„V temnotě našeho kláštera jsem strávil mnoho let modlitbami, odříkáním a chválením našeho Pána. Patřil jsem k nejpečlivějším a nejvěrnějším věřícím. Rád jsem trávil dlouhé hodiny modlitbami v samotě mé cely. Trápil jsem své tělo hladem a před křížem jsem často propadal vizím souvisejícím s výjevy z Bible. Jenže pak jsem je potkal poprvé. Stáli na nádvoří našeho biskupství a smáli se. Pak mi předali dar, jednalo se o CD se zajímavým obalem. A já jsem propadl zcela jiné víře. Začal jsem věřit ve starodávný death metal. Začali o mě říkat, že jsem padlý mnich. Odpadlík. Vyvrhel. Ti, kteří mě svedli ze svaté cesty, si říkali OBLITERATION.“ Tak takto by klidně mohla znít slova člověka, který poprvé potkal výše zmiňovanou norskou old school death metalovou smečku. Je vám doufám jasné, že není radno si s jejich muzikou zahrávat. Tady totiž máme co dočinění s opravdu pravověrnými vyznavači stylu. Tohle je nahrávka, která bolí jako čerstvě otevřený vřed, mokvající a páchnoucí po zkažené krvi. Představte si situaci, kdy už na naší matičce Zemi nezbyl nikdo, kdo by ještě věřil v poslední zbytky dobra. Všude se už jen vznášejí úryvky nenávisti, které plachtí kolem vás, jako černí krkavci, poslové zloby.
Jedná se teprve o třetí nahrávku skupiny a opět mám sto chutí vyrvat na nejbližším hřbitově ze zdi dřevěný kříž a zapálit ho v té správné poloze, stejně jako to pravděpodobně učinili pánové z kapely na svých promo fotkách. Přesuňme se do nejskrytějších zákoutí norského undergroundu, kde to zkaženě bublá, hoří očišťující ohně a hraje se spíše o špatných pocitech, než jen přednáší z technických hudebních učebnic, jako to bývá dnes mnohdy tolik časté. „Black Death Horizont“ se nedá poslouchat tak, že byste počítali muzikantům doby a sledovali, zda se někdy také „nespletli“. Tady se sází spíše na špínu, nátlak, emoce a citují se staré spolky jako AUTOPSY, INCANTATION, IMMOLATION, CELTIC FROST, možná snad i staří MORBID ANGEL. Nahrávka má sama o sobě obrovský feeling a pokud se v podobných záležitostech vyžíváte, myslím, že budete na vrcholu blaha. Kolem téhle desky je totiž od počátku až do konce čitelná jakási černočerná aura, kterou máme u podobných spolků tolik rádi. Kope to, bolí to, drásá to, drtí to a rozmělňuje mě to v šílených hudebních křečích. A takto to mám přirozeně velmi rád.
Někdy se ptám, kam až jsou někteří lidé schopni ve své zvrácenosti jít. Přirozeně odmítám jakékoliv projevy násilí, ale jak se jedná o muziku, rád si rochním v neurvalosti a drsných melodiích. Těch je na „Black Death Horizont“ nepřeberné množství a pokud jste někdy k podobným nahrávkám přičichli, budete pravděpodobně ztraceni úplně stejně jako já. Opravdu mívám chvíle, kdy si přijdu jako po mnoho let zavřený mnich, který náhle prozřel a pochopil, že svět je také zlý. OBLITERATION jakoby sledovali mnoho let samé hororové filmy, pak je vylouhovali do té nejčernější esence a tu vypálili na hudební nosič. Ten je obdařen pořádně „nepříjemným“ zvukem, do krve zbarveným obalem a je tak učiněno vše proto, abyste drželi v ruce krásné „zkažené“ dílo. Proti provedení nemám pražádných námitek. Možná snad jen, co se týče hudební stránky, bych občas ocenil větší variabilitu hlasového projevu, ale to může být jen můj soukromý pocit (stejně jako celá tahle recenze, ale vždy je to všechno jen o subjektivních pocitech).
Už dlouho jsem neslyšel tolik blasfémie najednou. Vše je zde poctivé, šílené, sice již mnohokrát slyšené, ale podané s takovou vervou a uvěřitelností, že jsem byl hned od počátku zcela rozsekán. Mnohým z vás to samozřejmě bude připadat jako zběsilý, neuchopitelný chaos, ale věřte, že po čase nebudete moci jinak než já. A pokud ne, nezoufejte. To se jen jedná o styl, který není určen zrovna pro vás. Vy musíte hledat jinde. Zato pro nás, pro příslušníky sekty old school death metalu se bude jednat o výjimečný letošní zážitek. Tady se totiž opravdu obětuje těm správným bohů, vzývají se temné síly a do umdlení hází palicí v nekonečném headbangingu. OBLITERATION diktují podle kdysi napsaných death metalových (a taky blackových) učebnic, které byly psány krví našich předků. Ti moc dobře věděli, že s temnými silami si není radno zahrávat. Můžou vás totiž jinak zcela pohltit a obrátit na zcela jinou víru, než která je všeobecně uznávána. „Black Death Horizont“ je hodně temným obřadem, rituálem. Tak si dejte velký pozor! Smrt je zde opravdu velmi blízko. Death metal ve své nejčernější podobě!
Seznam skladeb:
- The Distant Sun(They Are the Key)
- Goat Skull Crown
- Transient Passage
- Ascendance (Sol Invictus)
- Sepulchral Rites
- Black Death Horizon
- Churning Magma(Outro)
Čas: 42:12
Sestava:
- Didrik Telle – basa
- Kristian Valbo – bicí
- Arlid Myren Torp – kytara
- Sindre Solem – zpěv
http://obliteration.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/obliterationofficial
http://www.indierecordings.no/
