MEAN MESSIAH je projekt jednoho muže, Dana Frimla, který dělal kravál už za minulého režimu se skupinou SEBASTIAN, později také v APOSTASY, což byly plus mínus thrashmetalové kapely. V 90. letech se Dan ze scény vytratil a ozval se až letos, s cédéčkem a dopisem, v němž popisuje martyrium vzniku nahrávky. Komponování a nahrávání mu zabralo skoro 8 let, během kterých vzniklo 79 skladeb, z nichž se jen 8 dočkalo finální (albové) verze.
Dan v dopise píše o perfekcionismu, kterým „trpí“, nicméně při prvním poslechu mi k perfektnímu zážitku něco chybí a po desátém taky. Je to „to“, co dělá nahrávku přitažlivou, co člověka nutí, aby si ji pustil znovu a aby se v ní orientoval, aby si říkal „ve druhé skladbě přijde to pěkné sólo, ve třetí překvapení v podobě silné melodie“ a podobně. Jenže ať dělám, co dělám, nic takového jsem se při poslechu „Hell“ nenaučil. Muzika se na mě valí a valí, prakticky bez přestávky, jako kdyby ji produkoval robot. Říkám tomu robotický thrash/death metal, někdo, kdo se v podobné muzice vyžívá, by asi použil termín industriální, kvůli strojovému provedení nahrávky a tomu odpovídajícímu zvuku.
Jedinou skladbou, která z mohutné masy vyčnívá, je avantgardní „The Last Ride“. Tady nacházím to, co bych rád, samozřejmě v obměnách, slyšel častěji. Majestátní melodie, čisté vokály, zvolnění, kapka teatrálnosti, chorály... tohle koření by nahrávka potřebovala jako pověstnou sůl, která by mohla dochutit více songů. Dan se ještě jednou vydal jinam, v krátké instrumentálce „Saltatio Mortis“ dojde i na folkové motivy. Zbytek alba prostě a jednoduše valí, míst na oddych je minimum, ale i v té mase lze při pozorném poslechu vystopovat různé zpestřující drobnosti. Jen nevím, jestli bude mít potřebnou trpělivost náhodný posluchač, nebo „lovec talentů“, který si počin stáhne z netu (což lze na stránkách projektu zdarma). Já jsem se s albem pral docela dlouho, aniž bych vyhrál, ale zároveň si nemyslím, že bych prohrál. (úsměv) Deska to není špatná, má naléhavou, místy zničující atmosféru, takže když dostanu chuť na pořádné vymytí mozku, po „Pekle“ sáhnu jako po jistotě, protože jeho devastující účinek je jistý.
Dan navíc disponuje zajímavým hlasem, s kterým hodně pracuje, tudíž po vokální stránce je album pestřejší než po té hudební. Možná škoda, že častěji nepoužívá melodický zpěv, ale on to chce mít nejspíš odlidštěné a zlé, takže převládají agresivní polohy.
Album je koncepčním příběhem, o kterém Dan uvádí: „Album ,Hell‘ je postavené na jednoduchém konceptu ,cesty lidských osudů jsou spletité, ale všechny vedou do pekla‘, který je rozveden v textové části jednotlivých skladeb. Ta na sebe svým obsahem navzájem navazují a tvoří tak výslednou, čtyřicetiminutovou jízdu těmi nejtemnějšími zákoutími lidské mysli.“ V metalu oblíbené téma, nic proti němu, zpracované je to nejspíš zajímavě (texty jsou hodně dlouhé), ale moje angličtina je holt slaboučká na to, abych se v příběhu snažil vyznat.
Fotka na obalu („socha neznámého autora“) je působivá, vnitřek knížečky ale příliš krásy nepobral. Obsahuje texty, Danovu fotku a perokresbu tančících kostlivců (obraz Michaela Wolgemuta z roku 1493), vše jen bílé na černém (resp. černé na bílém), ale na druhou stranu je to pořád lepší než nějaká přeplácanost.
Seznam skladeb:
Čas: 39:58
Sestava:
bandzone.cz/meanmessiah
facebook.com/meanmessiah
www.meanmessiah.com
ROZHOVOR
Dan v dopise píše o perfekcionismu, kterým „trpí“, nicméně při prvním poslechu mi k perfektnímu zážitku něco chybí a po desátém taky. Je to „to“, co dělá nahrávku přitažlivou, co člověka nutí, aby si ji pustil znovu a aby se v ní orientoval, aby si říkal „ve druhé skladbě přijde to pěkné sólo, ve třetí překvapení v podobě silné melodie“ a podobně. Jenže ať dělám, co dělám, nic takového jsem se při poslechu „Hell“ nenaučil. Muzika se na mě valí a valí, prakticky bez přestávky, jako kdyby ji produkoval robot. Říkám tomu robotický thrash/death metal, někdo, kdo se v podobné muzice vyžívá, by asi použil termín industriální, kvůli strojovému provedení nahrávky a tomu odpovídajícímu zvuku.
Jedinou skladbou, která z mohutné masy vyčnívá, je avantgardní „The Last Ride“. Tady nacházím to, co bych rád, samozřejmě v obměnách, slyšel častěji. Majestátní melodie, čisté vokály, zvolnění, kapka teatrálnosti, chorály... tohle koření by nahrávka potřebovala jako pověstnou sůl, která by mohla dochutit více songů. Dan se ještě jednou vydal jinam, v krátké instrumentálce „Saltatio Mortis“ dojde i na folkové motivy. Zbytek alba prostě a jednoduše valí, míst na oddych je minimum, ale i v té mase lze při pozorném poslechu vystopovat různé zpestřující drobnosti. Jen nevím, jestli bude mít potřebnou trpělivost náhodný posluchač, nebo „lovec talentů“, který si počin stáhne z netu (což lze na stránkách projektu zdarma). Já jsem se s albem pral docela dlouho, aniž bych vyhrál, ale zároveň si nemyslím, že bych prohrál. (úsměv) Deska to není špatná, má naléhavou, místy zničující atmosféru, takže když dostanu chuť na pořádné vymytí mozku, po „Pekle“ sáhnu jako po jistotě, protože jeho devastující účinek je jistý.
Dan navíc disponuje zajímavým hlasem, s kterým hodně pracuje, tudíž po vokální stránce je album pestřejší než po té hudební. Možná škoda, že častěji nepoužívá melodický zpěv, ale on to chce mít nejspíš odlidštěné a zlé, takže převládají agresivní polohy.
Album je koncepčním příběhem, o kterém Dan uvádí: „Album ,Hell‘ je postavené na jednoduchém konceptu ,cesty lidských osudů jsou spletité, ale všechny vedou do pekla‘, který je rozveden v textové části jednotlivých skladeb. Ta na sebe svým obsahem navzájem navazují a tvoří tak výslednou, čtyřicetiminutovou jízdu těmi nejtemnějšími zákoutími lidské mysli.“ V metalu oblíbené téma, nic proti němu, zpracované je to nejspíš zajímavě (texty jsou hodně dlouhé), ale moje angličtina je holt slaboučká na to, abych se v příběhu snažil vyznat.
Fotka na obalu („socha neznámého autora“) je působivá, vnitřek knížečky ale příliš krásy nepobral. Obsahuje texty, Danovu fotku a perokresbu tančících kostlivců (obraz Michaela Wolgemuta z roku 1493), vše jen bílé na černém (resp. černé na bílém), ale na druhou stranu je to pořád lepší než nějaká přeplácanost.
Seznam skladeb:
- Temple Of Hell
- King Pathetic
- Spiritual Resolution
- The Death Song
- The Last Ride
- The Game
- Saltatio Mortis
- The End
Čas: 39:58
Sestava:
- Dan Friml – všechny nástroje
bandzone.cz/meanmessiah
facebook.com/meanmessiah
www.meanmessiah.com
ROZHOVOR
