Nejbližší koncerty
  • 03. 12. 2024DELVING (USA/DE) + IRON JINN (NL) + LAMBDA (křest) Delv...
  • 06. 12. 2024Přijďte si letos naposledy poslechnout koncert kapely Unh...
  • 06. 12. 2024Vánoční Busking Párty 2024 @ Varkocs + MDK band + Čtvrt n...
  • 07. 12. 2024Thrash metalová legenda se vrací do Ostravy na předvánočn...
  • 07. 12. 2024Každoroční grindcorový festival v Uherském Hradišti v klu...
  • 07. 12. 2024Kaosquad 15 let - grindcore, special set! /// Ingrowing ...
  • 21. 12. 2024BLUES FOR THE REDSUN - těžkotonážní sludge-doom pošramoce...
  • 21. 12. 2024SLUNOVRAT FEST, Sobota 21.12.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ ...
DARK GAMBALLE – „Dobrý lhář“

BOKLUK – Taphonomy CD 2014, Memento Mori

Otevírám pomalu dveře jedné staré kobky. Už dopředu lituji, že jsem na tento výlet do španělské Galicie vyrazil. Mám já to vůbec zapotřebí se imaginárně trmácet přes půl Evropy, abych si pro sebe objevil zase jednu nesmiřitelnou smečku hrající po vzoru starých kapel (smích)? Procházím kolem hadích hlav, vetknutých do stěn a hlídajících neznámé vetřelce. Do nosu mě udeří neskutečný pach dávno nevětraného hrobu. „Tady se musely v minulosti dít věci,“ říkám si. Nad oltářem se sklánějí čtyři mladíci, oděni do triček jako INCANTATION, IMMOLATION, DEAD CONGREGATION, DRAWN AND QUARTERED, ale i DISMEMBER a GRAVE. Mumlají si něco starém death metalu, spílají všem svatým a jejich nástroje jsou nabroušené jako nejtenčí břitva. Hraje se zde notně ortodoxně, zásadně bez nějakých experimentů. BOKLUK se tak mohou směle zařadit mezi generaci nových kapel, drtících to hezky „old schoolově“. Nemám žádné iluze o tom, že by pánové někdy vylezli z undergroundu a spatřili třeba jen na chvíli světlo boží. Na to jsou příliš uzavřeni v devadesátých letech.

Recepty, použité na jejich prvotině, jsou v podstatě pro všechny dopředu zcela jasné. Přemýšlel jsem, co BOKLUK odlišuje od ostatních a čím mě vlastně zaujali. Hodně za to může pro mě velmi dobrý zvuk (nahrávalo se v Estudiu Treboada, mix Tukas, mastering Moontower studio), který mě od počátku dovede roznést doslova na kopytech. Hlavní jsou ale nápady. Ty zde sice nejsou z nejoriginálnějších, ale jsou podávány s velkým citem pro věc a s obrovskou porcí nadšení. Jakoby se zde setkávala americká a švédská death metalová škola, bylo z ní vybráno to nejlepší a přidán velký kus feelingu. Tohle je přesně typ desky, kterou si může s klidem pustit nějaký starý, prošedivělý posluchač (jako já), utvářející si svůj vkus před mnoha a mnoha lety nebo některý z mladších fanoušků Smrti, který se rád přehrabuje v archeologických vykopávkách. Ke správné atmosféře přispívá i krásný černobílý obal od Césara Valladarese. Zkrátka, náhodě nebylo ponecháno zhola nic a já pánům jejich starobu věřím a užívám si ji. 

„Taphonomy“ je přesně tím typem desky, kterou jsem si rád pouštěl o víkendech, v klidu a pohodě. Tehdy teprve vynikly všechny riffy krásně na povrch, jako nafouklý utopenec po několika dnech v hlubinách. Album jsem pak používal spíše jako kulisu, v určitých momentech se BOKLUK totiž neubránili určité monotónnosti. Ta také pravděpodobně dovede spousty potencionálních fanoušků odradit. Mám osobní zkušenosti s tím, že nejlépe vynikl až poslech z originálního CD doma na hi-fi soupravě. Ve sluchátkách, s okolním šumem ulice, jsem si raději recenzovanou novinku nepouštěl. Moje maličkost si pak k „Taphonomy“ našla cestu až po delší době. Nejdříve na mě bylo té zloby až příliš a i když mám pro strach uděláno, zpočátku jsem měl co dělat, abych své uši nastavil správným směrem. Opět se mi vyplatila má trpělivost a „starý“ přístup k CD. Vše se musí nechat uzrát, poslouchat v různých denních dobách, náladách a nosičích. Teprve pak jednotlivé nápady vyniknou.

BOKLUK vypustili se svoji prvotinou mezi undergroundové posluchače pořádně naštvaného Krakena. Jeho chapadla si vás postupně omotají, zhltnou a pokud vás někdy vyplivnou, tak budete mít mozek doslova vypláchnutý starodávným death metalem. Opět se mi potvrdilo jedno mé soukromé pravidlo. Label Memento Mori je jedním z těch, který pro nás vždy vyhrabe z undergroundu poctivé a smrtící nahrávky. Líbí se mi to propojení neklidné temnoty, drtivých chřestivých spodků i vokál šelmy nepocházející z tohoto světa. A já zase mohu s klidem přísahat na to, že španělské podzemí v sobě ukrývá nejeden do černa vybroušený death metalový drahokam. Mám rád desky, které když si pustím, tak na mě dýchne chlad, zatuchlina a poklop od rakve nejde jen tak zavřít. Jsem moc rád, že jsem se nakonec na tu dlouhou cestu utrpení s BOKLUK vydal. Nebylo to lehké, mnohdy to bylo trnité, plné strádání, strachu a z hlubin lidské mysli vytažených monster, ale nakonec jsme spolu do cíle došli. Album, se kterým potkáte duše svých předků!

Seznam skladeb:

  1. Psyche
  2. Nomenclature 22Q13
  3. Nausea
  4. Creed of Excruciation
  5. Excrement
  6. The Raw
  7. Neoteny Disclosure
  8. Mindfuck Self
  9. Taphonomy


Čas: 37:43

Sestava:
  • Alex – zpěv
  • Iago – basa, zpěv
  • Tukas – kytara
  • Corey - bicí


http://boklukdeath.bandcamp.com/
FACEBOOK
http://www.last.fm/music/Bokluk
http://www.memento-mori.es/


Zveřejněno: 07. 09. 2014
Přečteno:
3531 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář