FORREST JUMP fungují už nějaký ten pátek, mají za sebou několik nahrávek a naposled loni se opět přihlásili o slovo díky své nové desce Monolit. Pro někoho je kapela známým jménem, ostatně zde na Fobii vyšlo několik recenzí na jejich předešlá díla, pro někoho je dosud nepopsaným listem. Popularita kapely i její známost klesá úměrně s každým ujetým kilometrem směrem od Brna, respektive domovských Bučovic. Těžko těm neznalým něco zazlívat, o tom, že by byli FOREST JUMP profláklým jménem, nemůže být řeč.
A s čím že FORREST JUMP vyrukovali na sklonku loňského roku? Nejdříve si pomozme citací samotné kapely: Určujícím prvkem je zvuk samplů a elektronických podkladů, které se stávají pro kapelu typickými. Vždy jsou však doplněny o pořádný, pro Forrest Jump typický nářez. Výsledkem je výbušný mix hymnických chorusů, agresivních riffů a tepajících elektronických groovů. Tak co, už víte, jak to zní? Asi ne. Tak co na to říct? Překvapivě, že ten text má pravdu. I když jsme se pořád nedovtípili podstaty toho, co FORREST JUMP vlastně hrají za styl. Použijme kapelní BZ profil, kde se charakterizují jako hardcore/crossover, s čímž lze v podstatě souhlasit. Za sebe ale dodávám, že by stačilo napsat nu-metal. A jsme doma. Bohužel tady nastává můj soukromý problém. Proč? Protože, když nebudu počítat dosud nepřekonatelné SYSTEM OF A DOWN, někdy po roce 2002 jsem v podstatě neslyšel z podobného ranku desku, která by mě dokázala uzemnit, tak jako se tomu dařilo kapelám v „devadesátkách“.
FORREST JUMP patří do doby o deset patnáct let zpátky, tam by jim to slušelo nejvíc, jenže co naplat, dnes se píše rok 2013. Naštěstí jsou si toho pánové vědomi a díky tomu se nedá tvrdit, že jim ujel vlak, on jim sice ujíždí, ale oni ho neustále vidí před sebou. Když se podívám na věk muzikantů, táhne jim na čtyřicítku, tak to celé dává smysl. Kluci mají v krvi FAITH NO MORE, WALTARI, CLAWFINGER, LINKINK PARK, atd. Z českých a moravských luhů mi FORREST JUMP nejvíc připomínají DARK GAMBALLE, mno připomínají, kolikrát je ta podobnost až hmatatelná. A výše jmenované skupiny dnes mladí logicky tolik nectí, proto taky blbnou s těma metalkórama, které mi nad třicet nechápeme, nebo spíš nechceme chápat (úsměv); jasně, pár výjimek by se našlo.
Po formální stránce je Monolit vybroušená záležitost a vše je v naprostém pořádku. Deska je zasazena do přítomnosti díky svému slušivému zvukovému kabátu, a ono moderno u nich zastupují samply a elektronika, to je ten vlak, a díky za to. Písničky jsou kompozičně dobře stavěné, neschází gradace, nabízí mnoho zajímavých vsuvek a osvěžujících prvků, hlavně díky elektronice. A v neposlední řadě nechybí sázka na hitový a zapamatovatelný refrén. A i tato nelehká disciplína se jim často daří, jenže to postrádá onu frajerskou lehkost a ten správný tah, který by mi podlomil kolena. Po poslechu se nacházím ve fázi, kdy si řeknu „jo to je dobrý“, ale jak všichni víme, dobrý je za tři.
Ačkoliv si tady bručim pod fousy, musím uznat, že se celá deska dá vyposlechnout celá bez potíží, a např. jako kulisa při práci slouží slušně. K plusu musím připočítat české texty, které neruší, je z nich cítit nadhled a v podstatě se k tomuto stylu hodí. Texty jsou samozřejmě součástí vkusného a hezky barevně vyladěného digipacku.
Seznam skladeb:
A s čím že FORREST JUMP vyrukovali na sklonku loňského roku? Nejdříve si pomozme citací samotné kapely: Určujícím prvkem je zvuk samplů a elektronických podkladů, které se stávají pro kapelu typickými. Vždy jsou však doplněny o pořádný, pro Forrest Jump typický nářez. Výsledkem je výbušný mix hymnických chorusů, agresivních riffů a tepajících elektronických groovů. Tak co, už víte, jak to zní? Asi ne. Tak co na to říct? Překvapivě, že ten text má pravdu. I když jsme se pořád nedovtípili podstaty toho, co FORREST JUMP vlastně hrají za styl. Použijme kapelní BZ profil, kde se charakterizují jako hardcore/crossover, s čímž lze v podstatě souhlasit. Za sebe ale dodávám, že by stačilo napsat nu-metal. A jsme doma. Bohužel tady nastává můj soukromý problém. Proč? Protože, když nebudu počítat dosud nepřekonatelné SYSTEM OF A DOWN, někdy po roce 2002 jsem v podstatě neslyšel z podobného ranku desku, která by mě dokázala uzemnit, tak jako se tomu dařilo kapelám v „devadesátkách“.
FORREST JUMP patří do doby o deset patnáct let zpátky, tam by jim to slušelo nejvíc, jenže co naplat, dnes se píše rok 2013. Naštěstí jsou si toho pánové vědomi a díky tomu se nedá tvrdit, že jim ujel vlak, on jim sice ujíždí, ale oni ho neustále vidí před sebou. Když se podívám na věk muzikantů, táhne jim na čtyřicítku, tak to celé dává smysl. Kluci mají v krvi FAITH NO MORE, WALTARI, CLAWFINGER, LINKINK PARK, atd. Z českých a moravských luhů mi FORREST JUMP nejvíc připomínají DARK GAMBALLE, mno připomínají, kolikrát je ta podobnost až hmatatelná. A výše jmenované skupiny dnes mladí logicky tolik nectí, proto taky blbnou s těma metalkórama, které mi nad třicet nechápeme, nebo spíš nechceme chápat (úsměv); jasně, pár výjimek by se našlo.
Po formální stránce je Monolit vybroušená záležitost a vše je v naprostém pořádku. Deska je zasazena do přítomnosti díky svému slušivému zvukovému kabátu, a ono moderno u nich zastupují samply a elektronika, to je ten vlak, a díky za to. Písničky jsou kompozičně dobře stavěné, neschází gradace, nabízí mnoho zajímavých vsuvek a osvěžujících prvků, hlavně díky elektronice. A v neposlední řadě nechybí sázka na hitový a zapamatovatelný refrén. A i tato nelehká disciplína se jim často daří, jenže to postrádá onu frajerskou lehkost a ten správný tah, který by mi podlomil kolena. Po poslechu se nacházím ve fázi, kdy si řeknu „jo to je dobrý“, ale jak všichni víme, dobrý je za tři.
Ačkoliv si tady bručim pod fousy, musím uznat, že se celá deska dá vyposlechnout celá bez potíží, a např. jako kulisa při práci slouží slušně. K plusu musím připočítat české texty, které neruší, je z nich cítit nadhled a v podstatě se k tomuto stylu hodí. Texty jsou samozřejmě součástí vkusného a hezky barevně vyladěného digipacku.
Seznam skladeb:
- Monolit
- Data Morgana
- Reálie
- Siréna
- Cestopiss
- Černočerno
- Dus se!
- Stejnohra
- Bezmasčí
- Nezamykám
- Zvláštně zvláštní
