Metallica při příležitosti 30. výročí založení kapely vytáhla z „koše" pár skladeb, které jí zůstaly v záloze při nahrávání alba Death Magnetic. Ke konci loňského roku je uvolnila na YouTube, volně ke stažení je poskytla členům fanklubu a poté i na iTunes. Živě měly skladby premiéru počátkem prosince 2011 právě při výročních koncertech v San Franciscu v hudebním klubu The Fillmore. Čtyři koncerty, na každý den jedna skladba. Písně Hate Train, Just a Builet Away, Hell and Black a Rebel of Babylon se Metallica nakonec následně rozhodla vydat na fyzickém nosiči. Beyond Magnetic bylo vypuštěno na trh 31. ledna 2012.
Při prvních tónech písně Hate Train ihned poznáme, že navazujeme na předchozí album Death Magnetic. Nese se ve stejném duchu, opisuje stejnou magnetickou linku, ale nějaký záchytný, dobře zapamovatelný bod, který by utkvěl v paměti, zde postrádám. Vlastně bych řekl, že žádný song není tak výrázný, jako jsou skladby Cyanide nebo Broken, Beat & Scarred u Death Magnetic. Je asi jasné, že písničky jsou „druhořadé", ale tím nechci říct, že jsou špatné. Upoutala mě druhá skladba v pořadí a to Just a Bullet Away. A..., i když..., v polovině skladby, po dvou slokách se mění tempo hudby, kterému nejdřív předchází takové metallikovské známé „ticho“, ale tady mě to trochu vadí. Je jaksi „dlouhé"? Následné zpomalení je jiné, jak kdyby tam nepatřilo a mně to připadá, že dvě nedodělané skladby jsou spojeny v jednu dlouhou. A to je možná i škoda. V každém případě mě píseň zaujala. Když jsem u délky, tak je všeobecně známo, že Metallica na krátké skladby není. Možná by nad tím měla trochu popřemýšlet, aby se další album neneslo v duchu dlouhých neměnných snad až nudných skladeb, protože už i tímto to začíná zavánět. Následující Hell and Black je spíš rockovější skladba a právě to je píseň takového neměnného nekončícího tempa. Po nahlédnutí na stopáž zjišťuji, že trojka je právě nejkratší (úsměv). Poslední je naproti tomu nejdelší, Rebel of Babylon je souhrou dost častých střídaní temp jak hudebních (kouzla s kytarou, předěly s basou, bicími), tak i poloh zpěvu. Pomalá melodie se mění v dravé tempo.
Nebudu polemizovat, jestli je CD zbytečné, jestli je to tahaní peněz s kapes fans atd. Kdo chce, tak si jej koupí, kdo ne, nechá ležet, však je spousta možností si tyto písně předem poslechnout. Metallica i v době nahrávání St. Anger tvrdila, že má více skladeb a vybrala na album jen jedenáct titulů. A ač tehdy nebylo žádné mini album, tak pokud se rozhodla vydat další skladby jako "po magnetické", tak je to jejich věc a Metallica si dělá co chce a jak chce. Což ukazuje i vydání kontroverzního alba s Lou Reedem Lulu, které prověří až čas.
Seznam skladeb:
Čas: 29:00
Sestava:
http://www.metallica.com/
Při prvních tónech písně Hate Train ihned poznáme, že navazujeme na předchozí album Death Magnetic. Nese se ve stejném duchu, opisuje stejnou magnetickou linku, ale nějaký záchytný, dobře zapamovatelný bod, který by utkvěl v paměti, zde postrádám. Vlastně bych řekl, že žádný song není tak výrázný, jako jsou skladby Cyanide nebo Broken, Beat & Scarred u Death Magnetic. Je asi jasné, že písničky jsou „druhořadé", ale tím nechci říct, že jsou špatné. Upoutala mě druhá skladba v pořadí a to Just a Bullet Away. A..., i když..., v polovině skladby, po dvou slokách se mění tempo hudby, kterému nejdřív předchází takové metallikovské známé „ticho“, ale tady mě to trochu vadí. Je jaksi „dlouhé"? Následné zpomalení je jiné, jak kdyby tam nepatřilo a mně to připadá, že dvě nedodělané skladby jsou spojeny v jednu dlouhou. A to je možná i škoda. V každém případě mě píseň zaujala. Když jsem u délky, tak je všeobecně známo, že Metallica na krátké skladby není. Možná by nad tím měla trochu popřemýšlet, aby se další album neneslo v duchu dlouhých neměnných snad až nudných skladeb, protože už i tímto to začíná zavánět. Následující Hell and Black je spíš rockovější skladba a právě to je píseň takového neměnného nekončícího tempa. Po nahlédnutí na stopáž zjišťuji, že trojka je právě nejkratší (úsměv). Poslední je naproti tomu nejdelší, Rebel of Babylon je souhrou dost častých střídaní temp jak hudebních (kouzla s kytarou, předěly s basou, bicími), tak i poloh zpěvu. Pomalá melodie se mění v dravé tempo.
Nebudu polemizovat, jestli je CD zbytečné, jestli je to tahaní peněz s kapes fans atd. Kdo chce, tak si jej koupí, kdo ne, nechá ležet, však je spousta možností si tyto písně předem poslechnout. Metallica i v době nahrávání St. Anger tvrdila, že má více skladeb a vybrala na album jen jedenáct titulů. A ač tehdy nebylo žádné mini album, tak pokud se rozhodla vydat další skladby jako "po magnetické", tak je to jejich věc a Metallica si dělá co chce a jak chce. Což ukazuje i vydání kontroverzního alba s Lou Reedem Lulu, které prověří až čas.
Seznam skladeb:
- Hate Train
- Just a Bullet Away
- Hell and Black
- Rebel of Babylon
Čas: 29:00
Sestava:
- James Hetfield – zpěv, kytara
- Kirk Hammett – kytara
- Robert Trujillo – basa
- Lars Ulrich – bicí
http://www.metallica.com/