LICREST – Misery

Jediným dostupným prostředkem pro cestování časem zpět jsou zatím pořád jen vzpomínky. Lidská mysl je složitá a spletitá, ale má jednu úžasnou schopnost. Zlé zážitky během určité doby otupí, obrousí se hrany a i když kolikrát zůstane v některých hlavách stín minulosti, většinou člověka spíše posílí. Seděl jsem jednou takhle na lavičce u lesní cesty, pozoroval okolní přírodu a říkal si, co jednou budu dělat, až budu starý? Představa prošedivělého death metalisty mi přišla sice poměrně zajímavá, ale spíš si myslím, že stejně jako přes zimu ještěři zpomalují svoje životní funkce, tak i já se zklidním a odevzdám se do království doom metalu. Zatím si sice jen vybírám, přehrabuju se v něm a labužnicky vychutnávám pro mě ty nejlepší kousky, ale moc dobře vím, že přijde doba, kdy se bude tento styl k mé svraštělé pokožce hodit lépe než nějaká divočina. I když, kdo ví? Třeba se dám na grind (smích).

Jednou z kapel, o kterých vím, že budu i nadále sledovat a doufat, že vydrží hrát i do mého stáří je americký projekt Armona Nicholsona s názvem LICREST. Ten letos přichází s druhou dlouhohrající deskou (ještě má na kontě album z roku 2013 – „Devoid of Meaning“). Tento pán si nahrál veškeré nástroje i zpěv. Vždycky mě podobné záležitosti zajímají. Představa, že si vše obstará a zařídí člověk sám a ještě musí mít jakousi sebekontrolu, záklopku, aby nepustil ven nějakou šílenost, mě fascinuje. Když jsem si Armona více „proklepl“ přes internet, zjistil jsem, že stojí za více podobnými kapelami. Všechny se dotýkají nějakým způsobem doomu a death metal mu také není zcela cizí. Sice se vždy pohybuje ve stejných vodách a nikdy se asi nevymaní z vlivu klasického doom metalu, který hrávaly nebo hrají smečky jako PARADISE LOST, SATURNUS, SWALLOW THE SUN, MOURNING BELOVETH, NOVEMBERS DOOM a jim podobné, ale to mi nějak vůbec nevadí. Nečekejte tedy žádnou zpívající krásku, ani doom metal „s orchestrem“. Klávesy jsou sice několikrát použity, ale spíše pro dotvoření atmosféry. Rozhodně nemají hlavní slovo.

Hlavním nástrojem je zde kytara. Některé motivy jsou krásné, povznášející a zároveň smutné. Jiné zase ne příliš originální. Každopádně je ale velmi „příjemně“ navozována stísněná atmosféra, která k tomuto stylu patří. Občas se i několikrát death metalově zařve, ale je to také jen pro zdůraznění v určitých momentech, které gradují a tak je záhodno za to trošku zabrat. Velmi se mi líbí Armonova barva hlasu. Nemívám rád zpěváky, kteří zpívají příliš vysoko nebo jen „bědují“, ale toho se na „Misery“ také (zaplať Satan) nedočkáme. Je sice pravda, že pro současné posluchače funeral doomu a různých sludge, drone, stoner a podobných směrů bude deska příliš obyčejná a fádní. Ne tak pro mě. Oceňuji právě ty klasické postupy, které pojímá pan kapelník po svém. „Misery“ je tak spíše pomalou procházkou po hřbitově, než otvíráním zpuchřelých rakví. Vše je jemné, sází se spíše na melodii. Výsledná atmosféra ve mně pak evokuje právě návštěvu starobylého kostela nebo domova důchodců, kde se plouží dávné vzpomínky. Cítíte také ten chlad?

„Misery“ je vlastně jen takovým „obyčejným“ albem, kterých jsou vydávány po světě každý týden stovky. Jenže mě si přitáhlo k sobě, donutilo mě zastavit na chvilku čas, zamyslet se a zklidnit moji hlavu do podoby, kterou znají snad jen buddhističtí mniši. Myslím si, že v dnešní rychlé době, kdy se myšlenky míhají rychlostí, s jakou se střídají záběry v ukoptěných reklamách, to není zrovna málo. A hlavně, baví mě s deskou chodit po ranních jarních ulicích, kdy se probouzí svět do nového dne. Mívám sice při průchodu kolem jednoho opuštěného domu až mrazivý pocit v zádech, ale to je zde jen ku prospěchu věci. Někdy dokonce zažívám pocity podobné těm, které je možné mít při lehkém příjemném polospánku. Motám se v nekonečném kruhu a snažím se vymanit z toho smutku. Někdy to jde lépe, někdy hůře. Vzpomínám na dobré i zlé časy. Sleduji jako jogíni svůj dech a nechávám na sebe muziku jen tak působit. I ve smutku je možné najít krásu. Přeji všem příjemné spočinutí! Smutná prokřehlá doomová deska plná klasických postupů.

Seznam skladeb:

1. Into The Abyss
2. Regret
3. Forever Lost
4. Like A Flood Of Anger
5. A Starless Sky
6. I Want To Watch You Die
7. Misery
8. Make Up
9. Fading Away Into Nothing
10. The Heart Of Winter
11. Exha

Čas: 42:23

Sestava:

• Armon Nicholson – všechny nástroje, zpěv

http://licrest.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/licrest
http://musicforthedead.com/