DARK GAMBALLE

Sobota 16.8.2014, Hodonín - Vodní cvičiště Rohatec

Křest ohněm i přílišným náporem decibelů nově zrozená akce své místo festivalové mapě České republiky ustála. Umístění festivalu do těsného sousedství Slovenska - potažmo našich jižních sousedů - dodalo akci certifikovaný punc mezinárodního open-airu. Mezi návštěvníky tak bylo mimo našinců možné spatřit fanoušky polské, slovenské i rakouské národnosti, mimo to se však dostavili návštěvníci i ze vzdálenějších destinací - zaregistroval jsem mj. Holandsko, Velkou Británii, dokonce snad i Brazílii. Postavit festival na jménech, vyprodávajích převážně klubové scény, byl geniálním tahem...

První víkendový den halilo schizofrenně laděné počasí. Nejvíce to odnesla první kapela dne, brněnští EAGLEHEART, kterým poněkud nevděčnou pozici "zahajovací" formace značně ztížila krátká, vydatná průtrž mračen. Většinu vystoupení tak sledovalo jen několik zapálených jedinců, zbylé davy se jaly okupovat jeden z hangárů, který byl vymezen coby občerstvovací zóna; našlápnutý tuzemský metal opanoval alespoň posluchačovy sluchovody...

Meteorologická agitka se v brzkém odpoledni naštěstí klidila z cesty a umožňila tak plnohodnotné zhlédnutí show polských PATHFINDER, kteří se stylizují do jakési reinkarnace klasických RHAPSODY. Hovořit o nich jako o kopírce někdejšího konceptu by ale nebylo spravedlivé, do své hudby vsazují vlastní, originální postupy a především - jejich show má strhující náboj. Polské symfoniky v kotli doprovázelo tvrdé jádro polských fanoušků, kteří se na tvorbě skvělé atmosféry podíleli nemalou měrou. V řadách sextetu se v roli nového vokalisty představil Przemyslaw Uliczka, který projížděl výbušnými pěveckými party jako nůž máslem; nezbývá než doufat, že s třetí řadovkou jméno kapely dále poroste - potenciál bezpochyby mají...

Tuzemskými promotéry poněkud nespravedlivě opomíjenou záležitostí jsou STREAM OF PASSION, kapela, zformovaná na podnět holandského vizionáře Arjena Lucassena. Ten se sice účasti v tomto "projektu" zřekl v samém počátku jeho existence, kapela samotná je ale aktivní i nadále a zanedlouho oslaví dekádu existence. Klasickou školu holandského symfonického metalu mísí s postupy progresivnějšího charakteru; jejich výrazové prostředky prostupuje jižanský temperament, pramenící z osobnosti zpěvačky (a houslistky) Marcely Bovio. Její přítomnost během zvučení nástrojů navíc umocnila dojem komornosti celého festivalu; podobně běhal po pódiu před samotným vystoupením v pátek večer třeba i Luca Turilli. Více než hodinová produkce patřila k nejlepšímu vystoupení v rámci soboty a potažmo i celého festivalu. Sympatická (ne)předvídatelnost skladeb, symfonické plochy ("Monster"), drcené pod nánosem těžkotonážních riffů z aktuální desky "A War of Our Own". Mimo chápání zůstává stát snad pouze angažování houslí pro živá vystoupení - přítomnost krátkých partů ve dvou skladbách jejich účinek na publikum spíše podkopává.

Stylově navazující vystoupení LEAVES' EYES jsou, narozdíl od Holanďanů, v našich končinách poměrně častými hosty. Ač mi jejich tvorba poněkud splývá, s kapkou alkoholu v oběhovém systému jsem v jejich živé produkci přeci jen nacházel určité potěšení. Dle webových zdrojů leželo těžiště jejich vystoupení v posledním albu "Symphonies of the Night"; informace, kterou nemohu potvrdit ani vyvrátit. Problémy s nazvučením hlavního pódia byly již takřka mimo hru - v porovnání se spřízněnými ATROCITY dosahoval rozdíl několika řádů.

Roli zvěstovatele konce dne si pro sobotní večer vylosovali vyznavači klasického metalu DREAM EVIL. Formace, ze které vzešel např. Gus G. (OZZY OSBOURNE, FIREWIND), kombinuje ve svém projevu starobritskou školu s novějšími vlivy severských kapel, vždy však v linii konzervativního heavy metalu. Podobně jako STREAM OF PASSION, ani oni nejsou příliš častými návštěvníky české kotliny (o klubovém koncertu nemluvě), opakovat chybu neúčasti jsem si proto již podruhé netroufl. Poslední řadovka, v mých očích nejlepší výtvor těchto Švédů, byla k potěšení ucha v setlistu zastoupena vcelku výrazným způsobem (mj. "In the Night", "Immortal"), zapomenuta nemohla zůstat ani průlomová "The Book of Heavy Metal". Vzniknout tahle věc o dvě dekády dříve, ční dnes z kánonu žánru. Navdzory pokročilé hodině byla hudební produkce kapely vděčným diváckým magnetem; ostatně výkony muzikantů nemohly zklamat nikoho, kdo na vystoupení zašel. Pravda, Niklas Isfeldt (aka Nick Night) neproplouvá svými vokálními výkony určitými pasážemi s takovou razancí, jako tomu bylo dříve, i to je však součástí jakési dohody mezi hudebníkem a posluchačem. Zub času je neúprosný...

Fotky: Seanínel

Zveřejněno: 22. 08. 2014
Přečteno:
2850 x
Autor: Tomáš | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

23. 08. 2014 16:48 napsal/a Tomas
..
Pri navsteve jednotlivych koncertu jsem vychazel ze svych osobnich preferenci, popravde litat po arealu cely den a koukat na kapely, ke kterym nemam vztah by mi vzalo energii na vystoupeni, na ktere jsem se vazne tesil...
23. 08. 2014 15:28 napsal/a Ondřej
:)
je fajn, že ste řádně koukli i na druhou stage...