
Znáte to. Vyhodíte ho dveřmi, přijde oknem. Vyhodíte ho oknem, nic se mu pacholkovi jako na potvoru nestane a vleze vám do baráku komínem. Když už zatarasíte díru do komína, a myslíte si, že máte vyhráno, najde si zase nějakou skulinku, kterou se k vám do příbytku vnutí. Proč takový úvod? VENUSIAN DEATH CELL alias David Vora je přesně tím případem, na kterého výše zmíněné pořekadlo platí jako ulité.
Nevím pokolikáté už nahrál na kazeťák to svoje drnkání, následně ho vypálil a poslal nám ho do redakce. Ze začátku jsme se pobavili, byli rádi, že taky jednou za čas můžeme někomu udělit jeden bod, a na nemilého muzicíra s klidnou hlavou zapomněli. Jenže on se pravidelně ozývá, a aniž by jsme se ho o to prosili, neustále nám posílá své domácí práce na zhodnocení. Přitom kolega Asphyx to ve svém pojednání v poslední větě napsal docela jasně, ale to se zase obloukem vracíme k prvnímu odstavci.
Nemám zapotřebí vymýšlet něco nového, když už vše trefně o jeho „tvorbě“ napsali kolegové přede mnou. Nejvíc si s Davidem užil za poslední léta Johan, došlo i na kolegu Asphyxe a kotouček štěstí dostal za odměnu i 4horsemen. Všichni nešetřili ostrovtipem a ve finále poslali Davida ke všem čertům. Zcela po právu.
Davidova novinka „Abandonned Race“ je stejně pitomá jako jeho předešlé nahrávky. Nic se nemění, slyšel jsem to sice jednou, to aby se neřeklo, ale nic jiného než kroucení hlavou jsem na sobě nevypozoroval. A také to, že už nikdy nechci více. Nemůžu tvrdit, že by mě David vyloženě urážel, snad mi je ho i trochu líto, ale proč mu máme s jeho broukama v hlavě pomáhat zrovna my, to netuším. Každopádně tohle bylo poprvé a naposled, co jsem si CD-R made in VENUSIAN DEATH CELL vzal k sobě domů. Vtipný mi to nepřijde ani trochu.
Obal je stejně „kvalitní“, jako u jeho předešlých „desek“. Stálo mi to za to ho aspoň naskenovat. Znalci hned poznají, že se jedná o klasickou a jasně rozpoznatelnou Davidovu ruční práci, kterou možná nějaký přírodní člověk nebo tříleté dítě ocení, ale za mě je to jasně palec dolů. Nejsem ani jedno.
Seznam skladeb v galerii.
Nevím pokolikáté už nahrál na kazeťák to svoje drnkání, následně ho vypálil a poslal nám ho do redakce. Ze začátku jsme se pobavili, byli rádi, že taky jednou za čas můžeme někomu udělit jeden bod, a na nemilého muzicíra s klidnou hlavou zapomněli. Jenže on se pravidelně ozývá, a aniž by jsme se ho o to prosili, neustále nám posílá své domácí práce na zhodnocení. Přitom kolega Asphyx to ve svém pojednání v poslední větě napsal docela jasně, ale to se zase obloukem vracíme k prvnímu odstavci.
Nemám zapotřebí vymýšlet něco nového, když už vše trefně o jeho „tvorbě“ napsali kolegové přede mnou. Nejvíc si s Davidem užil za poslední léta Johan, došlo i na kolegu Asphyxe a kotouček štěstí dostal za odměnu i 4horsemen. Všichni nešetřili ostrovtipem a ve finále poslali Davida ke všem čertům. Zcela po právu.
Davidova novinka „Abandonned Race“ je stejně pitomá jako jeho předešlé nahrávky. Nic se nemění, slyšel jsem to sice jednou, to aby se neřeklo, ale nic jiného než kroucení hlavou jsem na sobě nevypozoroval. A také to, že už nikdy nechci více. Nemůžu tvrdit, že by mě David vyloženě urážel, snad mi je ho i trochu líto, ale proč mu máme s jeho broukama v hlavě pomáhat zrovna my, to netuším. Každopádně tohle bylo poprvé a naposled, co jsem si CD-R made in VENUSIAN DEATH CELL vzal k sobě domů. Vtipný mi to nepřijde ani trochu.
Obal je stejně „kvalitní“, jako u jeho předešlých „desek“. Stálo mi to za to ho aspoň naskenovat. Znalci hned poznají, že se jedná o klasickou a jasně rozpoznatelnou Davidovu ruční práci, kterou možná nějaký přírodní člověk nebo tříleté dítě ocení, ale za mě je to jasně palec dolů. Nejsem ani jedno.
Seznam skladeb v galerii.
Čas: 11:24
Sestava:
- David Vora - vše