Po dlouhých 7 letech ožívá Strastinenův a Morbivodův tak trochu stranou stojící projekt QUERCUS. Zatímco UMBRTKA, TROLLECH, STÍNY PLAMENŮ či WAR FOR WAR nahrávkami nešetří, QUERCUS lze v tomto (i hudebním) směru označit za pomalejší, „Sfumato“ je teprve druhým plnohodnotným zásekem kapely, která si všechno kromě vydání obstarala metodou DIY, jen o překlady se (v pivnici) postaral kolega z UMBRTKY Well. Jinak nahráno, jak jinak (úsměv), v Morbivodním studiu, mix a mastering Morbivod (v bookletu používá i civilní jméno), hudba a texty QUERCUS, obrazy v bookletu Strastinen (v bookletu používá civilní jméno)... Booklet je po formální stránce pěkně zpracovaný, jen s obrazy to mám tak napůl, půlka se mi líbí (obě lesní scenérie), půlka ne, hlavně titulní malba je hodně tmavá, což sice s funeral doomovým zaměřením kapely koresponduje velmi dobře, leč mé oči v té hnědé barvě nějak nenalézají smysl té jedné naznačené figury, chybí mi i logo kapely a název alba.
Název alba je vůbec záhada a úplně jasné to není ani s hudebním zaměřením QUERCUS. Obecně se sice hovoří o funeral doom metalu, ale ono to není tak pomalé a ponuré, jak se na první poslech může zdát. Přiznám se, že první poslech alba mě trochu zklamal, čekal jsem tísnivější atmosféru plnou zmaru a zla, pomalé, jako asfalt se táhnoucí kompozice, ale on není funeral jako funeral. Momentálně v tuzemsku s tímto žánrem koketují hlavně kapely vzešlé z hardcore scény, z poslední doby mě napadají hlavně V RUKOU OSUDU a BLUES FOR THE REDSUN, kteří ale míří i ke sludge. Z metalu vycházející funeral tu momentálně nejspíš chybí, a ani QUERCUS bych do linie kapel zcela vyznávajících funerální postupy neřadil, protože třeba takoví SKEPTICISM jsou přece jen jinde. V QUERCUS chtě nechtě slyším trochu alternativního pojetí doom metalu, a pak taky death metal, ke kterému svádějí občasné rychlejší pasáže.
Ale hraje se hlavně pomalu, to zase ano, k současnému nadcházejícímu podzimu je „Sfumato“ vlastně ideálním hudebním doprovodem. Vše se zpomaluje nejen v přírodě, ale i já se občas cítím jako zpomalený film. (úsměv) A tak nalévám do sklenice poslední dozvuk léta (Limoncello), usedám do křesla, pouštím si QUERCUS a oddávám se všem těm posmutnělým melodiím, zatěžkaným riffům i jemným tónům a nerozladí mě ani sporadické zařazení syntetických zvuků a pazvuků. Hluboký řev vychází až odněkud z žaludku, ale vokálů není až tolik, dlouhé úseky jsou instrumentální a znenadání do nich nakrátko vstupuje zpěvák. Bicí jsou nejspíš udělané uměle, ale pro potřeby téhle šnečí muziky zcela vyhovují. Zvukově se povedly, hlavně se mi líbí, jak kopáky jen tak zlehka podkreslují ostatní nástroje a o rytmus se starají ostatní bubínky. Tu a tam se objevují pasáže bicích prosté, tu a tam se bicí rozjedou, samozřejmě v těch rychlejších, s death metalem koketujících momentech, které mi ve finále přijdou nejméně nápadité a s klidem bych se bez nich obešel.
Vybrat z pěti skladeb o průměrné délce kolem deseti minut nějaký kus, který by si zasloužil extra zmínku či podrobnější pitvu asi ani nejde, deska je sevřená, kompaktní. Nechci říct, že vyzní jako jedna dlouhá kompozice, ale na druhou stranu nevím, jak popsat ty drobné nuance, které třeba úvodní dvě skladby odlišují. Jasné to je u minimalistické „...which is lacking“, která má k čistému funeral doomu nejblíže. Zpočátku staví hlavně na průzračných tónech, postupně se přidávají ostřejší riffy a taky zazní cosi jako chorál, což působí takřka hypnoticky; mně se právě prostřední štych jeví jako nejlepší. V závěsu za ním vidím závěrečnou „Mother´s wordfall“, která také disponuje řadou zajímavých nápadů, byť svižná pasáž uprostřed mi v kontextu nahrávky opět úplně nevoní – dovedl bych ji ocenit jinde, třeba u UMBRTKY, kde se stylové meze nekladou.
