Je to asi 3 měsíce, co proběhlo zajímavé Hell Tour, kde se prezentovaly dvě kapely, které u nás stály u zrodu black metalu ? Root a Törr. Měl jsem to štěstí, že jsem navštívil 2 koncerty a na obou měl Törr velký úspěch u publika. Takže je nejvyšší čas na recenzi díla, které bylo vyrobeno v českém pekle. Nové CD dává vzpomenout na konec 80-tých let a rovnou konstatuju, že po dvou nemastných, neslaných deskách je to návrat jako hrom. Od prvního poslechu se mi to hodně líbí a s postupem času mě to pořád baví poslouchat. Deset skladeb je z dílny dua Vlasta ? Ota, následují dva covery.
Törr vždy zpívali česky a je dobře, že se češtiny drží. Jeden text mi pravda pod nos nejde ? desítka Čistě rodinná záležitost, i když mi je jasné, že to je nadsázka (jako vlastně většina textů). Zbytek je ale v pohodě, skoro každý song má lehce zapamatovatelný refrén, který může na koncertech hulákat s oběma zpěváky dav fanoušků.
Album otvírá hitovka Made in Hell. Možná jednoduchá, ale hodně silná skladba, zpívá Vlasta a refrén si počeštil na made, nikoli mejd a ono to tam padne fakt skvěle. Někdo to rád mrtvé pokračuje v obdobném rychlém tempu, tentokrát křičí Ota a zase je to pecka. Abych nezapomněl na bicí, za těmi sedí nová tvář Radek Sladký a ten to řeže hodně nemilosrdně, razantně a přesně. Třetí věc a zase mazec. Text o nějakým vlezdoprdelistovi, kterýho Vlasta posílá správným směrem, tedy do hrobu. Ota si vystřihl podařené sólíčko, inu stále pan kytarista. Po třech masakrech přichází uvolnění, Rigor Mortis je skladba pomalá a za mikrofonem se objevuje host s velkým Há, neboli samotný Big Boss. Po letech se zase vyjadřuje (na desce) česky, ale nevím čím to je, mě tahle věc zrovna moc nebere. Osud, nemůžu si pomoct, ale hodně mi připomíná Kult ohně, ne celý, ale refrén je podbarvený klávesami dost podobně jako uvedený prahit. Extrémní sport disponuje refrénem, kterej je fakt originální ? když pohřeb tak do země, když rakev tak ode mě ? tohle podle mě nemá chybu. Sedmička a osmička tak nějak normálka, obě zpívá Oťas, ale až následující Já tu jsem zase disponuje hitovým potenciálem (do třetice vokál Ota). Desítku jsem už trochu pohanil, hudebně nářez minutku a půl, ale nelíbí se mi text. Následují dva bonusy, přičemž je mi rozhodně bližší hned ten první, neboli skladba Countess Bathory, která se objevila asi na nejslavnějším albu Venom Black Metal. Těžko uvěřit, že téhle skladbě je už 22 let!
Když k výše napsanému připočítám podařený booklet s debilně se tvářícím kozlem a hezkým vnitřkem a dále parádní zvuk z Haciendy, nemůžu než chválit a chválit. Törr se návrat podařil a je to pro naši scénu určitě dobře. Na koncertech jim to taky šlape parádně, a jak nedávno říkal Honza Kapák (pořadatel Open Hellu, kde Töři letos headlinerujou), až tohle uvidí Němci, tak se asi poserou.
Čas: 45:03
Skladby:
1. Made in Hell
2. Někdo to rád mrtvé
3. Anální alpinista
4. Rigor Mortis
5. Osud
6. Extrémní sport
7. Předčasná orientace
8. Sillent Hill
9. Já tu jsem
10. Čistě rodinná záležitost
11. Countess Bathory (cover Venom)
12. Sympathy for the Devil (cover Rolling Stones)