SARKE – Aruagint

Čím jsem starší, tím víc se některé muzice vyhýbám jako čert kříži. Dnes totiž vychází takové neskutečné množství desek, že není v silách obyčejného smrtelníka, aby je všechny vstřebal. Sleduji tak jen svoje oblíbence a samozřejmě sem tam dám i na nějaké to doporučení. K black metalu jsem měl vždy trošku odtažitý vztah. V mém hledáčku se objevovaly povětšinou jen staré prověřené spolky a to ještě jen v případě, kdy zcela nezměnily svůj styl (jako to dnes bývá poměrně častým zvykem). Mám raději tento styl v jeho dřevní, původní podobě, kdy byl ještě notně protkán thrashem, heavy metalem a sem tam nějakým tím doomem. SARKE jsou jedněmi z těch, kteří se o takový příjemný retro návrat snaží již od roku 2008. Letos přicházejí se třetím albem a je to opět ta správná old schoolová, příjemně znějící deska, plná blacku, thrashe a nebál bych se upozornit i na staré dobré rock´n´rollové postupy. Zkrátka, mnohokrát osvědčené přísady v novém zvukovém kabátu. A když si k tomu ještě projedete jména muzikantů, je vám jasné, že tady se o nějaké obyčejné břídily rozhodně jednat nebude. Vždyť persony jako Nocturno Culto, Sarke a vlastně i všichni ostatní, mluví samy za sebe.

„Aruagint“ je deskou, která je nahrána pro radost. Přijde mi, jakoby si pánové potřebovali občas odpočinout od svých domovských kapel a jednou za čas si pořádně zařádit. Hudba je to opět jednoduchá, chvílemi až primitivní, dokonce je z ní cítit i kus legendárních VENOM. Vše oceníte spíše při dlouhých jízdách autem, večer při pitce s kamarády nebo jen tak při chvílích oddechu. Nejedná se zde o nic, co by mělo bořit hranice stylů nebo nedej Satan snad posunovat kola metalových dějin. Tady se přistupuje spíš „pocitovým“ způsobem. A abych pravdu řekl, mě osobně je recenzovaná nahrávka příjemnější než většina dnešní blackové produkce. Cítím z ní totiž to pradávné nadšení a jakési, tolik pro mě důležité, „jiskření“. Nikdo si na nic nehraje, žádné zbytečné propriety, jen poctivý kus práce. Pro někoho to je možná málo, ale věřte mi, že se deska opět velmi dobře poslouchá. Je dostatečně přístupná i pro ortodoxní vyznavače jiných stylů a myslím, že ta síla tam jednoduše je.

Neubráním se sice srovnání s minulými počiny, kdy obzvláště jejich předchozí deska „Oldarhian“ (rok 2011) mi přišla víc „energičtější a dynamičtější“. Letos přeci jen došlo k menšímu zvolnění (nebo aspoň mně to tak přijde) a já se občas neubráním tomu, že se nedovedu na nahrávku plně soustředit. Vždycky jsem musel mít pro poslech tu správnou náladu. Nejvíce se mi osvědčily společné chvíle při pátečních odchodech z práce, kdy je člověk „intelektuálně zcela vyčerpán“ (smích) a nemá náladu na nic složitějšího. To mi pak dělají tyhle dřevní, dunivé riffy a nezaměnitelný hlas Nucturna Culta jen a jen dobře. Pokud se zaposloucháme lépe, určitě bychom mohli směle prohlásit, že určité prvky či postupy jsou jeho "domovské" kapele DARKTHRONE velmi podobné. Vše je také náležitě špinavé, chladně drsné. Tím ale nechci říct nic o tom, že by se jednalo o nějakou kopírku, jen ten stín se okolo jednoduše vznáší a v mnoha bodech se obě kapely protínají.

Způsob, jakým SARKE uchopují muziku, mi velmi vyhovuje. Na své si přijdou určitě všichni vyznavači old schoolových pořádků v muzice a pokud budu mluvit za sebe, jsem také spokojen. Vše na CD, včetně obalu, zvuku apod., je srovnáno tak, jak má být. Máme před sebou desku, která se sice dá několika slovy jednoduše odsoudit jako „zbytečná“ (protože vše zde již přece dávno bylo), ale já si to tak úplně nemyslím. Je moc dobře, že ještě vycházejí podobně laděná alba. Vždy si rád zavzpomínám na dobu, kdy se všechno nebralo „tolik vážně“ a hudba tady byla hlavně pro to, aby byla „zábava“. Mě se „Aruagint“ poslouchá velmi dobře, rád se k němu budu vždy vracet, a i když je spousta riffů a nápadů dopředu „předvídatelná“, již dnes vím, že pokaždé až dostanu chuť na něco poctivého, drsného a zároveň „příjemného“, budou u mě mít SARKE vždy slot v hi-fi věži otevřený. Svět sice hraje již dávno zcela jinak a oči všech jsou zaměřeny rozdílným směrem, ale buďme rádi, že jsou zde podobné smečky, které ještě přistupují k muzice „postaru“. Black/thrash, který si pustím vždy rád ještě jednou.

Seznam skladeb:

1. Jaunt of the Obsessed
2. Jodau Aura
3. Ugly
4. Strange Pungent Odyssey
5. Walls of Ru
6. Salvation
7. Skeleton Sand
8. Icon Usurper
9. Rabid Hunger

Čas: 38:11

Sestava:

• Sarke – basa
• Nocturno Culto – zpěv
• Asgeir Mickelson – bicí
• Steinar Gundersen – kytara
• Anders Hunstad – klávesy

http://www.facebook.com/sarkeofficial
http://www.youtube.com/user/SarkeHQ
http://www.myspace.com/sarkeofficial
http://www.indierecordings.no/