Nejbližší koncerty
  • 20. 08. 2022Dead Daniels - OpenAir Na Staré cestě vol.3
  • 20. 08. 202220-08-2022 CHATOVÁ OSADA LUH SUŠICE koncert můžeme naz...
  • 03. 09. 2022V priebehu Montana Metal Festu vystúpia skupiny súčasnej...
  • 03. 09. 202203-09-2022 Chatová osada LUH Sušice, 34201 areál otevř...
  • 09. 09. 2022Páteční večer ve farářově sluji s PIKODEATH - thrash de...
  • 10. 09. 202210.9.2022 S-klub Olomouc Od: 18:00h. MASSACRE-(USA),NEC...
  • 17. 09. 2022Dead Daniels (Hard Rock,N´Roll - Praha): https://deaddani...
  • 23. 09. 2022Masakrální Nóbl mejdlo číslo 39. rozezvučí staří známí úd...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

MARTY FRIEDMAN – Inferno CD 2014, Prosthetic Records

Nemám rád dlouhá kytarová preludia, nemám rád desky od sice vynikajících instrumentalistů, ale jinak mrtvé a bez duše. Většinou mi přijdou spíš jako učebnice pro muzikanty, než pro „obyčejného“ posluchače. Mívám ve zvyku u muziky odpočívat, relaxovat a ne počítat doby, počet riffů za minutu apod. Jsou ale na světě výjimky, které mě dokážou oslovit, smést, rozložit, zaujmout a vyždímat. Jedním z nich je legendární, dnes jedenapadesátiletý kytarový virtuos Marty Friedman. Ten je většinové společnosti znám spíše jako bývalý kytarista slavných MEGADETH, případně DEUCE, CACOPHONY, VIXEN. Když v roce 1988 nahrál svoje první sólové album „Dragon´s Kiss“, vůbec se mi tenkrát nelíbilo. K tvorbě tohoto strunného maniaka jsem se musel prokousat, postupně pro ni dozrát a začal jsem ji oceňovat až s věkem, pomalu a polehounku. Nebývá to někdy lehký poslech, musí se u něj přemýšlet, netěkat myšlenkami všude okolo (jako mladý jsem na to neměl trpělivost). A to, jak je známo, někdy pěkně bolí.

Vložil jsem novinku do přehrávače a byl překvapen, jak brutální, energická, agresivní a šílená muzika se na mě vyhrnula. Čekal jsem dlouhé kytarové onanie, ale tady je všechno těžkotonážní, „heavy“ jako chůze po pás v bahně. Marty jako by byl najednou naštvaný na celý svět a snažil se ho svými riffy zničit. Nikdy bych nevěřil, že mě instrumentální album takovým způsobem chytí. Za celou dobu mého „hudebního života“ se to povedlo jen několikrát svého času Steve Vaiovi a Joe Satrianimu (a samozřejmě párkrát i Martymu). Zajímavé bylo poslouchání a postupné znovuobjevováni všech 11 dosud vydaných alb. Několikrát jsem odcházel od přehrávače s tím, že na to nemám nervy, chuť a ani náladu. Nakonec se ale vše usadilo v pohodovém objevování něčeho nového, hrál jsem si s přehrávačem jako kočka s myší, snil, létal i někdy úpěl nepochopením. Jen jsem musel vždy přehodit výhybku na jinou kolej. Na novince jsem si nemohl zvyknout na vokály pánů Alexi Laiho (CHILDREN OF BODOM) a Davida Davidsona (REVOCATION) a dodnes bych si za mikrofonem dovedl představit někoho jiného. Naopak, saxofonové zaskřehotání od Jorgena Munkebyho v songu Meat Hook je pro mě velmi příjemným osvěžením.

Marty Friedman, od roku 2003 bydlištěm v Tokiu, tamní televizní hvězda, ale nezapomíná ani na své kořeny. „Inferno“ je tak zajímavou deskou, která jakoby spojovala hru kytarových mágů devadesátých let a notně ji opepřila lehkým množstvím progresivity v citlivých mezích heavy metalového zákona. Vše na mě působí velmi nenásilně, dobře se to poslouchá a i když bych měl určité výhrady k některým pasážím, které jednoduše pořád nemohu vstřebat, tak jako celek je deska velmi příjemná. Album je svěží, hravé, dynamické a pocitově to ve mně vzbuzuje sledování právě vybuchující sopky. Erupce nápadů, které ale netryskají jen tak zbůhdarma do vzduchu, ale jsou citlivě učesány, zpřístupněny a opatřeny skvělým zvukem (Chris Rakestraw), mix Jens Borgen (OPETH). Nahrávání se zúčastnila dlouhá řada hostů (seznam najdete v bookletu, až si CD koupíte) a dle dostupných informací se deska tvořila dlouhých 14 měsíců. Ano, Marty Friedman je perfekcionista. A buďme za to rádi.

„Inferno“ je takovým malým dárkem pro milovníky skvělých kytarových nápadů, pro metalisty, kteří si rádi vždy rozšíří obzory, ale i pro všechny ostatní. Jen bych s dovolením doporučil recenzovanou novinku k poslechu někde doma, v klidu a nehodnotil ji po pár ukázkách z internetu. Tahle deska chce čas, trpělivost a otevřenou mysl. Pak budete jako já odměněni krásným instrumentálně roztodivným zážitkem v podobě zajímavých melodií v „Marty“ stylu. Garantuji vám, že některé motivy jen tak z hlavy nevyženete. Vážení a milí čtenáři, zavřete oči, zklidněte svůj dech a po nezbytném potlesku přivítejte na scéně kytarového mága Martyho Friedmana. Přeji příjemné „Inferno“!

Seznam skladeb:

  1. Inferno
  2. Resin
  3. Wicked Panacea (feat. Rodrigo y Gabriela)
  4. Steroidhead (feat. Keshav Dhar)
  5. I Can't Relax (feat. Danko Jones)
  6. Meat Hook (feat Jørgen Munkeby)
  7. Hyper Doom
  8. Sociopaths (feat. David Davidson)
  9. Lycanthrope (feat. Alexi Laiho & Danko Jones)
  10. Undertow
  11.  Horrors
  12. 12. Inferno (Reprise)

Čas: 48:46

Sestava:
  • Marty Friedman – kytara
  • Anup Sastry – bicí
  • Toshiki Oomomo – basa
  • Ramin Sakurai – klávesy


http://www.martyfriedman.com/
http://facebook.com/martyfriedman.official
http://prostheticrecords.com/


Zveřejněno: 28. 07. 2014
Přečteno:
3171 x
Hodnocení autora:
8 / 10

Autor: Asphyx | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář