Nejbližší koncerty
MAGICK MUSICK 2024

O posledním EP, jeho nahrávání, klipech, koncertech, ale i scéně obecně povyprávěli Vlakin a Rob.

INGROWING netřeba více představovat, stálice naší extrémní scény, nesmírně aktivní kapela, pohodoví lidé... Po loňském EP, které posbíralo řadu skvělých ohlasů (a druhé místo v anketě Břitva v kategorii minialbum roku) se chystají vinylové záseky a masivní koncertování... Tudíž pádné důvody k rozhovoru!

Loni jste vydali EP „Heads or Tails“. Tato forma nahrávek je v současné době hodně populární. Proč jste rovnou nevydali dlouhohrající CD? Má to nějaké specifické důvody?

Vlakin: Prvotním cílem bylo tuto nahrávku použít pro čistě promo účely s cílem sehnat kvalitního vydavatele, nejlépe ze zahraničí. S výsledkem jsme však byli natolik spokojeni, že jsme se rozhodli tento materiál regulérně vydat, a to tak, jak jsme ho natočili, to znamená jako EP. Nechtěli jsme si ho schovávat na později a pak k němu třeba pár songů přihodit a vydat to jako full album. Možná by se narušila celistvost nahrávky, což jsme rozhodně nechtěli. Proto pouze EP. Dohoda s Bizarre Lepsous prod. byla formalitou a výsledek mohou fans posoudit sami. Původní účel nahrávky však nebyl opomenut a balíčky s promo kopiemi již vyrazily ke svým cílovým adresám.

Mohl bys ho porovnat s předcházejícím počinem „Aetherpartus“? Poznají posluchači nějaký specifický vývoj či změny? V čem vidíte největší rozdíly, jak po stránce zvukové, tak hudební?

Vlakin: Rozdíl je patrný hned na první poslech. Zvuk na „Heads Or Tails“ je mnohem živější a organičtější, na rozdíl od „Aetherpartus“, což byla trochu „chemka“, hlavně co se týká bicích. Především na toto jsme se  zaměřili, protože s odstupem času jsme se zvukem na předchozí nahrávce nebyli příliš spokojeni. Myslím, že se nám to podařilo, novinka hraje daleko lépe, rozdíl je celkem podstatný. Taky jsem trochu změnil zpěv, hlavně screaming, se kterým jsem minule taky moc spokojen nebyl. Co se týká muziky samotné, tam se podle mého taky poměrně dá zaregistrovat krok kupředu. Navíc poprvé se do komponování zapojil i bubeník Jurgen, který na předchozí nahrávce působil pouze jako host. S výsledkem jsme moc spokojeni, dle mého názoru se jedná o nejlepší INGROWING nahrávku od dob alba „Sunrape“.

Nahrávání probíhalo ve studiu Davos. Přemýšleli jste před nahráváním o jiném studiu, nebo bylo předem jasné, kam vyrazíte? Jste s výsledným soundem spokojeni natolik, že byste se do Davosu vypravili příště zase?

Vlakin: Jasně, že jsme rozmýšleli i nad jinými studii, ale nejsme milionáři, takže jsme se rádi vrátili do Davosu. (úsměv)  Davos je fajn studio, kde kapela najde výborné podmínky a zázemí pro splnění svého cíle, což je zajisté kvalitní nahrávka. A především za mixpultem vemu šéfuje náš dobrý přítel Jindra Tománek alias Otyn (jinak drums PIGSTY), který má svou práci v malíku a který se vždy snaží z kapely vyždímat maximum. Dost často se mu to i daří. (úsměv) Navíc pro nás je to člověk z branže, který fakt ví, která bije, což je taky obrovská výhoda. Zkrátka nahrávat ve studiu Davos je radost a my se tam budeme rádi vracet.

Po sedmnácti letech na scéně jste se konečně pochlapili a pořídili klip ke skladbě „Soul Guide“. Proč až loni? Dřív nebyly možnosti, nebo jste tomu nepřikládali význam? Jak vůbec klip vznikal?

Vlakin: Asi není tajemstvím, že jsme byli jedna z posledních kapel na scéně bez videoklipu. Nikdy jsme tohle moc neřešili, nepřipadalo nám až tak důležité mít klip, který ti stejně nikde v TV pořádně nepustí a ty za to akorát vysolíš balík. V dnešní době je ale mnohem jednodušší a finančně zvládnutelnější si pořídit kvalitní videoklip. Ten klip na „Soul Guide“ je spíš jen taková sranda, což je celkem vidět na první zhlédnutí.  Během nahrávání EP Jurgen pořizoval různé záběry, které potom jeden náš kamarád sestříhal a dal tomu tvar. Výsledek asi není úplný zázrak, ale nic to nestálo a celkem to zabralo, a hlavně jsme už konečně měli něco v ruce. Dnes je situace ještě lepší, již nějaký čas je možno zhlédnout i náš první profi klip na song „Beauteria“.

Závěrečným bonbónkem je „If the Truth be Known“ od NAPALM DEATH. Proč jste si vybrali právě tuto skladbu? Tato britská legenda má mnoho známých songů, sedí Vám tenhle nejvíc? Nebáli jste se kritiky od jejich uctívačů?

Vlakin: S návrhem udělat cover právě tohoto songu přišel bubeník Jurgen. No, abych to upřesnil, on se nás vlastně ani na nic moc neptal. (smích)  Během nahrávání bicích, kdy byl ve studiu pouze on a Otyn, využil naší nepřítomnosti, namlátil pro tu skladbu své party (které má dávno naučené, protože tu skladbu miluje, stejně jako celé album „Harmony Corruption“) a pak nás v podstatě postavil před hotovou věc. (úsměv) My ostatní jsme nakonec samozřejmě byli pro. Jsme bez debat všichni velkými fanoušky NAPALM DEATH a po zvážení jsme si řekli proč ne. Nikdy jsme navíc žádnou skladbu od této legendy nezcoverovali, takže možná už přišel čas se do něčeho takového pustit. Myslím, že i výběr songu je nakonec dost netradiční, hodně kapel, když už se pustí do coveru NAPALM DEATH, tak se většinou vyberou něco z prvních dvou desek. My jsme na to šli malinko jinak a výsledek podle mě nakonec stojí za to, i když to byla fuška. Že se nejedná o úplně nejjednodušší věc na zahrání nám potvrdil i Mitch Harris, říkal, že jsme magoři a proč jsme si nevybrali něco jednoduššího. (úsměv) Žádné kritiky jsme se nebáli, když hraješ (a navíc nahraješ) nějaký cover, jdeš se svou kůží na trh a musíš si toho být vědom. Ohlasy jsou zatím většinou velice kladné, což nás samozřejmě moc těší.

Narozdíl od některých jiných grindových skupin máte dobře srozumitelný vokál. Řada grinderů ani neřeší texty a něco jen tak chrčí a řve, vy naopak... O jsou čem texty, kdo je autorem a kde k nim bere(te) inspiraci?

Vlakin: Díky za kompliment. Velice se snažím, aby můj vokál měl  vedle brutality a intenzity také velkou míru srozumitelnosti, a to jak ve studiu, tak i naživo. Na „Heads Or Tails“ jsem dle mého názoru podal svůj nejlepší vokální výkon v historii INGROWING a stejný názor na toto má i spousta našich fans. Je třeba dodat, že na tom, jak dopadly zpěvy, má velkou zásluhu i zbytek kapely a pochopitelně i Otyn. Ti všichni mě tak vyhecovali, až jsem ze sebe dostal to nejlepší, čeho jsem byl v dané chvíli schopný! (úsměv) Jinak texty jsou už od začátku kapely věcí našeho kámoše Chymuse (ISACAARUM, M.A.C. OF MAD) a témata jsou různá, od čtvrté dimenze, přes sebevraždy až po klonování a nanotechnologie.  Lyrika na „Heads Or Tails“ pojednává především o pocitech jednotlivce v těžkých životních situacích, Chymus opět odvedl výbornou práci. Díky moc, brácho!!!

Grindcore je sice okrajový žánr, ale v podzemí celkem populární... Je těžké najít u nás vhodného vydavatele pro tento styl? Přijde mi, že se pořád prodává lépe, než třeba doom metal...

Vlakin: V dnešní době, kdy se vesele stahuje a nosiče (až na vinyly) se moc neprodávají, je těžké najít label snad všude a na všechno. My jsme problém neměli, na Bizarre Leprous prod. jsme vydali už předchozí EP „Aeatherpartus“ a i v minulosti jsme u nich vydali několik splitek. S Romanem Poláčkem máme nadstandardně dobré vztahy, jsme výborní kámoši a Roman je jedním z našich největších podporovatelů. Dohodnout se na vydání nebyl sebemenší problém. Ale rádi bychom se ještě dostali o level výš a získali smlouvu u nějakého renomovanějšího vydavatelství, které by nás zase posunulo o kousek dopředu. V tom nás koneckonců podporuje i sám Roman. Uvidíme, jak to celé dopadne. Mimochodem, během několika dnů by měla na Bizarre Leprous vyjít limitka 12“ LP obsahující obě dvě poslední Epka. Enjoy!!!

Důležitou věcí je určitě propagace. Staráte se o ni sami. Jakou roli má v tomto vydávající firma?

Rob: Toto je převážně věcí agentury ANTISTAR PRODUCTION, která se nám stará o booking koncertů jak v zahraničí, tak v ČR, merchandise a v podstatě celý management kolem kapely. Spousta lidí ví, že tato agentura jsem v podstatě já (úsměv), Antistar production je moje zaměstnání, v rámci kterého se starám i o INGROWING. Vydávající firma se pak stará o distribuci, šíření našich CD po celém světě. V tomhle miluju underground, to, jak labely mezi sebou spolupracují, mění hudební nosiče, prostě se podporují. 

Chystáte v blízké době i nějaký nový merchandise?

Rob: Momentálně finišujeme tour trika Ingrowing/Ahumado Granujo na naše společné US/Mexico tour, které startuje 21.5. v NYC.  Tato trika budou v omezeném množství určené pro toto tour. Dále jsme pak udělali nová trika s motivem „USB hlav“, tedy jedním z našich log. Ta jsme tiskli nyní vůbec poprvé a v plánu jsou na léto mikiny. O design mikin se nám stará  Mr. Chymus a čekáme na konečné motivy. Určitě se bude na co těšit!

Plánujete nějaké větší turné po Evropě či jiných zemích? A kde v vás můžeme v nejbližší době vidět Čechách?

Rob: Letos se nám roztrhl pytel s koncerty a festivaly v zahraničí, za což jsme po loňské „okurkové sezoně“ rádi. Do této doby máme letos za sebou koncerty v Německu, Holandsku, Švýcarsku a před sebou máme již zmiňované dvoutýdenní US/Mexico tour, v rámci kterého vystoupíme již potřetí i na prestižním Maryland Death Festu v Baltimoru. Po návratu z tour nás čeká Czech Death Fest, Il Fest, po delší době Fekal party a poté další festivaly v Německu a mini tour v Itálii, nudit se opravdu nebudeme. Vše je k nalezení na našem Facebook či Bandzone profilu. S myšlenkou kratšího evropského tour koketuju už delší dobu, takže nás to čeká s největší pravděpodobností v roce 2014 po vydání nového alba.

Liší se playlist skladeb na větších festivalech oproti klubovým akcím? Určitě budete pořád výrazně propagovat svou aktuální desku.

Rob: Liší se minimálně, většinou je to dáno tím, že na velkých festivalech je člověk značně omezen hracím časem, tak se musí škrtat. Ano, správně jsi to trefil, v současné době se opíráme o nové songy a poslední EP „Heads Or Tails“ hrajeme na koncertech celé.

Nyní trochu obecněji. Zahráli jste si po všech možných koutech světa. Najdou se místa, která předčila vaše očekávání, nebo naopak, kam byste se už nechtěli vrátit?

Vlakin: Jasně, někde se ti líbí víc, někde míň. Tak je to i s námi, některá místa jsme navštívili (nebo hodláme navštívit) vícekrát. Těch míst, kde se nám líbilo, je naštěstí mnohem víc. Určitě se chceme znovu vrátit do jihovýchodní Asie, kde jsme v roce 2005 strávili neskutečný měsíc. Rádi si taky zase zahrajeme na SWR Barroselas v Portugalsku, tam už jsme byli dvakrát a snad si to ještě dáme, skvělý festival. Taky Maryland Deathfest v Baltimore, MD je naprostá šlupka, letos nás čeká naše již třetí účast. Samozřejmě Obscene Extreme, to je totální klasika, i když tam už je to hlavně o zahraničních kapelách. Prostě těch příjemných lokalit, koncertů a festivalů je moc. A kam bych se už vracet nechtěl? Takových míst moc není, většinou jsem si všude našel aspoň něco pozitivního. Snad jen jedno místo, o kterém se mi občas zdá, bych zmínil. V roce 2003 jsme jeli evropské tour  v doprovodu americké grindcore legendy PHOBIA. Jedna zastávka vyšla i na belgické městečko Leuven, akce se uskutečnila ve squatu, kde bylo i „ubytování“. Asi takhle – nejsme žádné rozmazlené hvězdičky a nikdy jsme nebyli. Koncerty ve squatech a autonomních centrech tvoří velkou část naší koncertní historie. Ale tohle byl extrém. Osazenstvo squatu bylo sice naprosto v pohodě, ale prostředí bylo prostě šílené. U squatů se tak nějak celkem počítá, že to nebude asi 5hvězdička. Takový bordel a hnus jsem ale nikdy předtím ani potom neviděl, škoda mluvit. Na koncert dorazilo asi 25 lidí a celkem nikoho jsme nezajímali ani my a dokonce ani PHOBIA! Kluci říkali, že jsou zvyklí na ledacos, ale že tohle ještě nezažili. Při dotazu, kde se spí, nám bylo řečeno, ať si někde najdeme místo, prý kdekoliv. To „kdekoliv“ se hledalo dost těžce, neboť všude byl nechutný bordel a špína. K jídlu jsme dostali jakousi „hmotu“ bez chuti, o které nám řekli, že jsou to brambory, kterých nám ještě osazenstvo půlku ujedlo. (smích) Prostě paráda, tam už asi nikdy hrát nebudeme. Taky „krysí“ hotel v Tangerangu (Indonésie) není zrovna místo, kam bych se ještě někdy chtěl vracet...

Pojďme na pár obecných věcí. Vidíte budoucnost české metalové scény v dobrém světle? Kapely zde sice dostávají menší podporu než v jiných zemích, na druhou stranu mi přijdou semknutější.

Vlakin: Česká scéna se vyvíjí jako všechno ostatní, je otázka, jestli jde o vývoj správným směrem. Za ty roky, co se na ní pohybuji, prošla scéna velkými změnami.  To co dřív bývalo komerce, to je dneska underground (to slovo moc rád nepoužívám, ale je to zaběhlý výraz, takže proč ne...), vše je daleko uspěchanější a občas i nervóznější, stejně jako celá dnešní doba. Moc mě ale těší, že stále vznikají nové kapely a spousta z nich má na to, aby se prosadila nejen v českých podmínkách. Jinak s tou podporou máš asi pravdu, stačí se podívat na velké festivaly pořádané v České republice a hned ti bude jasné, jak je to doopravdy s podporou české scény... Ale na to jsme si tady (myslím kapely) už asi tak nějak zvykli, tak to prostě je a asi to do budoucna moc lepší nebude... Nezměnilo se to, že pokud kapela na sobě nemaká, tak se jednoduše nikam nedostane a bude donekonečna hrát pro svých pár kámošů. Dnes je konkurence ještě daleko větší než v dobách našich začátků, kapel je spousta a všechny se chtějí prosadit. Jsem taky rád, že dnešní mladé kapely spolu spolupracují, podporují se navzájem, fungují výměnné akce atd. Tímhle si musel projít skoro každý, je to dobré i proto, že člověk si víc váží toho čeho dosáhne a od čeho se odrazí k dalším úspěchům. Je to každopádně hodnotnější, než když má někdo díky např. dobrým známým vydlážděnou cestičku k úspěchu a přitom hudba, kterou produkuje, sama o sobě za moc nestojí.  

Jak se díváte  na stahováni hudby? V poslední době bylo okolo této kauzy poměrně rušno. Názory muzikantů se různí. Mladým kapelám to však může pomoci při získávání nových posluchačů.

Vlakin: Na tuhle záležitost nemám vyhraněný názor. Nelegální stahování je fakt problém, kapela (potažmo vydavatel) vysolí prachy za studio, grafika, výrobu nosičů, tisk obalů atd. A nakonec si např.CD koupí jen omezený počet lidí, všichni ostatní to už mají stažené... Zvlášť u UG kapel bez vydavatele, které potřebují každou korunu, je to docela pakárna. Škoda, že si fans ve větší míře neuvědomují, že koupí originálního nosiče podpoří svou oblíbenou kapelu. Navíc ceny např. CD v dnešní době  nejsou nijak extra přemrštěné, obzvlášť v České republice. Já osobně taky občas stahuju, ale pokud se mi něco opravdu líbí, jdu a koupím si originál, ať už je to vinyl, CD nebo DVD. Doufám, že situace se zase časem zlepší, i když masivní prodej CD už nás asi nikdy čekat nebude...  
Děkuji moc za rozhovor. Chcete na závěr ještě dodat něco, co jsem opomněl?

Vlakin: My díky za tvé otázky a taky všem, kteří toto intie dočetli. Zdravíme všechny naše fans a doufáme, že nám zachovají přízeň a podporu. Nezapomeňte si pořídit vinylovou edici našich posledních dvou EP a taky reedici alba „Suicide Binary Reflections“ na vinylu, která vychází v těchto dnech díky práci labelů Nazphyr records a Maximed records. A na začátku roku 2014 snad taky už konečně vydáme další full album! Mějte se fajn, uvidíme se na koncertech!

www.bandzone.cz/ingrowing


Zveřejněno: 19. 05. 2013
Přečteno:
3597 x
Autor: Louluk | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář