Nejbližší koncerty
  • 15. 06. 2024Vyplujte s DRAD DANIELS na Vltavu a zažijte jedinečné kon...
  • 15. 06. 2024Legenda kalifornské hardcore scény Downset přijíždí poprv...
  • 16. 06. 2024DOWNSET. ( USA ) Legendární hardcore kapela z Los Angele...
  • 19. 06. 2024Trap metalová senzace z USA Dropout Kings přijíždí poprvé...
  • 19. 06. 2024WAYFARER (USA) + DREADNOUGHT (USA)
  • 25. 06. 2024Black metalová mašina HULDER z USA vyráží na své "VERSES ...
  • 27. 06. 2024CELESTE (FR) + SLAŤ
  • 29. 06. 2024ANTITREND OPEN AIR FESTIVAL 2024: STILLBIRTH (DE) FLESH...
F.O.B. - Outside The Palace Walls

THE AGONIST – Prisoners CD 2012, Century Media Records

The Agonist jsou pro mě prostě záhadou. Na jedné straně poměrně schopné melodeathové riffy, kombinované s metalcoreovou dravostí, pěkně řešené vokály zakládající členky, frontmanky Alissy White-Gluz, ovšem zároveň i řádná porce podivné teatrálnosti, která z celé recenzované nahrávky „Prisoners“, jinak solidně riffově poskládaného a zahraného díla, vytváří řekl bych i tak trošku nechtěnou komedii.

Na co jsou všechny ty standardní, tedy veskrze dobré, metalcoreové řezačky a melodic death metalové kudrlinky, když těmto v rámci scény již poměrně známým Kanaďanům nevěříte ani notu? Právě, když se skladba začne trošku rozjíždět a vy máte pocit, že konečně je čeho se chytit, to páni muzikanté zazdí tak neskutečnou botou, že máte chuť je zhusta vytahat za ouška.

Z poslechu novinky mám podobný pocit, jako kdybych opětovně po letech absolvoval uspávací martyrium Deadlock (kteří mimochodem loni vydali album a já jej neslyšel, jejda) – navrch huj, vespod fuj. Když totiž ve dvojce „The Escape“ rozčeří melodeathové vody gothic metalové pěvecké pasáže třetí cenové, mám chuť si sbalit svých pár švestek a urychleně se odebrat k východu.

Pročpak to asi Alissa dělá? Chápu, že potřebuje svůj ženský vokálek prodat (na postavě frontwomanky celá formace tak nějak stojí, co si budeme namlouvat), ale může to dělat buďto dobře (nabízejí se In This Moment), nebo špatně – tedy jako v případě The Agonist.

Přitom její harsh je poměrně v pohodě a kdo si jej oblíbil na předchozích nahrávkách, nebude ani tentokrát zklamán. Horší to už je s výše zmíněnými rádoby disharmonickými popěvky a „kakofonními“ popěvky – ty nejsou ozvlášťnující a koneckonců ani moc kakofonní – ale vlastně tak nějak jen špatné. Jak napsali kolegové z jinak spíše recesistického zinu Agry Metal Guy: "Dokáže ze sebe vyloudit i slušný skřehot, ovšem její čisté vokály jsou tak pop, že Adele proti nim připomíná Darkthrone".

Když se k tomu přidají vokály a melodie ve stylu popové hvězdičky Pink v jinak celkem našlapaném válu „Anxious Darwinians“, házím ručník do ringu a jsem znovu na hokejovém stadionu v přestávce hokejového matče Eisbären (pokolikáté už). Přitom právě tento vál skýtá výborné post thrashové nápady, které do výsledné skládanky krásně zapadnou. Jen škoda, že na tyhle kulervoucí pasáže musejí Kanaďané opět ušlehat uspěchanou a příliš curkovou polevu, takže místo ladného klouzání do krku má člověk pocit, jako by mu výsledná cukrovinka  slepila hubu jak psovi karamela.

Jednoduše solidní papundekel metal, nad kterým každý posluchač jen s minimálním přehledem mávne rukou a jde si raději pustit něco tak říkajíc „od zdroje“. Cirkus slušný, ale na mě to jednoduše nezabírá. Možná před pár lety... Možná.

Seznam skladeb:
  1. You're Coming With Me
  2. The Escape
  3. Predator and Prayer
  4. Anxious Darwinians
  5. Panophobia
  6. Ideomotor
  7. Lonely Solipsist
  8. Dead Ocean
  9. The Mass of the Earth
  10. Everybody Wants You (Dead)
  11. Revenge of the Dadaists
Čas: 58:37

http://www.facebook.com/TheAgonistOfficial


Zveřejněno: 05. 08. 2012
Přečteno:
3820 x
Hodnocení autora:
4 / 10

Autor: Dw | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

06. 08. 2012 11:29 napsal/a corbow
doprdele!
Myslel jsem, ze nespadnou presne do tehle skatule...driv jsem je mel hodne rad..jako par dalsich kapel, ktere se u me novymi pociny totalne pohrbily...tak to jdu poslechnout....
06. 08. 2012 09:49 napsal/a kukuč
d
docela jsem se na album těšil, ale musím souhlasit, je to zklamání. zajímavé momenty jsou, ale je jich málo
05. 08. 2012 15:22 napsal/a Meresz
Dobrá recenzia
Mám rád ich prvý album, tam predviedli solídny metalcore/melodický death, ale ich ostatné albumy neviem stráviť, nech sa akokoľvek snažím. Lullabies For a Dormant Mind bol podľa mňa počin narýchlo zbúchaný a o to horší a novinka Prisoners v tomto die ešte ďalej. Okrem vražednej stopáže - 58 minút na takúto muziku je jednoducho priveľa - žiadne výrazné nápady, nie je sa tu absolútne čoho chytiť, a neberie ma už ani spev, no proste strašná škoda. Dám tomu ešte nejaký ten posluch, ale toto bude \"rásť\" len veľmi ťažko. Oproti konkurenčným In This Moment The Agonist dosť strácajú a ich novinka \"Blood\" je rozhodne výraznejšia a nenudí tak ako \"Prisoners\". Aj keď konkurenciou by som ich už nenazýval, lebo hudobne sú už úplne inde ako Agónisti.