INSANIA se pomalu (ale jistě) řadí do šiku tuzemských kapel, které se mohou pochlubit rostoucím počtem svých nahrávek ve formě gramofonové desky. K letitým kouskům vyšlým na začátku devadesátých let začaly v druhé polovině první dekády nového milénia přibývat nejprve vinylové verze aktuálních nahrávek (Rock´n´Freud v roce 2008 a Kult hyeny v roce 2010) a letos další dvě speciality. Nejprve se Bažina postarala o reedici dema R.U.Dead? a nedávno vyšla „nereedice“ prvního plnohodnotného alba kapely Crossfade. Tu má na svědomí náhoda a František Berry Březina, který pozadí objevu velikosti štěchovického pokladu poodhaluje: „Inventura po letech je záslužná věc. Malárie Records – tehdejší vydavatel Insanie – tak letos objevil 120 panenských vinylů debutového alba Crossfade. V 90. letech bylo zcela běžné (a ta praktika se obloukem zase vrací), že se v Loděnici vylisovaly vinyly a úplně jinde vyrobily obaly. Ne vždycky se automaticky synchronizovaly počty.“
Tudíž bylo třeba tahle holátka nějak hezky obalit. A nová grafika je svým způsobem šokující. V době, kdy se všichni předhánějí v co nejsložitějších a snad až přeplácaných obalech, působí strohá přední strana obalu jako nějaký podivný obrázek z počítačové hry vzniklé v osmdesátých letech. Ale zdání klame a hned druhý pohled objevuje dvě zajímavé záležitosti – nejprve tu, že jde o tzv. QR kód (který se čím dál častěji používá jako nositel informací, které lze načíst do „chytrého“ mobilního telefonu), a poté lze objevit zjevnou návaznost na obal původní, který byl tvořen kódem čárovým, za nímž se „krčil“ přírodní motiv přesně v duchu provolání na obalu: „Pokus se uvidět tmavé lesy s jezery zalitými měsíčním světlem, kopci, uhánějícími potoky a řekami... Představ si zamlžené vodopády hrnoucí se po horských svazích dolů, neznámé tvory žijící hluboko v lesích... A potulné pěvce, co se toulají podzimním krajem a zachycují to všechno v hudbě... Otevři oči a jsi zase v kybernetickém světě... Ale všechny hranice se ztrácejí hluboko v lidském vědomí... Už jsi někdy poslouchal tisíce let staré zprávy z digitálního tuneru?... To je Crossfade.“ Stejný citát je uveden i na aktuálním vydání, na vloženém listu nechybí texty (přeložené z černého jazyka do češtiny i angličtiny), dalším bonusem je dobová fotka kapely s podpisy muzikantů a padesátka z limitovaného stodvacetikusového nákladu navíc obsahuje obrázek z původního vydání (fotografie temného lesa) formátu obalu gramodesky. Snad jen jedna věc není úplně košer, Sonic Mess je na textové příloze přeloženo jako Chceme jen zahrát pořádně nahlas, na zadní straně obalu ale překlad chybí... přitom u všech ostatních skladeb je... Chyběl i na původním vydání, takže asi z úcty k prvotisku nechal vydavatel vše „v původním znění bez titulku“.
Crossfade. Crossover. Kříž sbitý z metalu a hardcore, natřený nějakými těmi experimenty. Mladší hudební fanoušci, odkojení alby Kult hyeny nebo Rock´n´Freud, asi budou při poslechu Crossfade valit bulvy. Z černých drážek se na ně totiž vyvalí mnohem syrovější a rozevlátější muzika, než jsou momentálně zvyklí. Tahle forma INSANIE se objevila o rok dříve na již zmiňovaném demosnímku R.U.Dead?, ze kterého se na Crossfade dostaly čtyři skladby.
