Další významnou akci ve velmi nabitém říjnu připravili organizátoři z Obscure Promotion. Hvězda melodického death metalu IN FLAMES přijeli představit svoji novou desku 'Sounds of Playground Fading'. Hostil je zlínský klub Masters of Rock Café a o tři dny později i Meet Factory v Praze. Jako support zahrála slovinská NOCTIFERIA a čeští X-CORE.
V půl osmé začali tuzemští zástupci melodického coru. Přestože je kapela už velmi známá, koncertuje často a nakukuje i do zahraničí, měl jsem tu čest poprvé. Znojemská čtveřice přivítala plnící se klub moderním, melodickým metalem, který ve světovém podání představují i švédské hvězdy večera. Do vystoupení dali všechno a iniciativně vyzývali publikum k aktivitě. Našli se tací, kteří si zapařili už i na X-CORE, někteří s kapelou i zpívali, ale díru do světa moc neudělali. Na závěr věnovali In Flames úvod legendární písně 'Enter Sandman'.
Ve čtvrt na devět začala slovinská NOCTIFERIA. Konečně zase někdo, kdo vypadá jako opravdová metalová kapela. Žádné elegantní čepičky, žádné nagelované patky, žádná volná trika s výstřihem. Pět dlouhovlasých chlapů jako hora. Kapelu jsem poznal jen několik hodin před koncertem a musím říct, že jsem se na ně moc těšil. Hutný, energický melo-death metal s neuvěřitelným groovem. Mám ve zvyku nově poznané kapely přirovnávat k těm známějším, ale v případě slovinců mě žádné jméno nenapadá. Jednalo se o přiměřeně melodický death metal s opravdu brutálně hlubokým, ale přesto příjemným vokálem zpěváka Gianniho. V pozadí hutné kytarové riffy a dunivé bicí vytvářeli obrovskou sílu, linoucí se z reproduktorů. Nejvíce písní zaznělo z aktuální desky 'Death Culture' (2010). Byli to například 'Demoncracy', 'Terror' nebo 'Slavedriver'. Kapela po celou dobu působila velice sympaticky a vlídně. Na poslední dvě písně Gianni obsluhoval malé bicí perkuse, který dunivost a energii jejich písní ještě znásobilo. S perkusemi zazněla třeba výborná 'Samsara'. NOCTIFERIA určitě zaujala. Celé vystoupení bylo energické a podpořené dobrým zvukem. Zalíbili se mi natolik, že jsem navštívil jejich stánek s merchem. Trochu ale zamrzelo následné focení se s kapelou u tourbusu. Tam působili poměrně chladně a odtažitě.
Na řadě byla poslední kapela večera, švédští IN FLAMES. Ve 21:30 začal jejich stominutový set. Mám s nimi zkušenost z roku 2009, kdy jeli turné k desce 'Sense of Purpose'. To měli ale otřesný zvuk a moc mě to nenadchlo. Hned na úvod řeknu, že to bylo lepší. I když zase jak v čem. Hlavní persóna tohoto ansáblu se změnila k nepoznání. Zatímco ještě donedávna nosil Anders dlouhé dredy a lehké strniště, teď jsem si myslel že přišel nějaký bezdomovec z brněnského nádraží. Jen jsem čekal jestli nás nepožádá o cígo nebo nějaké drobné. Anders bez dredů vypadal až nezvykle obyčejně a lehké strniště se změnilo v hustý plnovous. Působil opravdu dost zašlým dojmem. Ale přijel jsem hodnotit hudbu. A tu mají IN FLAMES vytříbenou. Jestliže měla Noctiferia dobrý zvuk, tak IN FLAMES měli zvuk přímo excelentní. Kromě několika momentů, kdy se Andersův vokál trochu topil v kytarách. Fanoušci nové muziky si libovali, zazněla více než polovina písní z novinky 'Sounds of Playground Fading', což dodalo koncertu punc novoty. Kapela samozřejmě dlouhý setlist prokládala starými osvědčenými fláky. V první polovině koncertu zazněly 'Alias', 'Colony' a vynikající skákačka 'Trigger'. První tři písně ale patřili novince. Titulní 'Sounds of Playground Fading', výborná 'Deliver Us' a 'All of Us'. Ve třetí čtvrtině nechyběly pecky 'Where The Dead Ships Dwell' a 'Come Clarity'. Když se koncert blížil ke konci, došlo k nevídané situaci. Anders už od začátku koncertu upozorňoval chlapíka v první řadě ať tolik nefotí a užije si show. On ale fotil vesele dál a tak ho před hitovkou 'Only For The Weak' vytáhl na pódium ať fotí a natáčí z pódia. Anders nás pak všechny vyzval "to go wild" a při této písni se rozeskákal celý klub. Chlapík zatím s kamerou pobíhal po pódiu a všechno dokumentoval. Zachytil tak nevídané záběry celé kapely při práci a gradující energii fanoušků. Po této skladbě pak proběhla objímačka s kapelou a chlapík dostal několik trsátek, paličku, setlist a prakticky všechno co si člověk může z koncertu odnést. Myslím, že k němu směrovalo nemálo závistivých pohledů. Po této události už měl koncert rychlý spád. K závěru si IN FLAMES připravili další hitovky a tak jsme zapařili na 'Delight and Anders', 'Cloud Connected', skvělé 'Mirror's Truth' a 'Take This Life'. Poté se už začali loučit a na přídavek to už nevypadalo. Koncert skončil a já stál jako opařený. Chápu že kapela jede turné k nové desce a tak hraje hodně z ní, chápu že může být otrava hrát staré písně pořád dokola. Ale myslím, že kultovky IN FLAMES 'My Sweet Shadow', 'Pinball Map' a 'Crawl Through Knives' by na koncertě zaznít měly. To byl myslím od kapely docela podraz. Nezahrát nejslavnější hity? No nevím. Buď jak buď, show to byla skvělá, kapela přátelská (Anders: "If i could shake everyone's hands, i would".), koncert velmi dlouhý (20 písní) a nálada skvělá. Slyšel jsem jen pozitivní ohlasy.
Hodinu a půl po koncertě se ukázali u tourbusu. Když si je člověk odchytl na fotku, nebyli sice moc nadšení, ale nikoho neodmítli. In Flames jednoznačně potvrdili svoji pozici špičkové metalové kapely. Přitáhla do MoR Caffé spoustu fanoušků, odehrála jistý a precizní koncert a odjela do Polska. Novou desku jsem zatím neslyšel, tak mě nové písně moc neříkali, ale jsem si jistý že jsou stejně kvalitní jako ty na deskách předchozích. Myslím že by se organizátoři našich festivalů měli konečně probrat a pozvat In Flames v létě na některou z letních akcí. Vždyť lidi po nich sakra šílí! Stejně tak i slovinská Noctiferia předvedla precizní a odzbrojující výkon. Doufám že o nich také ještě uslyším.
V půl osmé začali tuzemští zástupci melodického coru. Přestože je kapela už velmi známá, koncertuje často a nakukuje i do zahraničí, měl jsem tu čest poprvé. Znojemská čtveřice přivítala plnící se klub moderním, melodickým metalem, který ve světovém podání představují i švédské hvězdy večera. Do vystoupení dali všechno a iniciativně vyzývali publikum k aktivitě. Našli se tací, kteří si zapařili už i na X-CORE, někteří s kapelou i zpívali, ale díru do světa moc neudělali. Na závěr věnovali In Flames úvod legendární písně 'Enter Sandman'.
Ve čtvrt na devět začala slovinská NOCTIFERIA. Konečně zase někdo, kdo vypadá jako opravdová metalová kapela. Žádné elegantní čepičky, žádné nagelované patky, žádná volná trika s výstřihem. Pět dlouhovlasých chlapů jako hora. Kapelu jsem poznal jen několik hodin před koncertem a musím říct, že jsem se na ně moc těšil. Hutný, energický melo-death metal s neuvěřitelným groovem. Mám ve zvyku nově poznané kapely přirovnávat k těm známějším, ale v případě slovinců mě žádné jméno nenapadá. Jednalo se o přiměřeně melodický death metal s opravdu brutálně hlubokým, ale přesto příjemným vokálem zpěváka Gianniho. V pozadí hutné kytarové riffy a dunivé bicí vytvářeli obrovskou sílu, linoucí se z reproduktorů. Nejvíce písní zaznělo z aktuální desky 'Death Culture' (2010). Byli to například 'Demoncracy', 'Terror' nebo 'Slavedriver'. Kapela po celou dobu působila velice sympaticky a vlídně. Na poslední dvě písně Gianni obsluhoval malé bicí perkuse, který dunivost a energii jejich písní ještě znásobilo. S perkusemi zazněla třeba výborná 'Samsara'. NOCTIFERIA určitě zaujala. Celé vystoupení bylo energické a podpořené dobrým zvukem. Zalíbili se mi natolik, že jsem navštívil jejich stánek s merchem. Trochu ale zamrzelo následné focení se s kapelou u tourbusu. Tam působili poměrně chladně a odtažitě.
Na řadě byla poslední kapela večera, švédští IN FLAMES. Ve 21:30 začal jejich stominutový set. Mám s nimi zkušenost z roku 2009, kdy jeli turné k desce 'Sense of Purpose'. To měli ale otřesný zvuk a moc mě to nenadchlo. Hned na úvod řeknu, že to bylo lepší. I když zase jak v čem. Hlavní persóna tohoto ansáblu se změnila k nepoznání. Zatímco ještě donedávna nosil Anders dlouhé dredy a lehké strniště, teď jsem si myslel že přišel nějaký bezdomovec z brněnského nádraží. Jen jsem čekal jestli nás nepožádá o cígo nebo nějaké drobné. Anders bez dredů vypadal až nezvykle obyčejně a lehké strniště se změnilo v hustý plnovous. Působil opravdu dost zašlým dojmem. Ale přijel jsem hodnotit hudbu. A tu mají IN FLAMES vytříbenou. Jestliže měla Noctiferia dobrý zvuk, tak IN FLAMES měli zvuk přímo excelentní. Kromě několika momentů, kdy se Andersův vokál trochu topil v kytarách. Fanoušci nové muziky si libovali, zazněla více než polovina písní z novinky 'Sounds of Playground Fading', což dodalo koncertu punc novoty. Kapela samozřejmě dlouhý setlist prokládala starými osvědčenými fláky. V první polovině koncertu zazněly 'Alias', 'Colony' a vynikající skákačka 'Trigger'. První tři písně ale patřili novince. Titulní 'Sounds of Playground Fading', výborná 'Deliver Us' a 'All of Us'. Ve třetí čtvrtině nechyběly pecky 'Where The Dead Ships Dwell' a 'Come Clarity'. Když se koncert blížil ke konci, došlo k nevídané situaci. Anders už od začátku koncertu upozorňoval chlapíka v první řadě ať tolik nefotí a užije si show. On ale fotil vesele dál a tak ho před hitovkou 'Only For The Weak' vytáhl na pódium ať fotí a natáčí z pódia. Anders nás pak všechny vyzval "to go wild" a při této písni se rozeskákal celý klub. Chlapík zatím s kamerou pobíhal po pódiu a všechno dokumentoval. Zachytil tak nevídané záběry celé kapely při práci a gradující energii fanoušků. Po této skladbě pak proběhla objímačka s kapelou a chlapík dostal několik trsátek, paličku, setlist a prakticky všechno co si člověk může z koncertu odnést. Myslím, že k němu směrovalo nemálo závistivých pohledů. Po této události už měl koncert rychlý spád. K závěru si IN FLAMES připravili další hitovky a tak jsme zapařili na 'Delight and Anders', 'Cloud Connected', skvělé 'Mirror's Truth' a 'Take This Life'. Poté se už začali loučit a na přídavek to už nevypadalo. Koncert skončil a já stál jako opařený. Chápu že kapela jede turné k nové desce a tak hraje hodně z ní, chápu že může být otrava hrát staré písně pořád dokola. Ale myslím, že kultovky IN FLAMES 'My Sweet Shadow', 'Pinball Map' a 'Crawl Through Knives' by na koncertě zaznít měly. To byl myslím od kapely docela podraz. Nezahrát nejslavnější hity? No nevím. Buď jak buď, show to byla skvělá, kapela přátelská (Anders: "If i could shake everyone's hands, i would".), koncert velmi dlouhý (20 písní) a nálada skvělá. Slyšel jsem jen pozitivní ohlasy.
Hodinu a půl po koncertě se ukázali u tourbusu. Když si je člověk odchytl na fotku, nebyli sice moc nadšení, ale nikoho neodmítli. In Flames jednoznačně potvrdili svoji pozici špičkové metalové kapely. Přitáhla do MoR Caffé spoustu fanoušků, odehrála jistý a precizní koncert a odjela do Polska. Novou desku jsem zatím neslyšel, tak mě nové písně moc neříkali, ale jsem si jistý že jsou stejně kvalitní jako ty na deskách předchozích. Myslím že by se organizátoři našich festivalů měli konečně probrat a pozvat In Flames v létě na některou z letních akcí. Vždyť lidi po nich sakra šílí! Stejně tak i slovinská Noctiferia předvedla precizní a odzbrojující výkon. Doufám že o nich také ještě uslyším.
