Asmodeus

Groinchurn - Tak tuhle bandu z jižní Afriky snad ani uvádět, neboť kdo je během minulého půlroku neviděl živě tak asi nežil.

S klukama jsme se několikrát potkali a protože bylo jasné hned od začátku, že jde o pohodáře, jeden z našich rozhovorů jsme hodili na papír i pro vás. Rozhovor se konal za opravdu parného počasí na festivalu ve Výravě u H.K.

F:Takže jak je po koncertě., jak se hrálo v tomhle pekelnym vedru??

G: Bylo to dobry... jsem trochu unavenej, včera jsme hráli ve Vansdorfu... a teď jsem takovej línej.

F: Na Nuclearu (a i vlastě i jinde) jste vzali výčepní stánky útokem a s postupujícím večerem jsem začínal mít dojem, že mluvíte česky.

G: To byla nehoda... (smích) česky mluvim málo, neberu žádný hodiny, takže rozumím jenom takovejm těm píčovinám.

F: JAR znám hlavně z dějepisu ve spojení s apartheidem a diamantovými doly. Jak to vidíš ty? Jak jsi prožíval tu dobu?

G: Já byl na základce... tam nás vychovávali v rasismu, takovej byl systém. Dalo by se říci, že to byla válka proti černejm lidem,... všude... v TV a tak. Prostě nám říkali, že všechny černý lidi jsou teroristi. Jako studentům nám říkali, že z černejch máme mít strach... V každejch zprávách bylo, že byli zabiti nějací černí teroristi. A vlastně to byli většinou nevinní lidi. Byl jsem opravdu mladej a až později jsem pochopil, co to bylo za kecy.

F: Takže, například vyjít na ulici bylo nebezpečný????

G: No, občas někde něco bouchlo, nějaká bomba v obchoďáku a tak, ale tak jednou do roka. Stejně to byla politika a kriminalita, jelikož 60 % lidí nemá práci.

F: Jak se vlastně v JAR mluví....??

G: Hodně lidí mluví anglicky, jinak mluvíme dialektem... je to podobný holandštině... a pak černoši... ti mají také svůj jazyk.

F: Můžeš nám teda něco říci v tvém jazyce.

G: Jo, třeba.... afhfj dkdiiia dfhfhfhrugh :))))

F: Jak začla vaše cesta Evropou?

G: V JAR není moc velká příležitost k hraní, obzvláště této extremní muziky, tak jsme se rozhodli jet do Evropy na trochu delší dobu a hrát koncerty, když budeme moct. A zjistili jsme, že je to lepší, než u nás pracovat. Já hrál v pár kapelách, punk a death metal... dali jsme dohromady Groinchurn... a teď jsme tady. Museli jsme sehnat hodně prachů, cesta sem byla fakt dost drahá. Teď prodáváme svoje distro a doufáme, že se nám vrátěj aspoň náklady... nepotřebujeme profitovat.

F: Jaké jsou podmínky pro muzikanty v JAR?

G: Normální, můžeš tam dostat co chceš za nástroje, pár studií na demáče se tam taky najde... ale jak jsem říkal, jen málo lidí poslouchá metal... a když, tak se navzájem znaj...

F: Znáš některý černochy, co hrajou metal?

G: Ne, nikoho neznám, znám pár černochů, co hrajou,.... co hrajou rock a jednoho nebo dva co nás poslouchaj...

F: Hraješ prstma, to se v grindu hned tak nevidí, proč?

G: Je to pár měsíců, co jsem začal hrát prstama. Když jsem hrál trsátkem, tak jsem neměl takovej feeling... prostě cítím se blíže ke kytaře.... když nahráváme, tak ale hraju trsátkem....

F: Jak se díváš na problém MP3?

G: Myslím, že je to velmi obtížné... jestli to hudbu ničí nebo naopak podporuje. Problém to určitě bude pro velké kapely, jako Metallica, ale u nás to dělá... no tak maximálně 100 doláčů... takže nic...

F: Když jste tak dlouho v Čechách, sledujete zde politické a kulturní dění?

G: Ne tak moc... vím, že prezident navštěvuje festival v Trutnově... byli jsme tam... tak říkám čau prezidente... smííííííích... Vím, že spousty lidí říká, že je to jenom loutka... a že nemá skoro žádnou pravomoc. Teď se tu objevil ten cikánský problém... spojený s imigrační kontrolou na letišti při odletu do Anglie.

F: Jaká bude budoucnost, připravujete nový materiál?

G: No... uvidíme. Až se vrátíme do JAR, tak náš kytarista emigruje do Austrálie. Takže teďkon se hodně s bubeníkem bavíme o tom, jestli máme někoho hledat a nahrát další CD G. Nás baví hrát v téhle sestavě, ale technicky to asi nebude možné, když Mark bude pryč.

F: Proč chce odejít do Austrálie?

G: Řekl, že v JAR nevidí žádnou budoucnost.... Je v tom taky rodina a děti...

F: Chcete se sem jednou vrátit?

G: Jistě, mám tu spoustu přátel,... líbí se mi tady. Někdy v budoucnosti bych se sem chtěl určitě vrátit, ale jsme kapela a kdoví co se bude dít dál.

F: Co byla první myšlenka, když jsme stanuli na půdě České republiky?

G: HEJ!!!!! Tady nejsou žádný černoši!!! ...smích... hodně pěknejch holek... večer... ale to ráno... ehhhh... smích... Taky pivo... smích... Tady je to opravdu hodně rozdílné než u nás. Viděl jsem a zažil sníh... poprvé v mém životě. Do tý doby jsem ho viděl jenom v TV, takže jsme hned zkoušeli stavět sněhuláka... smíííííííííích...

F: Tak jo, díky za rozhovor...

G: Taky díky... uvidíme se...


Zveřejněno: 02. 10. 2001
Přečteno:
2819 x
Autor: Manafob | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář