ASMODEUS – PŘÍJEZD KRÁLE PO 25 LETECH, NYNÍ I JAKO ČERNÁ NEBO ORANŽOVÁ GRAMODESKA

Sobota 20.7.2013, Letiště Hradec Králové

Sobotní ráno je na Playfastu krušný. Vedro ve stanu mě budí před osmou hodinou, hlavu mám jako střep a v hubě jak v polepšovně. Moc to nechápu, ale daří se mi znovu usnout a prochrápu celé dopoledne. Původní plány v klidu posnídat, skočit se dojít vykoupat do nedaleké pískovny a ještě vidět první kapelu dne PRŮMYSLOVOU SMRT tak vzaly nečekaně za své. Veganský gulášek a malinovka však všechno spraví (úsměv).

Letmo stíhám setík finských PERIKATO. Tahle kapela drtí mix grindu, punku a noise a je to doslova ultra bordel. Chaos, hluk, hluk a zase hluk. Všechno ok, kapela jeden na plný plyn a to i v čase obědovém. Snad při setu PERIKATO nikomu nezaskočilo!

Procházíme znovu do distra, dělám kšeft Barvákovi (např. ty Bolt Thrower jsem mu tam prostě nemohl nechat!), znovu jídlo – sám čumím, jak jsem při sobotě rozežraný a šup na polské ICON OF EVIL. Čekal jsem, že mi tahle parta bude po chuti a to se také stalo. Old school death metal proložený death/grindovými pasážemi. Pomalé a valivé tempo je příjemná změna, kterou program Playfastu potřeboval. ICON OF EVIL, ale nikoho nešetřili. Jejich skladby mi sice chvílemi přišly až moc dlouhé, ovšem kapela mě bavila. Snad jen ty tři kytaristi na mě byli moc. Ale s kvalitním zvukem by možná efekt třech kytar vyzněl jinak.

Slovenská kapela z Prahy (pěkné spojení že?) CONTROLLED EXISTENCE mi na Obscenu unikla díky návštěvě „restauračního zařízení“, tak jsem si jejich Playfastový set nemohl nechat ujít. Poctivý a energický grindcore se sympatickou frontwomankou za mikrofonem. Krátké vály, rychle do cíle. CONTROLLED EXISTENCE vypláchli hangár za pár minut a já se těším na nějaký jejich klubový koncert!

Podobně jako v pátek LYCANTHROPY?, tak v sobotu NEEDFUL THINGS vzorně reprezentovali českou grindcorovou scénu. NEEDFUL THINGS to drhnou téměř dvacet let a neúnavně ničí fans na každém koncertě. Lehký odkaz na starou školu grindu a hlavně se s tím nesrat. I když jsem nezhlédl celý set tak nezbývá než konstatovat, že mě tahle parta baví pokaždé, když jí vidím.

Jdu se posilnit a trochu si orazit před nabitým večerním programem. Ten startuje kanadská ISKRA. I když se znovu jedná o hlukový bordel, je jasně slyšet v jakých vodách se kapela pohybuje. Jejich crust/punk svou syrovostí vyvolává mosh a nádech starého black metalu zavanul celým hangárem. Tenhle mix se mi zamlouvá a ISKRA svým old school pojetím složili parádní mozaiku. Jen znovu věčná škoda prasáckého zvuku. Kromě kopáku toho moc rozeznat nešlo…

Nadešel čas na finské mistry grindu DEATH TOLL 80K. Přesně tenhle grindcore mám rád. Odkaz na rané desky CARCASS, NAPALM DEATH nebo TERRORIZER! Old school škola zahrána v párvteřinových i delších válech, syrovost, špína, energie. Zpěvák rozhazoval svoje dlouhé dredy snad po celém pódiu. DEATH TOLL 80K před festem patřili z line-upu k mým top kapelám. A po jejich setu patří pořád.

S mírným zpožděním začínala další legenda hardcore/punku v letošním line-upu Playfastu. Řeč není o nikom jiným než o švédských veteránech MOB 47! Od začátku do konce masakr. Jak poznamenal David stojící vedle mě – v tom prostě slyšíš základ mnoha dalších HC/punk kapel. A má zatraceně pravdu. MOB 47 nic neošidili a dali hangáru pořádně zabrat. Riffy, bicí, uřvaný vokál, punková nespoutanost. Bylo tam všechno, co do hardcore/punku patří. A to první vály vznikaly již před více než třiceti lety!

