Pravděpodobně nejčastějším zraněním metalistů bývá poranění krční páteře. Není divu, některé koncerty se hlavou točí skoro celou dobu (nepočítám přestávky mezi písněmi, ale to je páteř namáhána záklonem při pití nápojů). V těsném závěsu za krčními bolestmi bývají různé odřeniny, namožené zápěstí, modřiny apod. vzniklé při nekoordinovaném tanci zvaném pařba. Samostatnou kapitolou jsou pak zranění po koncertě, kdy se vracíme po vydařené akci domů. Někdy se přihodí, že se i to srdce zlomí. To když potkáte na fesťáku nějakou sličnou metalistku a ona vás nepozve do svého stanu. Při poslechu desky Stillbirth vám hrozí spíše ta krční páteř. Nám starým metlám pak druhý den budou trpět navíc chycená záda a křeče v lýtkách.
FETUS STENCH přišli se svojí první deskou letos v červnu. Hrají syrový, odsýpající death metal. S ničím se nepářou a jestli máte jednou za čas rádi pořádný nářez, jsou pro vás jasnou volbou. Od první libozvučné písně to do vás nahrnou lopatama, že zůstanete stát a budete koukat jak důchodce na první důchod. Převalí se to přes vás, a i sousedi, o kterých jste si vždycky mysleli, že jsou hluchý jak poleno, na vás budou řvát, ať jdete s tím bordelem někam. Všech devět písní není určitě určeno pro posluchače hledající v muzice lásku a porozumění. Tady se hraje tvrdě a surově. Žádné kudrlinky, žádný čas na vydechnutí. Jen nářez.
Aby ale nedošlo k omylu. Nejde jen o nějaký neorganizovaný chaos. I když jednoduchá, má muzika Fetus Stench jasné melodie, dobré nápady. Hlavní je ale náboj celé desky. Občas při poslechu vzpomenete na Torture Division, některé songy se trošku otřou o Vomitory. U bicích jsou využívány hodně často dvojkopáky. Taky za nimi sedí Emil Wiksten z Blood Red Throne a ten se k tomu umí postavit čelem. Kytary někdy od death metalu sklouznou do dynamického thrashe. Vše je tedy jako stvořené pro páteční pařbu s grilováním. Narazíte sud piva, holky naloží maso, vy si budete chvilku hrát na kuchaře a pak se všichni sejdou na zahradě, kde budou pařit na Fetus Stench.
Hlasy z řad kritiků, co mají rádi propracovanější muziku, budou určitě říkat něco o jednoduchosti, o tom, že tohle všechno už někde slyšeli apod. To je všechno pravda. Já ale u muziky také hodnotím nasazení, náboj, „kulervoucnost“ a „krutopřísnost“. A deska Stilbirth je pro mě přímo nabitá energií. Užívám si a nutí mě to pořád a pořád namáhat moji krční páteř, pohazovat vlasy, hrozit na všechny strany (jo jasně, já vím, že už bych se měl ve svým věku krotit, a že vypadám někdy trošku legračně). Znáte to, ne?
Takže přátelé, stoupněte si, trošku se rozkročte, pravou ruku zvedněte a pokrčte. Pozor, prsty musí ukazovat paroháče! (jestli nevíte, co to je, vyndejte cd z přehrávače a sundejte si hip-hopáckou čepici s placatým kšiltem. Pravděpodobně čtete úplně špatný článek!!) Mezi bradou a hrudníkem nechte menší mezeru (dámy si mezeru samy vymezí, přeci jen tady jsou mé znalosti trošku omezené). Otočte volume doprava, co to jde. Začněte kývat hlavou. Pokuste se chytnout rytmus. Fyzicky zdatnější se mohou pohupovat v kolenou...
Pak už je to jen na vás a na Fetus Stench.
Seznam skladeb:
- Meat Grinder Flesh Obliteration
- Stillborn Son
- Brennkommando
- The Outer Island
- Severe Suffering
- Necrosis
- Bashed, Defaced and Disfigured
- Descending into the Realm of the Dead
- By Butchery Divorced
Čas: 37:38
Sestava:
- Kristian Karlsson – basa
- Emil Wiksten – bicí
- Christoffer Ilberg – kytara
- Bjorte – zpěv, kytara
