení útoku na lidské smysly; ač postupem času nabývá okolní prostor jasnějších kontur, jen těžko se dostáváme pod povrch reality (alba) dříve, než několik hodin po probuzení. Okamžikem, kdy se láme chleba, je moment prozření. Tanec rytmiky, podbarvený akordickými vsuvkami, vytváří v ten a ten moment vlastně vcelku pěknou gradaci; v analogii k našemu post-alkoholickému syndromu cítíme radost ze zjištění, že jsme peněženku vlastně neztratili, ale nepochopitelně ji po příchodů domů uložili do lednice. S dloužícími stíny se jednotlivé útržky skládají v ucelený obraz míru a pochopení, deska roste, stejně jako naše vůle jednou pro alkohol přeci jen znovu sáhnout...

Jedenáctému albu OPETH se zákonitě dostává ze strany běžných posluchačů i kritiků značné pozornosti. V porovnání s předchozí studiovkou "Heritage" nedosahuje ale "Pale Communion" ani čtvrtiny potenciálu šokovat. Pozdvižení, které desátý dlouhohrající zásek ve vodách fanoušků způsobil, ilustruje vlastně vcelku geniálně parodie kultovní scény z filmu "Der Untergang". Postupy, naznačené v průběhu dosavadní diskografie, dostaly pro tváření nového materiálu takřka neomezený prostor. Na výsledný odklon (či spíše obrat) od progresivního metalu do art rockových vod nyní po třech letech navazuje "Pale Communion".

Na svém letošním počinu zpracovává Åkerfeldt odkaz postupů velikánů progresivního rocku v poněkud uchopitelnějším pojetí. Na předchozím počinu hledaly kompozice své místo nejen v diskografii kapely, ale i v rámci samotného alba; v tomto směru odkazuje aktuální studiovka k typickému rukopisu švédsko-urugayské pětice. Singlová "Cusp of Eternity" by s překopáním aranží zapadnula mezi klasické skladby naprosto s přehledem, podobné pocity mám též u "River". Úvodní, jazzem nasládlá "Eternal Rains Will Come" je co do nálady zřejmě vrcholem alba; ostatní kousky se nesou v pochumrném duchu (závěrečná "Faith in Others"), případně k lehké zádumčivosti odkazují ("Voice of Treason", podložená smyčcovými aranžemi). Tradici dlouhohrajících kompozic naplňuje orbitálně-zmatečná "Moon Above, Sun Below", vystavěná na proměnlivé rytmice mistra bicích Martina Axenrota.

Ač si produkční povinnosti vzal na svá bedra Åkerfeldt sám, nesmazatelnou stopu na tváři desky zanechal i v roli zvukaře frontmanův dlouholetý přítel a hudební partner Steven Wilson. Nedávná spolupráce této dvojice na projektu STORM CORROSION spolu s poslední deskou Wilsonovy sólové kariéry (výborná "Raven That Refused to Sing") krystalizují - v tom nejlepším slova smyslu - na jedenáctém počinu OPETH. Veliké péči se dostalo hlavně klávesovým plochám, které se tak mohou směle poměřovat s nahrávkami 70. let. V rovině personálního obsazení došlo ostatně k angažování Joakima Svalberga, který po odchodu Pera Wiberga uzmul post hráče na nejrůznější klávesového nástroje. V rámci OPETH nejde však o jeho premiéru v pravém slova smyslu, na desce "Heritage" intepretoval titulní píseň.

Těžko odhadovat další vývoj někdejších průkopníku death metalového progu; vzhledem k oddanosti mozku formace k nejroztodivnějším rockovým záležitostem 60. a 70. let by nebylo překvapením další rozvíjení nové tváře kapely. Na druhou stranu, nejeden hudebník se vrací ke kořenům, které pomáhaly identifikovat umělcovo místo v nestálém světě...

Sestava:

  • Kytara, zpěv - Mikael Åkerfeldt
  • Kytara, zpěv - Fredrik Åkesson
  • Klávesy, zpěv - Joakim Svalberg
  • Baskytara - Martín Méndez
  • Bicí - Martin Axenrot
  • Zpěv - Steven Wilson*

*hostující hudebník

Seznam skladeb:

  1. Eternal Rains Will Come
  2. Cusp of Eternity
  3. Moon Above, Sun Below
  4. Elysian Woes
  5. Goblin
  6. River
  7. Voice of Treason
  8. Faith in Others
  9. Solitude (Black Sabbath cover; živě)*
  10. Var Kommer Barnen In (Hansson de Wolfe United cover; živě)*

*bonusové skladby
 
Čas: 55:42

http://www.opeth.com/home/

Zveřejněno: 28. 10. 2014
Přečteno:
2823 x
Hodnocení autora:
9 / 10

Autor: Tomáš | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář