Nejbližší koncerty
  • 15. 06. 2024Vyplujte s DRAD DANIELS na Vltavu a zažijte jedinečné kon...
  • 15. 06. 2024Legenda kalifornské hardcore scény Downset přijíždí poprv...
  • 16. 06. 2024DOWNSET. ( USA ) Legendární hardcore kapela z Los Angele...
  • 19. 06. 2024Trap metalová senzace z USA Dropout Kings přijíždí poprvé...
  • 19. 06. 2024WAYFARER (USA) + DREADNOUGHT (USA)
  • 25. 06. 2024Black metalová mašina HULDER z USA vyráží na své "VERSES ...
  • 27. 06. 2024CELESTE (FR) + SLAŤ
  • 29. 06. 2024ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024: STILLBIRTH (DE) FLESH...
ASMODEUS - "Pobřeží královny Marie"

20.10.2012 - Praha - Hoodoo

Tak, tento report vezmu tedy hodně zkrátka. Between the Burried and Me a Periphery – jména, jež příznivci moderního progresivu znějí jako rajská hudba, se sešla ke společnému koncertu, přičemž druhá zmiňovaná dělala té první křoví, neboli předkapelu. Docela jsem přemýšlel, jestli to tak vážně bude a Periphery, jakožto zvláště v USA poměrně hodně velká a komerčně úspěšná kapela, bude k tomuto kroku svolná, ale očividně mezikapelní vztahy jsou na tak dobré úrovni a BTBAM tolik respektované jméno, že vše klaplo a mohlo se vyjet.

Asi si pozorný čtenář vzpomene na zprávičku, jež tiše proletěla i českými hudebními médii, a sice že autobus, v němž kapely turné započaly, začal na dálnici hořet, a kluci z Periphery samozřejmě neváhali a natočili krátké video, jež posléze umístili na svůj youtube účet. Na pražskou zastávku se naštěstí všichni dopravili v pohodě a náhradní prádlo očividně dorazilo, jelikož ten den nikdo shořelým plastem cítit nebyl.

Celá tato progresivní maškaráda se konala v klubu Hoodoo, jež se nachází jen asi dvacet minutek pěšky od staré budovy VŠE na Churchiláku, tak jsme se tím směrem vydali. V klubu to bylo mé, přiznám se, poprvé, a musím tedy říci, že prostor je klasická nudle, kdy při pohledu na místnost má člověk pocit, jakoby se nacházel v odpadním kanále prvního dílu Star Wars (jak tam cosi dusilo Luka Skywalkera) – tedy, že stěny se každou chvíli začnou smršťovat až všechny rozdrtí na padrť. To jen taková menší imaginace.

Start akce ofiko 19:00, první předkapela THE SAFETY FIRE přichází krátce před osmou a valí songy ze svého nového alba Grind the Ocean, jež vyšlo letos. Upřímně řečeno, do desky jsem se doteď nedostal, pro mne ze všech stran průměrný materiál i kapela, což se tak trošku potvrdilo i naživo.

To nejzajímavější totiž na kapele bylo, že si všichni členové nechali narůst kníry a kytarista na sobě měl tričko Gojiry. Jinak naprosto standardní přídavek do, v současnosti již Mariánského příkopu moderního metalcoreovaného progresivu, jenž neurazí, nenadchne.

Každopádně je důležité zmínit, že již během setu předkapely začala zlobit technika (nehrála kytara), což byl průvodní jev velké části
tohoto večera.

Pánové balí, chvíli rauch pauza a za několik minut již nastupují PERIPHERY, kteří dopředu hlásili, že chybí vynikající bicmen Matt Halpern, jenž si chytře vykloubil ruku. Náhradou tedy byl Boris Le Gal z kolegů Chimp Spanner, jenž, si myslím, ovšem odbouchal set hodně v klidu.

Přiznám se bez mučení, na Periphery jsem se těšil suverénně nejvíc z dnešního večera, dokonce tak, že jsem se samou nedočkavostí úplně zapomněl podívat na setlist tohoto turné, jinak by mi asi hodně rychle sklaplo. Nejen, že hned po úvodní drsňárně „Ragnarok“ klekl počítač, jenž se nepodařilo nastartovat po další asi čtvrt hodiny, ale i posléze, když kapela začala hrát „Have a Blast“ technika i nadále stávkovala. Jen další důkaz, že některé moderní formace jsou bez použití počítače již naprosto neschopny vůbec odehrát svůj set. No, nakonec se „Have a Blast“ odehrálo, všichni tři kytaristé včetně Mishy očividně neztráceli dobrou náladu, koneckonců, o co jde, že?

