TELEPATIE

21.10.2013, Praha - Retro Music Hall

Ať hodí kamenem, koho nikdy nepopadla touha zvednout se a - alespoň na krátký moment - zakotvit někde jinde; nikoliv v rámci geografie, ale v kontextu historie. Jsou chvíle, kdy mě přepadá lehce melancholický tesk, že zásadní díla mého milovaného žánru, jeho samotný zrod a postupné formování, že to vše mám zprostředkovano jen skrze prožitky druhých. Tím nechci tvrdit, že bych v období 70. a 80. let chtěl žít trvale (a už vůbec ne pod taktovkou normalizace), ale ta možnost okusit frenetickou atmosféru koncertů průkopníků kovového žánru... kdysi jsem někde narazil na teorii, že cestování časem muselo být (bude) vynalezeno, neb někdy se ty zástupy diváků na Woodstocku vyloupnout musely. Flower power grandpa's paradox.

Američtí QUEENSRŸCHE patří mezi přední tváře progresivní scény tvrdé hudby, kteří se na spolutváření subžáru podíleli zejména první pěticí studiových desek. Tvrdit, že pak to šlo se sebrankou ze Seattlu z kopce - zejména v rovině osobních vztahů - by bylo příliš zjednodušené. Na druhou stranu, loňský rozkol s frontmanem Geoffem Tatem byl událostí natolik propíranou, že zcela jistě nešlo o zkrat ze dne na den. Výsledkem je schizma, kdy vedle sebe koexistují dvě uskupení pod totožným názvem. Pražský koncert odehrála formace se třemi zakládajícími členy; novou krev v sestavě pak tvoří "staronový" kytarista Parker Lundgren a především nový hlas, Todd La Torre (ex-Crimson Glory).

Ač se u nás v posledních letech ukázali několikrát, na klubový koncert nechala skupina své věrné čekat dlouhých 13 let. Pražská Retro Music Hall je i přes svou lehce kontroverzní povahu (danou především akcemi, které se v ní většinu času konají) skvělým koncertním místem. I přes poměrně hojné prostorové dispozice se publikum (nejen) pod pódiem vcelku těsnalo - a i přesto, že QUEENSRŸCHE jedou evropské turné bez předkapely, byl "hlad" po jejich vystoupení obrovský.

Současný setlist odkazuje právě na onu úvodní pětici alb s několika vsuvkami ze současné studiovky "Queensrÿche". V dnešním kontextu se samozřejmě o kdovíjaké progresi hovořit nedá (právě proto je mi líto, že ji z oněch písní necítím tak, jak bych ji zřejmě vnímal v době vydání), v koncertním provedení jde ovšem o věc, která není na překážku. Složitější rytmické struktury ("The Whisper") dodají naopak při živém provedení skladbám šťávu. Kapela sama stvrzuje svým návratem k osmdesátkovým deskám, že současná sestava nestojí na jedné personě v popředí; novodobí QUEENSRŸCHE mají mezi sebou uvěřitelnou chemii a je vidět, že svá vystoupení hrají z lásky k hudbě samotné. Hodit hned na úvod skladbu "Queen of the Reich" se smrtícími výškami bylo odvážným kouskem - hned vzápětí se ovšem ukázalo, proč americká formace pod svými křídly Todda La Torreho přivítala. Lehkost, s jakou frontman falzetovými party původního vokalisty prolétl, nastavila laťku, pod kterou se již nešlo. Ostatně, nenapadá mne zřejmě nikdo, kdo by se zhostil Tateových partů lépe. Podobně zřejmě smýšlela většina návštěvníků, neb odezva na jeho výkon byla ušidrásající - a to mělo to nejlepší teprve přijít.

Trojice "En Force" - "Child of Fire" - "Warning" z debutového alba se v koncertním provedení stala o řád tvrdším materiálem, než jak byla prezentována na desce. Dílem to mohlo být i zvukařovým upřednostněním rytmické kytary Parkera Lundgrena, která zazdívala Wiltonovy sólové party. Sólové intermezzo obou pánů se tak ale paradoxně stalo především Lundgrenovou exhibící, nebohý zakládající kytarista nebyl pod přívalem akordů téměř čitelný. Aktuální album učechralo setlist rockovějšími postupy (vynikla zejména naléhavá "A World Without"), hráno z něj bylo spíše ale sporadicky a můj favorit "Vindication" se mezi hrané kousky ani nedostal. První půli koncertu si kapela držela od fanoušků lehký odstup, samotný frontman při delších instrumentálních částech odbíhal do zákulisí. Vše se ale v dobré obrátilo nejpozději s nástupem "The Needle Lies" z kritikou i fanoušky zbožňovaného konceptu "Operation: Mindcrime". Nevím, zda si Todd nebyl jistý svým přijetím ze strany skalních fanoušků, nicméně závěrečnou třetinu koncertu odzpíval s nasazením o to větším.

Chladní QUEENSRŸCHE na pódiu Masters of Rock 2010 s nevelkou odezvou versus QUEENSRŸCHE na klubových prknech se svými věrnými v publiku; některé kapely si člověk zkrátka vychutná nejlépe v komorním prostředí...

Zveřejněno: 25. 10. 2013
Přečteno:
2913 x
Autor: Tomáš | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

29. 10. 2013 08:54 napsal/a Dharm
ouu
Tak to jsem tedy krute nezvladl.. QUEENSRŸCHE jsou moje srdcovka, ale o koncerte jsem nevedel. To me fakt mrzi, kazdopadne diky za paradni report!!!
26. 10. 2013 08:35 napsal/a Asphyx
tedy
pane kolego, krásný report. Děkuji. QUEENSRŸCHE bych si rád klidně dal také. Musel to být krásný zážitek! Trošku závidím:)))