Nejbližší koncerty
  • 03. 12. 2024DELVING (USA/DE) + IRON JINN (NL) + LAMBDA (křest) Delv...
  • 06. 12. 2024Přijďte si letos naposledy poslechnout koncert kapely Unh...
  • 06. 12. 2024Vánoční Busking Párty 2024 @ Varkocs + MDK band + Čtvrt n...
  • 07. 12. 2024Thrash metalová legenda se vrací do Ostravy na předvánočn...
  • 07. 12. 2024Každoroční grindcorový festival v Uherském Hradišti v klu...
  • 07. 12. 2024Kaosquad 15 let - grindcore, special set! /// Ingrowing ...
  • 21. 12. 2024BLUES FOR THE REDSUN - těžkotonážní sludge-doom pošramoce...
  • 21. 12. 2024SLUNOVRAT FEST, Sobota 21.12.2024 PARLAMENT CLUB PLZEŇ ...
FORGOTTEN SILENCE - Vemork Konstrukt

10.6.2013, Brno - Fléda

Pondělí není zrovna nejlepší den na konání koncertu, ale když se jede turné, tak se musí hrát i přes týden, klidně v pondělí. Přesně tento den totiž padl na brněnský koncert skupiny SAXON, a i když jde o začátek pracovního týdne, tak se zde sešlo velké množství fanoušků této britské heavymetalové legendy.

Začátek byl avizovaný na dvacátou hodinu, což se k radosti většiny přítomných povedlo a na pódiu se ukázali chlapi z AC ANGRY, které si SAXON dovezli jako předkapelu.

Už od prvního taktu šlo slyšet, že mistr zvukař buď to šlápnul hodně vedle, nebo je to, co se má honosit zvukem, schválně tak špatné, aby hlavní hvězda zněla oproti předkapele naprosto dokonale. Naštěstí tento paskvil, který bych přirovnal ke klasickému festivalovému „podstandardu“, kde je z dálky slyšet jen zpěv a bicí, jinak nic jiného, se během jejich setu rapidně zlepšil. Ke konci bych řekl, i podle rozmluvy s jinými, že když už to chlapům konečně začalo hrát a publikum je více méně přijalo, tak nadešel čas, aby odešli z pódia.

Jinak nasazení této skvadry bylo opravdu vysoké. Zpěvák a kytarista v jedné osobě je šoumen každým coulem. Jen jsem na chvilku zabloudil pohledem k jinému hráči, už byl na jedné, nebo druhé straně pódia a jen velmi sporadicky mu šlo vidět do tváře, neboť jeho kudrnatá řepa každou chvíli vlála zprava doleva, nebo zepředu dozadu. Ostatní muzikanti samozřejmě nezůstávali pozadu, což platí především pro bicmana, protože jeho široký úsměv byl doslova nakažlivý. Pro mě do této doby neznámá parta brázdí vody od blues přes rock až po heavy metal. Nevím, jaká jsou jejich předešlá alba, ale jedno je jisté, podle skladeb, které kapela hrála z nové desky, jsou čerstvé songy pěkně tvrdé. A protože je hráli nakonec svého setu již s obstojným zvukem, tak už nic nebránilo tomu, aby se publikum hezky nažhavilo na hvězdu, kvůli které dnes všichni přišli.

Žádné velké prodlevy, jen rychlá přestavba pódia a už do hlediště letí intro „Procession“ z nedávno vydané desky „Sacrifice“, během kterého obřadně nastoupí celý ansábl a může se začít skladbou ze stejného alba. SAXON do nás během prvních patnácti minut nasázeli značnou část jejich nového matroše, ke kterému se v průběhu koncertu často vraceli. Při každé další skladbě z nového alba bylo vidět, že je hraní baví a doslova si jej užívají. Už podruhé jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, že Biff Byford je opravdový vypravěč, se zpěvem v malíčku. I když přišel na stage patřičně učesaný pro případné fotografy, tak mu to stejně (jako i ostatním členům kapely) vydrželo jen prvních pár kousků, protože s každým dalším songem teplota v sále rapidně stoupala.

SAXON nastartovali heavymetalový motor a nechali jej běžet na plné obrátky až do poloviny koncertu, kdy nadešel čas na bubenické sólo. Já osobně nemám nic proti krátké přehlídce, ve které bubeník ukáže, že umí hrát, i škarohlídkům, kteří tvrdí, že támhle a tam na desce musí být automat, protože to přece nejde zahrát (úsměv), ale pak se většinou z krátkého sóla vyloupne pětiminutová exhibice a já jen počítám vteřiny, kdy to konečně skončí. Když utichly poslední tóny bicí soupravy velikých rozměrů, za kterou Nigel Glockler nebyl pořádně vidět, přišla na řadu poloakustická balada a najednou se zdálo, že publiku došel dech. Naštěstí z toho všechny vytáhly staré hity, při kterých pařila doslova celá Fléda. SAXON sázeli jednu pecku za druhou a lidi jim za to zobali z ruky. Sebemenší hecování se vždy shledalo s úspěchem a na muzikantech samotných bylo vidět, že je hraní  každé skladby žene stále více dopředu. Ono to asi s tím roztleskáváním nebude zase tak těžké, když se v tom někdo pohybuje bezmála čtyřicet let a má za sebou dvacet vydaných alb. Na závěr nesměla chybět děkovačka, při které šla cítit oboustranná spokojenost a pohoda nad vydařeným pondělkem.

Nakonec můžu napsat, že i když jsem první desky SAXON začal poslouchat před mnoha lety a jejich první koncert jsem viděl až v roce 2007, tak podle mě od té doby neztratili nic ze svého lesku a teatrálnosti, i přesto, že dvě hlavní persony nosí přes šest křížků na krku.

Fotky: Lukáš Urbaník, Xichty, děkujeme
Celá galerie


Zveřejněno: 13. 06. 2013
Přečteno:
3574 x
Autor: Luma | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

21. 06. 2013 22:55 napsal/a Luma
pravda
na Saxon jde vidět, že je to kapela bez hvězdných manýrů a možná i proto jsou tihle pánové na pódiu naprosto nad věcí.
13. 06. 2013 19:52 napsal/a Asphyx
díky
za pěkný report. Viděl jsem staré pány v Plzni na Metalfestu před rokem a Biff Byford mi přišel jako šlechtic. Jejich vystoupení mělo neskutečný drive. Vůbec jsem to nečekal. Byli jsme tam a kamarády, co jsou taky \"děsní tvrďáci\" jako já a po jejich setu jsme šli normálně do kolen. Jak to tak čtu, tak to na Flédě muselo být podobné. Ještě by mě zajímala recenze na nové album....zatím sice nemám naposloucháno, ale mám pro tyto pány velkou slabost....