Bohumínská kapela Verpa existuje zhruba 20 (!) let, pro mě je ale tohle setkání s její tvorbou první. Podle obalu těžko hádat stylové zaměření, ale když už jsem ho nakousl ? no, je to tedy mizérie. Černobílý předek, černobílý zadek, fotky města, rybníka a snad nějakého dravce, navíc utrpěly nekvalitním xeroxem. Po fotu bandu ani textech ani památka, akorát seznam skladeb, sestava (klasika ? bicí, basa, kytara, zpěv) a údaje o nahrávání (3 ? 4 /2004, studio u Valdy).
Ale podle obalu nebudu hned odsuzovat, jdeme na muziku. Středem snahy kvarteta je úderný a hutný thrash core. U některých skladeb ale můžeme mluvit až o thrash metalu, u některých se mi škatulka hledá hodně těžko. Typickým příkladem nezařaditelné věci je pětka Grave ? pomalejší tempo, čistější zpěvy, skřeky či šepot, zajímavě udělaná kytára od valivého hard rocku přes HC po něco jako grunge a ač se to zdá být jako když pejsek s kočičkou vařili dort, neposluchá se to zle, i přes stopáž téměř 8 minut. Typickým příkladem čistého thrash core je hned úvodní Keep in mind. Dusot bicích, hustá kytara, dunivá basa a křikořev, k tomu změny tempa ? podařená záležitost. Hned druhá I vanna b with u jde s rychlostí a tvrdostí ještě dál, k thrash metalu ne nepodobnému starým Slayer; jenže po polovině se na chvíli úplně mění tempo i styl.
Zvuk demáče není sice žádný vyložený průšvih, ale ani skvost. Za nahrávkami podobných kapel, které jsem měl možnost v poslední době slyšet, ale pokulhává, hlavně při pootočení kolečkem hlasitosti doleva.
No, abych to nějak uzavřel ? revoluční nahrávku Verpovci neukuchtili, ale důvod stydět se rozhodně nemají. Zahraný je to solidně, o zajímavé nápady také není nouze, ale někomu možná může trochu vadit stylová roztříštěnost. A to jsem ani nepitval závěrečný Los kalvados song, o kterém lze chvílemi pochybovat, jestli je myšlen vážně nebo jako prča (aspoň co se zpěvu týká).
Čas: 33:24