Pak „Buttersnips“, „New Snu“, všechno metalové drsňárny, jenž já ten den přišel na jejich melodičtější songy, jelikož, proč jinak poslouchat Periphery, že? Z melodických, sólem obohacených tracků jsme se dočkali jen „Facepalm Mute“, jež byla mimochodem výborně odehraná, Spencer naživo vokály dával poměrně solidně, sem tam pochopitelně nějaká ta nuance, ale tak v limitu. Na tenhle rozjezd však pánové navázali hrubou „Make Total Destroy“, „Icarus Lives“ a čau – 35 minut pryč a pryč i Periphery.

A já zůstal opařeně zírat.

Proč proboha na tenhle setlist Periphery potřebují vozit tři kytaristy? Sóla žádná, „ambientní“ kytarové plochy nula, jednoduše jsem naprosto nerozuměl. Příště se vážně budu muset na ten setlist podívat. A já se tak těšil. Kruci.
Na pódium přicházejí BETWEEN THE BURRIED AND ME a osazenstvo v klubu spozorní. I u nás se totiž jedná o velmi populární partičku, což není divu, některé (vlastně všechny) zvláště starší desky jsou totiž ukázkou hudebního profesorství, směsicí různých nálad a pocitů, jež dohromady dávají perfektní progresivní směs. I v Praze klub při jejich příchodu jakoby ožil a začalo se vesele pařit.

V duchu tak trošku doufal, že BTBAM budou po nejnovější desce sahat co nejméně, jelikož na mne už je to krapet příliš velký cirkus. No, pochopitelně mému naivnímu přání nebylo vyhověno, banda z novinky zahrála minimálně „Astral Body“, ovšem naštěstí nezapomněla ani na vynikající řadovku The Great Misdirect, z něhož k dobru dodali vály „"Fossil Genera“ a „Disease, Injury, Madness“, z Colors se vytasili „Sun of Nothing“ . Dav se bavil, Tommy kynul, kytaristé rozdávali rozumy, zvuk byl poměrně v pohodě, ačkoliv „personálním zvukařem“ jsem si tedy, přiznávám, vypomohl. Nebylo to úplně ideální, ale BTBAM i přes nepřízeň osudu tento večer všem nadiktovali a třeba takové The Safety Fire zanechali ve tmě coby malé školáčky, jež by si měli ještě napsat úkoly.         

Já, abych dodržel úmluvu o krátkém reportu z počátku textu, mohu jen říci, že ačkoliv jsem zcela neskrývaně přišel na Periphery, tak po prvních dvou formacích jsem zůstal kyselý jak šťovík, jehož škleb BTBAM přeměnili v úsměv, alespoň tedy v některých částech setu.

U mne totiž platí, že zatímco některé pasáže u této formace jsou geniální, za jiné bych jim nejraději vlepil facku.

Každopádně po organizační stránce vše na patřičné úrovni, zajímavé publikum, klub se mým oblíbeným jistojistě  nestane, ale svému účelu posloužil v rámci možností ok. Do deštivého večera venku jsme odcházeli značně zadumaní, což z prog koncertu je asi v pořádku.

Zveřejněno: 01. 11. 2012
Přečteno:
3393 x
Autor: Dw | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

01. 11. 2012 18:42 napsal/a DW
No
hele asi takhle, tu letošní nahrávku jsem si poslechl jednou a další poslech už neplánuju :). Mám hafo oblíbenců z tohohle žánru, BTBAM mezi ně nepatří a nikdy nepatřili. Každopádně respektuju.
01. 11. 2012 18:32 napsal/a Coornelus
...
U mne totiž platí, že zatímco některé pasáže u této formace jsou geniální, za jiné bych jim nejraději vlepil facku. Který sou který? :-))) Mě to nejvíc bavilo na Colors, to byla/je bomba, teď je to furt super ale už to tolik nešokuje. Jestli mi jako rozumíš? :-)