Úvod patří jednomu ze dvou hitů, které deska obsahuje, Zimnímu varování. Dávno před filmovým zpracováním Pána prstenů k téhle skladbě vznikl klip, ve kterém se Gandalf toulá přírodou – a ta podoba s pozdějším Jacksonovým hrdinou... Song otevírá akustická kytara, postupně se nabalují ostatní nástroje a Poly začíná odštěkávat text o příchodu zimy do kraje. Temná, svým způsobem striktní, místy minimalistická, místa košatější, s výraznou baskytarou valící si po svém, s kytarou vytvářející trochu schovanou vrstvu, s občasným vkladem kláves Luboš Přibyla i akustické kytary. Podobně je možné popsat i další skladby, rozdíly pak lze najít v chytlavosti či ve využití dalších hostů. Hned následující Shriek From Mountains sází právě na kontrast mezi Polyho křikem a křikem dětským (v rolích hobitů dětský sbor Rosa), který skladbu uvozuje. Proti úvodní hitovce se hraje o poznání tvrději, češtinu střídá (na zbytek strany 1) angličtina, kytara začíná řezat i trylkovat, hardcoreová pasáž se střídá s alternativní, a sborový refrén (děti i muži) zní hodně zvláštně... Vertigo je pomalejší, nervní valivý song, s pěknými kytarovými vyhrávkami a učesanějším zpěvem, který nabírá na síle s příchodem refrénu. Jenže po něm se skladba posunuje do hůře stravitelné polohy, v níž hrají prim různé výkřiky a hudba je tak trochu v pozadí a tak trochu divná. Naštěstí tahle odbočka netrvá dlouho, jenže po návratu k stravitelnější muzice se zase vrací (jiná) schizo pasáž a pak zase... a zase... Myslím, že téhle skladbě ta roztříštěnost příliš nesedí a trochu přes je i šest a půl minuty hracího času. Good Night si vystačí s polovinou, nějaký ten experiment se taky objeví, hlavně v docela dlouhém instrumentálním začátku, ale pak se rozjede nesmlouvavá HC řežba s dalším hymnickým refrénem. Under Ground načíná pomalá pasáž s naléhavým zpěvem, postupně se lehce přitvrzuje i zrychluje, zpěv ale zůstává pořád poměrně netypický, melodický a jako bonus se vrací akustická kytara s krátkým vážnohudebním zabrnkáním (na nervy – úsměv).
Střídání stran, Střídání stráží, kompozice, která se nikam příliš nežene, zvolna si plyne, aby se náhle překlopila a lehce chaotický úsek dal všem na srozuměnou, že tady se nejede podle jednoduchého receptu. V polovině přibude i mluvení (možná z nějakého filmu?) a ze skladby, která se původně tvářila mile, je najednou docela pěkný binec, který mi z celého alba přijde nejméně přístupný. Zato U.R.DEAD je hit přístupný do dnešních dnů, ostatně dodnes se hraje na živo. Krátký, úderný, hitový song je důkazem nejen toho, že v jednoduchosti je krása, ale také toho, že krása je v mateřském jazyce. Dvě skladby v češtině a jednoznačně nejlepší z celého kompletu. Utáhnout osm minut muziky není žádná legrace, INSANII se to v The Riddles In The Dark daří tak napůl. Zdlouhavý úvod sice navodí zasněnou atmosféru, dialog dvou hlasů (vysokého a skřehotavého) pěkně podbarvuje cello hostujícího Sebastiána Tótha, ale přiostřená resp. minimalistická intermezza song tak trochu tříští a natahují, stejně jako dlouhá instrumentální pasáž. Poslední Sonic Mess je přímočarý HC štych v pochodovém tempu, který naznačuje budoucí formu INSANIE – pořád kupředu, sice v nikterak zběsilém tempu, ale bez zbytečných kroků stranou, prostě tak, jak bylo později běžné.
Texty Crossfade jsou silně inspirované dílem J.R.R.Tolkiena, v jednom případě (Hádanky ve tmě) je text přímo jeho. Jinak jsou to samé lesy, hory, řeky, příroda, vesmír, zima, smrt... ale hezky poskládané, ostatně jak bylo a je Polyho zvykem.
Hezký artefakt pro vinylové fetišisty přinesl Magick Disk Musick, stylově první podzimní den – Crossfade je pro poslech za pošmourného počasí jako dělané.
Sestava:
Poly – kytary, tenor
Calvera – basová kytara, vokál
Black Drum – bicí, doprovodný vokál
Seznam skladeb:
Čas: 46:04
http://www.insania.freemusic.cz
http://www.madmusick.cz
Tudíž bylo třeba tahle holátka nějak hezky obalit. A nová grafika je svým způsobem šokující. V době, kdy se všichni předhánějí v co nejsložitějších a snad až přeplácaných obalech, působí strohá přední strana obalu jako nějaký podivný obrázek z počítačové hry vzniklé v osmdesátých letech. Ale zdání klame a hned druhý pohled objevuje dvě zajímavé záležitosti – nejprve tu, že jde o tzv. QR kód (který se čím dál častěji používá jako nositel informací, které lze načíst do „chytrého“ mobilního telefonu), a poté lze objevit zjevnou návaznost na obal původní, který byl tvořen kódem čárovým, za nímž se „krčil“ přírodní motiv přesně v duchu provolání na obalu: „Pokus se uvidět tmavé lesy s jezery zalitými měsíčním světlem, kopci, uhánějícími potoky a řekami... Představ si zamlžené vodopády hrnoucí se po horských svazích dolů, neznámé tvory žijící hluboko v lesích... A potulné pěvce, co se toulají podzimním krajem a zachycují to všechno v hudbě... Otevři oči a jsi zase v kybernetickém světě... Ale všechny hranice se ztrácejí hluboko v lidském vědomí... Už jsi někdy poslouchal tisíce let staré zprávy z digitálního tuneru?... To je Crossfade.“ Stejný citát je uveden i na aktuálním vydání, na vloženém listu nechybí texty (přeložené z černého jazyka do češtiny i angličtiny), dalším bonusem je dobová fotka kapely s podpisy muzikantů a padesátka z limitovaného stodvacetikusového nákladu navíc obsahuje obrázek z původního vydání (fotografie temného lesa) formátu obalu gramodesky. Snad jen jedna věc není úplně košer, Sonic Mess je na textové příloze přeloženo jako Chceme jen zahrát pořádně nahlas, na zadní straně obalu ale překlad chybí... přitom u všech ostatních skladeb je... Chyběl i na původním vydání, takže asi z úcty k prvotisku nechal vydavatel vše „v původním znění bez titulku“.
Crossfade. Crossover. Kříž sbitý z metalu a hardcore, natřený nějakými těmi experimenty. Mladší hudební fanoušci, odkojení alby Kult hyeny nebo Rock´n´Freud, asi budou při poslechu Crossfade valit bulvy. Z černých drážek se na ně totiž vyvalí mnohem syrovější a rozevlátější muzika, než jsou momentálně zvyklí. Tahle forma INSANIE se objevila o rok dříve na již zmiňovaném demosnímku R.U.Dead?, ze kterého se na Crossfade dostaly čtyři skladby.
