PUSTINA

NEŽFALEŠ – Každej klub i bar CD 2012, Cecek Records

Skupina NEŽFALEŠ se na našich stránkách objevuje pravidelně, zrecenzovány tu jsou jejich tři nahrávky a tak je logické, že když vyšla novinka, recenze je tu zas. (úsměv) Psal jsem všechny předešlé kritiky, takže mám kapelu celkem v merku a už dopředu mi bylo jasné, o čem to bude a že to nebude žádná bída. Pražská parta vždy disponovala kvalitními instrumentálními výkony, slušnými kompozičními postupy a nahrávky měly kvalitní zvuk. A taky, žel, některé texty trpěly klišovitými obraty i tématy.

A „Každej klub i bar“ pokračuje přesně tam, kde „Pár lacinejch triků“ končilo. Opět se hraje melodický a chytlavý punk rock, tu ostřejší a starobylejší, tu měkčí a novodobější. (úsměv) Mému vkusu jsou blíž ty rychlejší a tvrdší skladby, třeba hned úvodní vypalovačka „Druhej dech“, která by mohla docela spolehlivě tvorbu NEŽFALEŠE definovat a sehrát roli „ksicht“ songu pro ty, kteří s kapelou neměli zatím tu čest. Je to svižné, funguje tu spolehlivě střídání slok a refrénu, přičemž refrén je silně chytlavý a mezihry nejsou jen o třech akordech, ale nechají se v nich najít docela zajímavé momenty, včetně rytmických změn. Sólový zpěv se střídá se sborovým a co víc, text mi nepřijde vůbec od věci, podobnými myšlenkami se nejspíš v určitém věku zabývá každý. Ale kašlat na ně, protože druhej dech přijde! A pomůže třeba parta kamarádů – ostatně právě o kamarádství NEŽFALEŠ docela ráda vykřikuje... a proč by ne, i druhá „Nejsi v tom sám“ se povedla, úplně stejně jako předchozí věc.

A pak jedeme z kopce, „Ona má styl“ je plytká slátanina o nějaký slečně, co má styl, ale skladba se spíše vleče, než aby odsýpala. Refrén smrdí popinou a text taky nesrší vtipem... Nebaví... mě to. Podobně unyle na mě působí „Švindl“, zato „Sen o Londýnském pubu“ je úplně jiná sorta whisky – tohle je hodně zábavný song, nejen díky parádním klavírním vsuvkám a pěveckému vkladu Štěpána z N.V.Ú. – prostě jízda, s rock´n´rollovým refrénem, jehož repete v závěru je ještě lepší než už tak dobrý refrén klasický (snad jsem to vysvětlil srozumitelně – úsměv).

Už minule jsem se škaredil nad sborovým „ohohohoh“ a musím znova – tyhle pasáže v „Lovesongu“ jsou přímo odpudivé; přitom skladba je jinak docela zajímavá, hodně pestrá a i když nepatří k těm svižným, chápu její zařazení jako takový oddych; a přesně takhle taky po nejsilnější písni funguje. O textu se radši nebudu šířit, protože ten se tedy nepovedl... „Vítězství a prohra“ je klasický průměr, který proletí skrz uši a nezůstane po něm nic. S „Všichni do nebe nemůžou“ mám problém... další barevnou a spíše rockovou než punkovou skladbu totiž znovu hyzdí halekání typu „ohohohoh“... fakt nevím, co na tom kapela vidí, mě to prostě jinak hodně zajímavou skladbu kazí a ničí a prostě mě to tam sere. (pardon) „Sliby“ zdobí příjemná melodie, která se jimi proplétá a také celkem vtipná odlehčení v závěru – je jasné, že tahle parta se úplně vážně nebere. A loučí se stylově – v klubech a barech, ve kterých se vyskytla, ji to bavilo a tak není důvodu hrát o těchhle zařízeních nějak pomalu... Titulní skladba (byť se nejmenuje „Každej klub i bar“, ale „Afterpárty“) proto sviští a desku ukončuje stylově.

No ukončuje, ještě tu máme bonus, akustickou „Kapely, co už ti nezahrajou“, v níž hrají prim akustické kytary a foukací harmonika, sem tam se zlehka přidají i bicí. Skladbou se NEŽFALEŠ pasuje do role pamětníků, kteří pořád přísahají na starou dobrou muziku... Kašlu na posmrtný desky, v mym srdci pořád živej je, ten kdo mi hrával cestou ke škole i na mejch prvních mejdanech. Kdo ví, třeba se i NEŽFALEŠ jednoho dne dostane do pozice kapel, o kterých bude tahle věta taky platit.

Po deseti letech existence je na to ještě brzy, nicméně k výročí si nadělila pěkný digipack s vloženou textově-plakátkovou přílohou, navíc ve velmi pěkném grafickém provedení.

Seznam skladeb:

  1. Druhej dech
  2. Nejsi v tom sám
  3. Ona má styl
  4. Švindl
  5. Sen o londýnském pubu
  6. Lovesong
  7. Vítězství a prohra
  8. Všichni do nebe nemůžou (Kámoši z podsvětí II.)
  9. Sliby
  10. Afterpárty
  11. Bonus: Kapely, co už ti nezahrajou

Čas: 29:43

Sestava:
  • Radek Š. – zpěv, sbory
  • Degi – kytary, zpěv, sbory
  • Moucha – basa, akustické kytary, sbory
  • Petr – bicí
  • Kráťa – sbory

Hosté:
  • Balco – klávesy, tamburíny, sbory
  • Štěpán „Makeba“ Málek – sbory, zpěv, foukací harmonika
  • Tom Calda – sbory
  • Venca – sbory

http://bandzone.cz/nezfales

www.cecek.com

Zveřejněno: 08. 10. 2012
Přečteno:
2796 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

09. 10. 2012 10:08 napsal/a houmr
a mě se líbí
vadí mi v této recenzi moc negativních názorů. Kdo má NF rád, tak zrovna pro to, co tady v tej recenzi je kritizováno. Ale v něčem trochu pravdy je, ale fanoušci nezanevřou a s deskou jsou spokojeni :)
08. 10. 2012 17:48 napsal/a Mórty
Reakce
Recenze nic moc, ty co maj nežfaleš rádi, jaká je a byla, tak si rozhodně nemůžu tolik stěžovat. (úsměv)