KLADIVO NA PÝCHU

14. - 15.6.2013, Červený Kostelec

Sobota nás přivítala sluníčkem a bylo vidět, že se schyluje ke krásnému letnímu dni. Během něj mnoho návštěvníků neváhalo využít osvěžení, které skýtal chladivý rybník. Jiní se ochlazovali pivním mokem. Já jsem po INGROWING neprozřetelně vyrazila do místní knajpy na oběd, což mě zabilo na další dvě hodiny. Je s podivem, že jsem neupadla do kómatu ještě před mnou netrpělivě očekávanými MINORITY SOUND. /úsměv/ (Veronika)

Úvodní kapelu druhého a posledního dne GREEDHALE jsem byl bohužel ještě v kómatu. Po probuzení a zjištění, že jsem stále v podobném stavu, v jakém jsem večer uléhal, jsem se jal dobelhat s malinovkou ke stagei. Tam právě začínal set BRUTALLY DECEASED. Slyšel jsem je naposled s ukrutným zvukem na BA a tentokrát mi vše vynahradili. Prvotřídní Švédskem řízlý death sypal na výbornou a dokázal probudit i zombies belhající se areálem po včerejších pitkách. (Aleš)

Dalším sypcem v pořadí byli SPREADING DREAD mající na kontě výbornou desku „Sanatorium“. Kromě základu v podobě thrashe a death metalu mají ve svých kompozicích opravdu zajímavé nápady, takže jsem se ani na vteřinu nenudil. Jali se představit i nový materiál v podobě skladby s podivným intrem inspirovaným vážnou hudbou. Její vlivy se ale dají vysledovat i jinde. Jeho vyústění mi sice moc kompatibilní nepřišlo, ale zbytek songu byl rozhodně výborný. Musím tedy tímto deklamovat, že na jejich nadcházející album jsem opravdu zvědav. (Aleš)

Všeobecně známí grindoví zástupci domácí scény INGROWING se z turné po Mexiku vrátili plni sil. Vlakin si stejně jako zbytek bandy užíval náklonnosti českého publika a myslím, že ve skrytu duše byli rádi, že jsou zpět v Evropě. Z odehraných skladeb zmíním povedený závěrečný cover od NAPALM DEATH. Vystoupení asi není třeba dál rozvláčně komentovat. Snad jen - zaplesalo nejedno (nejen) ženské srdce. (Janina)

INGROWING mne doposud míjeli, na festech jsem je míval spíše za hudební kulisu. Díky CDF jsem si ale uvědomil, že to byla velká chyba. Jejich našlapaný death/grind sype přesně v tom poměru, jak je mi u tohoto žánru sympatické. Když pak přišli s předposledním flákem s překvapivě delší stopáží, než je u nich obvyklé, mé nadšení neznalo mezí. Závěrečný cover NAPALM DEATH byl pak posledním dokořeněním celé té parády, kterou INGROWING na Czech Deathu předvedli. (Aleš)

Zatím nepříliš známí zástupci jižních krajin ELEAMENT zahráli jen pět skladeb, které se setkaly s pozitivní odezvou publika. Vystoupení krátké, ale hudebně zajímavé a velmi příjemné. Jen tak dál, víc a houšť.  (Janina)

Navíc nás perfektně navnadili na další nářez v podobě MINORITY SOUND. Ti měli menší technické problémy, ale záhy je vyřešili, a s o to větším nasazením se postavili k dílu a roztančili celý dav fans. (Janina)

Souhlas. Mě MINORITY SOUND opět potěšili - ještě se mi nestalo, že by mě nějaký jejich koncert zklamal. Jednak se mi líbí styl hudby, který hrají, a taky mě baví způsob, jakým ji živě podávají. Dokonce jsem se tedy přikradla z bezpečí pivního stanu blíže, abych se mohla podívat, jak řádí. Přestože se kluci before ani after party prý nebojí, nebylo to na jejich vystoupení nijak poznat. /úsměv/ (Veronika)

DEBUSTROL mne nebavil nikdy, ani jejich set na CDF nebyl výjimkou. Po tradičním sólu na motorovku a celkem přívětivém rozloučení kapely s lidmi jsem setrval na REVENGE DIVISION. To už byla jiná liga. Kapela funguje teprve dva roky, ale jak instrumentální, tak živé prezentaci nemám co vytknout. Mladí militaristi hrají živelný thrash/death a koule jim rozhodně nechybí. (Aleš)

FDK jsem si užil za poslední roky požehnaně, snad ještě nikdy mne nezklamali. Tentokrát jsem si je z celého maratonu kapel užil snad nejvíc. Na celém festu byl zastoupen post hardcore vlastně jen jimi. Schytali celkem slušný zvuk, předvedli výborný set a při závěrečné „No Love to Scorch“ to už ani nemohlo být lepší. (Aleš)

LOCOMOTIVE jsem slyšela naposledy někdy před x lety, když předskakovali PRO PAIN v plzeňské Šeříkovce. A ačkoli jejich texty jsou poněkud vidlácké, hudebně mi docela sedli. Samozřejmě nechybělo „Vítej v prdeli“, čímž jsme opět u toho, že prvoplánovitě vulgární texty mě fakt neberou. Ale k pohodičce na molu soundtrack celkem v pořádku. (Veronika)

Brazilci ITSELF mají sice jen jednu desku na svém kontě, ale spoustu energie na prodej. Možná, že chlapíkům došla trpělivost při obsazování kapely, protože hrají jen ve dvou. Celkem je chápu a navíc jim to šlape, takže není co řešit. Jen zrovna nezávidím bubeníkovi zpěv zpoza bicích. Kdyby ubrali všudypřítomných flažoletů, thrashe a přidali na deathu, rozhodně bych si je užil víc. (Aleš)

Na TORTHARRY jsem byla velice natěšená. A zklamání se tedy rozhodně nekonalo. Kapela předvedla stejně strhující výkon jako loni. Fakt mě mrzí, že jsem je prošvihla v květnu v Plzni, protože mě neskutečně berou. (úsměv) Nebudu se tady zdlouhavě opakovat, TORTHARRY podle mě patří mezi tuzemskou špičku a basta. Goro si samozřejmě neodpustil organizátorskou děkovačku kapelám a lidem, kteří dorazili, ale stejně jako loni musím říct, že díky patří spíš jim. Na závěr pak na pódium naskočil kytarista z ITSELF, druhé kytary se chopil Miloš Dodo Doležal a spolu se zbytkem sestavy TORTHARRY (basa, bicí a zpěv) došlo na poctu nedávno zesnulému Jeffovi Hannemanovi v podobě „South of Heaven“ od SLAYER. (Veronika)

Klasiky DESTRUCTION asi není třeba příliš představovat. Nutno uznat, že jim nechyběla energie a sypalo jim to jako o závod. Po chvíli se mi ale vše slilo do jedné skladby a tak to pokračovalo až do konce. Jejich přínos světu bohužel nedokážu po zásluze ocenit. (Aleš)

Sobotní noc nebyla tak studená jako ta páteční, což mě ale stejně neodradilo od návštěvy stánku s luxusní medovinou. Hlavním znakem alkoholem zmožených chudáků se po půlnoci stalo motto „Já mám hlad.“ To je asi jediná výtka, kterou k festivalu mám. Jeden stánek s jídlem je přeci jen asi málo, i když situaci zachraňovala hospoda (mimochodem v neděli ráno také už s pěkně prořídlým menu).

Když začali hrát DOOMAS, přiznávám, že už se se mnou trošku točil celý svět. (smích) To ovšem nic nemění na tom, že to bylo dobré, dokonce po piči dobré, jak by řekl jejich frontman Peter. Název kapely je sice trošku zavádějící, protože já si pod doomem představuju mnohem nižší BPM, ale celkově jsem byla mile překvapená - pěkná práce. Na víc jsem v sobě již nenašla sílu, ačkoli bych bývala moc ráda. A tak jsem se odplazila do stanu a tím pro mě úžasně strávený víkend v Červeném Kostelci bohužel skončil. (Veronika)

Letošní ročník mne možná příliš nelákal jmény na soupisce kapel. Vyrazil jsem spíše kvůli festivalu samotnému. Málokde lze vidět lepší organizaci, ceny, hezčí areál, parádní sprchy. Czech Death Fest jsem prožil podruhé a opět jsem se vracel domů nešťastný. Ale to je tak bohužel vždy po každém extrémně vydařeném festu. Tak zase za rok! (Aleš)

Fotografie: Ignor

Zveřejněno: 24. 06. 2013
Přečteno:
2813 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

26. 06. 2013 13:44 napsal/a Janina
Krk
Já vím, jen nerada dělám z komára velblouda. Popravdě jste se s tím poprali s naprostým přehledem. :-)
24. 06. 2013 18:08 napsal/a O.
Hehe
Pardon, že se zase ozývám, ale zlomenej krk na kytaře není zas až tak malej technickej problém :-D *trk*