Výsledný dojem je dobrý, nebo školní známkou spíše chvalitebný, i díky výbornému zvuku. Je radost slyšet, že je všechno tak pěkně slyšet. (úsměv)
Seznam skladeb:
Čas: 50:55
Sestava:
facebook.com/quercusdoom
http://bandzone.cz/quercusfuneraldoom
http://mfl-records.com/en/
Název alba je vůbec záhada a úplně jasné to není ani s hudebním zaměřením QUERCUS. Obecně se sice hovoří o funeral doom metalu, ale ono to není tak pomalé a ponuré, jak se na první poslech může zdát. Přiznám se, že první poslech alba mě trochu zklamal, čekal jsem tísnivější atmosféru plnou zmaru a zla, pomalé, jako asfalt se táhnoucí kompozice, ale on není funeral jako funeral. Momentálně v tuzemsku s tímto žánrem koketují hlavně kapely vzešlé z hardcore scény, z poslední doby mě napadají hlavně V RUKOU OSUDU a BLUES FOR THE REDSUN, kteří ale míří i ke sludge. Z metalu vycházející funeral tu momentálně nejspíš chybí, a ani QUERCUS bych do linie kapel zcela vyznávajících funerální postupy neřadil, protože třeba takoví SKEPTICISM jsou přece jen jinde. V QUERCUS chtě nechtě slyším trochu alternativního pojetí doom metalu, a pak taky death metal, ke kterému svádějí občasné rychlejší pasáže.
Ale hraje se hlavně pomalu, to zase ano, k současnému nadcházejícímu podzimu je „Sfumato“ vlastně ideálním hudebním doprovodem. Vše se zpomaluje nejen v přírodě, ale i já se občas cítím jako zpomalený film. (úsměv) A tak nalévám do sklenice poslední dozvuk léta (Limoncello), usedám do křesla, pouštím si QUERCUS a oddávám se všem těm posmutnělým melodiím, zatěžkaným riffům i jemným tónům a nerozladí mě ani sporadické zařazení syntetických zvuků a pazvuků. Hluboký řev vychází až odněkud z žaludku, ale vokálů není až tolik, dlouhé úseky jsou instrumentální a znenadání do nich nakrátko vstupuje zpěvák. Bicí jsou nejspíš udělané uměle, ale pro potřeby téhle šnečí muziky zcela vyhovují. Zvukově se povedly, hlavně se mi líbí, jak kopáky jen tak zlehka podkreslují ostatní nástroje a o rytmus se starají ostatní bubínky. Tu a tam se objevují pasáže bicích prosté, tu a tam se bicí rozjedou, samozřejmě v těch rychlejších, s death metalem koketujících momentech, které mi ve finále přijdou nejméně nápadité a s klidem bych se bez nich obešel.
Vybrat z pěti skladeb o průměrné délce kolem deseti minut nějaký kus, který by si zasloužil extra zmínku či podrobnější pitvu asi ani nejde, deska je sevřená, kompaktní. Nechci říct, že vyzní jako jedna dlouhá kompozice, ale na druhou stranu nevím, jak popsat ty drobné nuance, které třeba úvodní dvě skladby odlišují. Jasné to je u minimalistické „...which is lacking“, která má k čistému funeral doomu nejblíže. Zpočátku staví hlavně na průzračných tónech, postupně se přidávají ostřejší riffy a taky zazní cosi jako chorál, což působí takřka hypnoticky; mně se právě prostřední štych jeví jako nejlepší. V závěsu za ním vidím závěrečnou „Mother´s wordfall“, která také disponuje řadou zajímavých nápadů, byť svižná pasáž uprostřed mi v kontextu nahrávky opět úplně nevoní – dovedl bych ji ocenit jinde, třeba u UMBRTKY, kde se stylové meze nekladou.
Výsledný dojem je dobrý, nebo školní známkou spíše chvalitebný, i díky výbornému zvuku. Je radost slyšet, že je všechno tak pěkně slyšet. (úsměv)
Seznam skladeb:
- Barbarian nostalgia
- The flute in the sink
- ...which is lacking
- Night bathing
- Mother´s wordfall
Čas: 50:55
Sestava:
- Lukáš Kudrna, Ondřej Klášterka, Mikko
facebook.com/quercusdoom
http://bandzone.cz/quercusfuneraldoom
http://mfl-records.com/en/
