„Posedlost. Zloba a nenávist. To byly první myšlenky, které mi začaly kolovat hlavou. Chodívala jsem tenkrát z církevního gymnázia v noci po bohoslužbách sama. Bála jsem se. Staří vyprávěli příběhy o padlém mnichovi. Nikdo mi tenkrát nevěřil. Ale on tam opravdu stával. Měl šílený pohled, ale jakoby neměl žádnou tvář. Díval se na mě. Cítila jsem se jako oběť. Strach mě vždy zcela ochromil a mé nohy nedovedly ani utíkat.“ To je jen úryvek ze zápisků v deníku jedné nezvěstné studentky někdy z roku 1875. A teď mi řekněte, že jste se také pořádně zasmáli, co? Vypadá to na nějaký výmysl mladé holky, která chtěla být jen zajímavá. Jenže když si k tomu pustíte novou desku „Man, God, Giant“ od norských neznabohů KATECHON, on vám ten úsměv na rtech zamrzne. Už jen ten obal, šedivý, jednoduchý a všeříkající. Tady se bude pořádat opět nějaký zapovězený obřad, který by asi neměl nikdy spatřit světlo světa. Měl by se odehrávat v temnotě, protože tam je okultnímu old school death metalu notně protkanému blackem stejně nejlépe. A já se ptám, kdo je ta postava. Je to ten padlý mnich? Proč nemá žádnou tvář? Zasvěcení moc dobře vědí, že ZLO nemá svůj vlastní obličej. Může ho totiž měnit a nikdy si nemůžete být jisti, jakou má zrovna podobu. Jednou se na vás bude šklebit a pak zase usmívat jako nejkrásnější obrázek. Pánové z KATECHON se mu (ZLU) snaží co nejvíce přiblížit a alespoň trošku ho poodhalit.
Kapela byla založena teprve v roce 2011 a po dvou demonahrávkách se jedná teprve o první dlouhohrající album. Pánové se toho vůbec nebojí a tak máme opět co do činění s pořádně nihilistickým materiálem. Možná trošku problém bych měl tentokrát s vyjadřováním zpěváka, on sice zpívá „pěkně“, ale občas bych ocenil větší variabilitu. Jinak se ale jedná o klasický, úctyhodně zahraný chlív velmi dobré kvality. Všude jsou obrácené kříže, popraskaná víka od shnilých rakví, sem tam někde leží nějaká ta opuštěná kost a všemu se smějí náhrobky, které pamatují snad celou historii samotné nenávisti. Ano, hudba KATECHON je dynamická, hezky plyne a když se do toho pořádně opřou, nedávají mi příliš šancí na únik. Moc dobře vím, že tuhle špínu ocení jen pár fajnšmekrů a pravděpodobně nebude dobývat metalové žebříčky našich „oblíbených“ tištěných časopisů, ale i tak dovolím troufale tvrdit, že se jedná o dobrou a kvalitně zahranou desku.
Jak bývá dobrým zvykem, pokusím se trošku tvorbu téhle smečky přirovnat k ostatním kapelám. Zkuste si vzít to dobré z BELPHEGOR, přihoďte starý dobrý odér BEHEMOTH a všechno to zabalte do melodičtějšího norského (nebo spíš švédského) black metalu. A nezapomeňte prosím přihodit pár dekagramů špinavého crustu. Tohle všechno jsem byl schopen z poslechu „Man, God, Giant“ vypozorovat po poměrně dlouhé společně strávené době. Není to sice totální inferno, jako třeba nová deska GRAVE MIASMA, kousky ZLA jsou zde ale zcela patrné. Problém mám sice malinko s tím, že jsou si některé songy podobné jako obrácený kříž obrácenému kříži. Ono se to vlastně velice dobře poslouchá, jen tomu chybí ta pověstná „uvěřitelnost“. Zkrátka, ty pavučiny, strach a chlad tam jednoduše cítím jen někdy. Kouzlo, které jsem cítil na začátku při prvním přehrávání, se pomalu vytrácí a já marně přemýšlím, kam vlastně zmizelo? A to jsem se chtěl tolik bát (smích).
Kolem starého opuštěného hrobu, jehož hloubka přímo žaluje a prosí o své naplnění, stojí v kruhu postavy v kápích. Modlí se. My moc dobře víme ke komu. Jejich modlitba se trošku ztrácí v chaosu a vypadá to, že tentokrát pán ZLA nepřijde. Mniši odvracejí svoji tvář a z jejich kuten zní šepot jména KATECHON. Jakoby z dálky zaslechnu, že pro tentokrát je jejich řád přijme jen na zkoušku. Prý se budou muset ještě nějakou dobu pořádně snažit. Jsou sice na dobré cestě, ale nesmí z ní sejít, nesmí se zpronevěřit té jediné pravé víře. Špinavému black/death metalu. Odkládám na chvilku CD na stůl a dlouze přemýšlím. Nakonec ve mně některé melodie zůstaly. Slyším je ve své hlavě jako temné zaříkávání. Po chvíli uvěřím tomu, že tahle parta hrobníků má v sobě určitě ten správný potenciál do budoucna. Myslím, že o nich ještě uslyšíme. Byl bych moc rád. Velice příjemně zahraný black/death metal.
Seznam skladeb:- Endless Funeral
- Spring Of Man
- Black Rain Ungodly Rituals
- Liquid Decadence
- Transition
- Man, God, Giant
- Endgames
- Deathly Treasures
- Unbeing
- Beautiful Desolation
Čas: 34:37
Sestava:
- L. R. B. – basa
- D. D. – bicí
- K. G. – kytara
- P. G. – kytara
- L. O. V. – zpěv
http://katechon.bandcamp.com/
https://www.facebook.com/Katechonband
http://www.nwnprod.com/
