KLADIVO NA PÝCHU

15. - 16.6.2012, Červený Kostelec

Můj nečekaný výlet na letošní Czech Death Fest se omezil jen na několik hodin v areálu, kdy jsem byl přítomen jen na páteční večerní program. Do Červeného Kostelce jsem vyrazil autem se třemi členy kapely Mincing Fury, které jsem měl bezpečně dopravit na pódium, kde měli v 19:25 vystoupit. Zatímco my jsme trávili čas na cestě, v areálu festivalu předváděly svoje umění známé české kapely, které můžeme pravidelně vídat v tuzemských klubech. Namátkou vyberu DESCENT OF THE SKARLET SKIES, SUFFOCATE WITH YOUR FAME nebo LIVEEVIL. Přes všechny útrapy po cestě, včetně těsnému vyhnutí se havárii a hledání samotného areálu konání festivalu, se to podařilo doslova za 5 minut dvanáct. Respektive za 2 minuty dvanáct. Do backstage jsme totiž přijeli opravdu dvě minuty před začátkem koncertu. Kluci vyběhli z auta, vytáhli své nástroje, převlékli zpocené oblečení a vylezli na pódium. Tímto hektickým způsobem začal pro ně i pro mě Czech Death Fest 2012. (Dave)

Na  Metalgate Czech Death Fest jsem se letos jela podívat poprvé. Příjemné prostředí kempu přímo u rybníka, jídlo i pitivo za lidové ceny, výborné kapely a zvládnutá organizace - asi tak bych mohla tento festival v kostce popsat. Když pořádající TORTHARRY děkovali Metalgate, všem, kdo pomohli s organizací a také všem, co přišli, říkala jsem si, že díky patří hlavně lidem, kteří i v dnešní době, která pořádání metalových koncertů příliš nepřeje, stále mají odvahu do toho jít. Takže díky! (Veronika)

První den jsem po příjezdu do areálu letmo zaslechla DESCENT OF THE SCARLET SKIES a SUFFOCATE WITH YOUR FAME. Ale jelikož jsem se při jejich setech teprve rozkoukávala v areálu, nemohla jsem si udělat pořádný obrázek. První kapelka, které jsem věnovala svou plnou pozornost, byli LIVE EVIL. Jejich mix elektroniky s tvrdou hudbou se mi celkem líbil, i když to nebylo nic převratného. Odezva publika byla bohužel zatím vlažná, což už je asi úděl prvních kapel. (Veronika)

Pánové z MINCING FURY (and guttural clamour of queer decay) to rozjeli ve velkém stylu a jakékoliv známky pozdního příjezdu nebyly znát. Brněnská grindová smečka je známá pro svojí živelnou show a výjimkou nebyla ani ta na Czech Death Festu. Jediný, kdo zůstal relativně v klidu, byl bubeník Ondra, kterému ale tak nějak nic jiného ani nezbývá. Zbytek squadry po pódiu létal jako splašený a kytarista Motorák se nenechal omezovat jen na prostorné pódium. V závěru koncertu směle, bez bázně a hany, vyběhl přímo mezi lidi a zapojil se do probíhajícího circle pitu. Dobrou náladu a chuť užít si koncert mu nezkazily ani technické trable, kdy mu při druhém songu praskla struna a Mincing Fury se tak na několik minut museli obejít bez něj. Zazněly všechny tradiční písně z repertoáru, nebyli jsme ochuzeni o Mašinku, Sea Of Weakness nebo zajímavý "pogrindovaný" Blind od kapely KoRn. Díky dlouhé hrací době měli pánové příležitost vytasit se s novými, nebo naopak velmi starými písněmi. Slyšeli jsme tedy nezvyklý, ale o to zábavnější a rozmanitější setlist, který ocenilo velice početné publikum. Závěrečná pecka Devolution už byla jen šťavnatou třešničkou na dortu. (Dave)

Po masakrálních MINCING FURY přišli na řadu ABSTRACT ESSENCE, na které jsem se již dopředu těšila. A nezklamali mě, set mě chytil, především mne bavilo sledování maniakálního zpěváka. Bylo to živelné jako vždy. (Veronika)

Následoval koncert vsetínské stálice, a sice ABSTRACT ESSENCE. Ten jsem ale bohužel z větší části propásl, protože jsem se věnoval rozhovoru s headlinery pátečního programy (vyjde brzy). K pódiu jsem se dostal až v samotném závěru vystoupení, a stejně jako v případě předchozích Mincing Fury, dostali "Abstracti" velký prostor. Díky tomu tedy rovněž zazněly písně, které při tradiční délce vystoupení v klubu neslyšíme. Bohužel ale musím říct, že ony starší písně mě vůbec nebavily, a tak mě ten zlomek show Abstractů poměrně zklamal. Nepotěšil ani podroušený stav zpěváka, který vypadal, že je mu úplně jedno, jak ten koncert odehraje, a ani nevelká podpora diváků. (Dave)

Pak přišla na řadu hlavní hvězda prvního dne a pro mě nejzásadnější tahák – DARK TRANQUILLITY. Zprvu jsem se hrozila, že v areálu není moc lidí, ale nakonec se téměř všichni nakupili před pódium a vytvořila se výtečná atmosféra, ještě podpořená neuvěřitelně pozitivním přístupem kapely, zejména pak frontmana. Zazněly věci z poslední desky, zejména mnou adorovaná „In My Absence“, ale jinak se DT věnovali průřezu tvorby, jmenujme „Treason Wall“, „Mysery´s Crown“ či „ThereIn“. Podařilo se mi tyto rodáky z Gothenburgu vidět konečně živě a musím říct, že mi hodně zahýbali žebříčkem nejlepších koncertů vůbec. (Veronika)

Před desátou hodinou už se ale za konstrukcí pódia rozcvičovala jedna z hvězd letošního ročníku. Švédové DARK TRANQUILLITY jsou pro Czech Death Fest velkým úlovkem a byli i hlavním důvodem, proč jsem do autokempu Brodský vyrazil. Tuhle kapelu mám od srdce rád a velmi jsem se na ni těšil. Frontman této kapely, který mě krátce před koncertem odpovídal na mé dotěrné otázky, se opět ukázal jako velmi charismatický leader, a celou kapelu táhl za úspěšným večerem. S respektem jsem mistry gothenburského death metalu sledoval zpoza pódia a se zájmem poslouchal, jaké písně z jejich rozsáhlé diskografie pro tento festivalový večer vyberou. Začali peckou Terminus (Where Death Is Most Alive) z mého oblíbeného alba Fiction a pokračovali písní In My Absence z dva roky starého, ale stále aktuálního alba We Are The Void. Na první hit jsme nemuseli dlouho čekat, přišel záhy a jednalo se o Misery's Crown. V polovině koncertu přišla poslední věc ze skvělého alba Fiction, a sice krásná metalová balada The Mundane and the Magic. Veškeré dění na pódiu i pod ním si s ledovým klidem režíroval zpěvák Mikael, který už má spoustu zkušeností i z daleko větších koncertů, a to i s In Flames, kde kdysi začínal. Nezapomněl poděkovat za pozvání, pochválil co mohl a u mě si opět získal několik bodů za sympatie. Bohužel už se blížil konec koncertu, ale čekalo nás ještě několik výborných věcí. Nemohly chybět evergreeny Dark Tranquillity, písně Zero Distance a Final Resistance, které jsou plné energie a které publikum na Czech Death Festu ocenilo asi nejvíce. Z posledního alba nám zahráli ještě The Fatalist a celou parádní podívanou zakončili další nádhernou baladou ThereIn. Kapela se poté pečlivě rozloučila a s úsměvy na tvářích opouštěla pódium. Ty ale v backstagi v mžiku zmizely a bylo jasné, že tento koncert byl pro Dark Tranquillity prostě jen rutijním vystoupením. Jak vyšlo najevo z různých zdrojů kolem mě,
kapela by byla nejradši doma ve Švédsku, kde by trávila čas na tamním legendárním festivalu MetalTown doma v Gothenburgu, kde se tradičně potkávají slavné kapely, které odtud vzešly. Nu, každý rok není posvícením. (Dave)

Můj pobyt v Červeném Kostelci se pomalu krátil, ale ještě jsem stihl shlédnout část koncertu následující kapely, kterou byli grind-blackoví ISACAARUM z Českých Budějovic. Tato kapela se loni blýskla skvělou deskou a ze všech stran jsem na ně slyšel chválu. I přesto jsem neočekával nic velkého, jelikož chvála pocházela především od mých black metalových kolegů a přátel, a u mě se black
metal moc nenosí. Nicméně jsem se na ně šel mrknout a nebylo to tak zlé. Spíše než hudbou ale zaujali svou image, která si s ničím nezadala s vzhledem německých legend Rammstein. I když, přece jen to byla jen chabá česká napodobenina. Přesto to bylo něco odlišného od ostatních kapel, a i svou show a aktivitou mě Isacaarum docela zabavili. A nejen mě. Hned po startu jejich setu se vytvořil docela početný a energický moshpit. Hudebně to nebyl úplně můj šálek kávy, nicméně musím vyseknout poklonu zpěvákovi této formace, protože ten si to opravdu dává na výbornou. (Dave)

Na odlehčení pak přišli českobudějovičtí ISACAARUM. Nevím, jak to dělají, ale ačkoli grindu příliš neholduji, jejich vystoupení mě neskutečně baví. A nejinak tomu bylo i tentokrát. Zpěvákovy frenetické pohyby, spousta tělních tekutin... Zkrátka i přes tvrzení kapely, že nám hrají za trest, se přítomní příliš vytrestaně netvářili. (Veronika)

Krátce před odjezdem zpátky do Brna jsem se na pár minut objevil u pódia na koncertě GORGONEA PRIMA, a tihle chlapíci šli s image ještě dál. Na stagi se objevili dva pánové (?), kteří si zjevně libují ve vesmírných fantasy a sci-fi filmech. Oblečeni jako jacísi marťani hráli svůj industrial black za výrazné podpory elektroniky a hlavně basové linky. Zpěvu moc nebylo, ale o ten možná ani tak moc nešlo. Hlavním lákadlem byly neonové obleky a industriální, tajemná hudba. Zajímavé to seskupení. (Dave)

Při vystoupení GORGONEA PRIMA jsem již byla dost unavená, a tak jsem si set dvou chlapíků v UV oblecích nevychutnala, tak jak bych si představovala. Gothic doomoví DEMENCIA MORTALIS mě popravdě nebavili, a tak jsem se vydala do stanu a za zvuků poslední kapely KEEP ON ROTTING upadla do bezvědomí. (Veronika)

Při koncertě Gorgonea Prima už jsme odjížděli domů a tím pro mě také moje první krátká návštěva Czech Death Festu skončila. Určitě se ale někdy v budoucnu vrátím, protože festival má svoje kouzlo a hlavně je ve výborné lokalitě. Uvidíme co přinese další ročník. Festival pokračoval v sobotu kde byli hlavními lákadly američtí SUFFOCATION, španělští okultisti NOCTEM, nebo domáci persóny TORTHARRY a F.O.B. (Dave)

Normal: Dave
Kurzíva: Veronika

Fotky: Ignor


Zveřejněno: 20. 07. 2012
Přečteno:
2813 x
Autor: Redakce | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

21. 07. 2012 21:26 napsal/a Tony
Abstract Essence
Hrají sice pravidelně na Melodce, ale z Brna určitě nejsou. Vsetín je správně.