Rychle pro pitivo a přesun blíže k pódiu. Hangár se zaplnil nejvíce za celý Plyfast. Začínají totiž GUIDED CRADLE! Avizovaný poslední koncert americko-žižkovský sebranky jako zlatý hřeb sobotního programu. Kapela dlouho ladí, chce, aby zvuk alespoň za něco stál. To se částečně podaří a jako snad jediná kapela během dvou dní má přijatelný zvuk. K ideálu to má však opravdu daleko. GUIDED CRADLE roznesli celý Playfast na kopytech! Crust s metalovým zvukem či kytarovými sóly (které nebyly slyšet) byl přímo profesorský. Zkrátka jiná liga. Kapela v dobré náladě, pořádně nasraný bicí, hlomozící baskytara a k tomu duo Austin/Ethan! Setlist byl tvořen několika vály z obou vydaných desek. Set utíká rychle, ale užívám si to naplno. Nejlepší sobotní kapela! GUIDED CRADLE mají velké jméno a snad se ještě někdy v budoucnu dočkáme dalšího „posledního“ koncertu. Stálo by to za to!

Po tom masakru přicházíme ještě na část setu slovenské ikony grindcoru ABORTION. Tihle ostřílení kluci to mají na háku. Jsou samá srandička, vtípek a úsměv. Tak to má vypadat. Poctivý grindcore, ze kterého jsou znatelně cítit NAPALM DEATH byl výbornou tečkou za letošním Playfastem.

Zůstáváme v areálu, lehce popíjíme, kecáme, jíme, pohoda. Nějak se nám podařila zahnat únava (možná to výborný kafe?) a jdeme na after party – Mustach bar. Tohle karaoke má skutečně grády. Týpci zpívající lépe či hůře hitovky od JUDAS PRIEST, BLACK SABBATH nebo třeba z filmu Titanic a při tom jsou holeni na určitý typ vousů – např. „sestřih“ Lemmy nebo Adolf (smích). Korunu všemu nasazují Austin a Ethan z GUIDED CRADLE, kteří patří mezi největší motory (i notory?) celé after party. I to je důkaz o pohodové atmosféře Playfastu. Jsou tři hodiny ráno, bereme si taxík na vlakáč, kde ještě chvíli čekáme. Ve 4:40 nabíráme směr Praha. Cesta, ač relativně krátká, je nekonečná. Vytuhnu při pročítání zinu Go and kill, na hlaváku se loučím s celou milevskou bandou, kterou ještě čeká dlouhá cesta na jih Čech. Sprcha a v půl osmé padám do postele. Playfast je u konce.

Moje první návštěva Playfastu je plná rozporuplných pocitů. Na jednu stranu jsem potěšen myšlenkou festivalu DIY, kvalitními kapelami, skvělou a pohodovou atmosférou, jídlem, distrem a areálem. Na straně druhé u mě převládá zklamání ze zvuku. Jasně, za ultra hudebními zážitky se chodí na samostatné koncerty, ale tohle bylo na mě až příliš. Některé kapely se v hangáru jednoduše nedaly trpět. Takový přehulený bordel jsem dlouho neslyšel. Chápu, že hangár je pojem, ale je možná škoda, že když už panuje tak luxusní počasí, nezkusit to udělat open air. Nebo alespoň zkusit stěny hangáru něčím potáhnout, aby se zvuk tolik netříštil. Také jsem moc nepochopil některé návštěvníky festu. Vysmažené hlavy, které potkáte snad jen v pražském Crossu, kde jsou akce gratis, jsem na akci se vstupem 700 Kč nečekal. Vrcholem byl moment, kdy nám přímo za stanem trojice existencí sjížděla lajnu čehosi bílého na obalu vinylu. Jenže tohle jde jen těžko ovlivnit. Celkově jsem si ale svůj první Playfast užíval a příští rok uvidíme, s čím pořadatelé přijdou. Tímto díky Ondrovi a celé jeho crew za jubilejní desátý ročník Playfastu a hlavně za podporu celé scény!

Fotky: Syky

Celé album

Zveřejněno: 28. 07. 2013
Přečteno:
3126 x
Autor: Peťan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

30. 07. 2013 17:39 napsal/a KubaAjz
kouření
když seš vypitá/vysmažená zombie (kterých tu chodilo bezpočet) tak je ti jedno jestli někomu kouříš pod nos. taky byl zákaz psů v areálu. a těch tam běhalo několik.
28. 07. 2013 21:08 napsal/a Peťan
David:
na tuhle záležitost jsem v reportu pozapomněl. Samozřejmě souhlas!
28. 07. 2013 15:56 napsal/a David
Kouření v hangáru
Jen poznámka, pro velmi početnou ignorantskou skupinu: Fest byl parádní (až na zvuk), ale pořád nemohu pochopit, lidi, kteří si jsou schopni, zapálit v hangáru, kde visí na stěnách, dvě obrovské plachty s přeškrtnutým cigárem a nápisem \"No smoking\" (opravdu, to už hraničí z demencí). Hold asi ty kecy o toleranci apod. jsou jen dobré argumenty na internetových diskuzích, ale v realitě se hledají marně. Naopak bych chtěl poděkovat pořadatelům, že se nebojí i na takovéto akci, jít touto cestou. Respekt!