Úvod patří jednomu ze dvou hitů, které deska obsahuje, Zimnímu varování. Dávno před filmovým zpracováním Pána prstenů k téhle skladbě vznikl klip, ve kterém se Gandalf toulá přírodou – a ta podoba s pozdějším Jacksonovým hrdinou... Song otevírá akustická kytara, postupně se nabalují ostatní nástroje a Poly začíná odštěkávat text o příchodu zimy do kraje. Temná, svým způsobem striktní, místy minimalistická, místa košatější, s výraznou baskytarou valící si po svém, s kytarou vytvářející trochu schovanou vrstvu, s občasným vkladem kláves Luboš Přibyla i akustické kytary. Podobně je možné popsat i další skladby, rozdíly pak lze najít v chytlavosti či ve využití dalších hostů. Hned následující Shriek From Mountains sází právě na kontrast mezi Polyho křikem a křikem dětským (v rolích hobitů dětský sbor Rosa), který skladbu uvozuje. Proti úvodní hitovce se hraje o poznání tvrději, češtinu střídá (na zbytek strany 1) angličtina, kytara začíná řezat i trylkovat, hardcoreová pasáž se střídá s alternativní, a sborový refrén (děti i muži) zní hodně zvláštně... Vertigo je pomalejší, nervní valivý song, s pěknými kytarovými vyhrávkami a učesanějším zpěvem, který nabírá na síle s příchodem refrénu. Jenže po něm se skladba posunuje do hůře stravitelné polohy, v níž hrají prim různé výkřiky a hudba je tak trochu v pozadí a tak trochu divná. Naštěstí tahle odbočka netrvá dlouho, jenže po návratu k stravitelnější muzice se zase vrací (jiná) schizo pasáž a pak zase... a zase... Myslím, že téhle skladbě ta roztříštěnost příliš nesedí a trochu přes je i šest a půl minuty hracího času. Good Night si vystačí s polovinou, nějaký ten experiment se taky objeví, hlavně v docela dlouhém instrumentálním začátku, ale pak se rozjede nesmlouvavá HC řežba s dalším hymnickým refrénem. Under Ground načíná pomalá pasáž s naléhavým zpěvem, postupně se lehce přitvrzuje i zrychluje, zpěv ale zůstává pořád poměrně netypický, melodický a jako bonus se vrací akustická kytara s krátkým vážnohudebním zabrnkáním (na nervy – úsměv).
Střídání stran, Střídání stráží, kompozice, která se nikam příliš nežene, zvolna si plyne, aby se náhle překlopila a lehce chaotický úsek dal všem na srozuměnou, že tady se nejede podle jednoduchého receptu. V polovině přibude i mluvení (možná z nějakého filmu?) a ze skladby, která se původně tvářila mile, je najednou docela pěkný binec, který mi z celého alba přijde nejméně přístupný. Zato U.R.DEAD je hit přístupný do dnešních dnů, ostatně dodnes se hraje na živo. Krátký, úderný, hitový song je důkazem nejen toho, že v jednoduchosti je krása, ale také toho, že krása je v mateřském jazyce. Dvě skladby v češtině a jednoznačně nejlepší z celého kompletu. Utáhnout osm minut muziky není žádná legrace, INSANII se to v The Riddles In The Dark daří tak napůl. Zdlouhavý úvod sice navodí zasněnou atmosféru, dialog dvou hlasů (vysokého a skřehotavého) pěkně podbarvuje cello hostujícího Sebastiána Tótha, ale přiostřená resp. minimalistická intermezza song tak trochu tříští a natahují, stejně jako dlouhá instrumentální pasáž. Poslední Sonic Mess je přímočarý HC štych v pochodovém tempu, který naznačuje budoucí formu INSANIE – pořád kupředu, sice v nikterak zběsilém tempu, ale bez zbytečných kroků stranou, prostě tak, jak bylo později běžné.
Texty Crossfade jsou silně inspirované dílem J.R.R.Tolkiena, v jednom případě (Hádanky ve tmě) je text přímo jeho. Jinak jsou to samé lesy, hory, řeky, příroda, vesmír, zima, smrt... ale hezky poskládané, ostatně jak bylo a je Polyho zvykem.
Hezký artefakt pro vinylové fetišisty přinesl Magick Disk Musick, stylově první podzimní den – Crossfade je pro poslech za pošmourného počasí jako dělané.
Sestava:
Poly – kytary, tenor
Calvera – basová kytara, vokál
Black Drum – bicí, doprovodný vokál
Seznam skladeb:
- Zimní varování / Winter Warning
- Výkřik z hor / Shriek From Mountains
- Závrať / Vertigo
- Dobrou noc / Good Night
- Pod zemí / Under Ground
- Střídání stráží / Changing The Guard
- U.R.DEAD
- Hádanky ve tmě / The Riddles In The Dark
- Sonic Mess
Čas: 46:04
http://www.insania.freemusic.cz
http://www.madmusick.cz
