TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

NEŽFALEŠ – Pár lacinejch triků CD 2010, Cecek Records

Od první nahrávky pražské kapely Nežfaleš uplynulo přesně pět let, takže je tady malé jubileum a k němu dárek v podobě novinkového materiálu. Nežfaleš je docela zajímavým úkazem – začala jako typická „špinavá“ punková cháska, postupem času k punku přidala špetku rock´n´rollu a spoustu melodií, aby na aktuálním nosiči spojila vše výše uvedené. Chvíli má navrch řekněme klasičtější punk model ´77, chvíli se jede na neopunkové vlně. A světe div se, dohromady to vůbec nezní špatně.

Pánové těží z velmi dobrých instrumentálních i kompozičních schopností, které je řadí do tuzemské punkové top ten. Když k tomu připočteme zdařilé texty (dovolím si odcitovat krátký popis, který jsem sesmolil k nedávnému retrospektivnímu kolečku Podtrženo/sečteno: „Texty jsou možná trochu, pro punk, netypické. Neopěvují punkový styl života ani alkoholické zážitky, ale spíše se nesou v osobní rovině, byť často v podobě neskutečných (= neuskutečněných) zážitků.“) a výborný zvuk ze studia 3Bees, máme před sebou vyspělou nahrávku s několika skvělými peckami, s nějakým tím průměrem a jedním dvěma slabšími okamžiky... ale hlavně desku, která nenudí (i díky „rozumné“ půlhodinové stopáži).

Kdybych měl vybrat nejsilnější songy, volím trio Úspěch, Rockstar a Tělo Bettie Page. V Úspěchu zpěvák tvrdí:

„Nemám o sebe strach,
Mě ještě úspěch nezasáh,
Ten nemůže mi kurvit charakter“

Škoda, že se potom textař nevyhnul klišovitému úseku o „hajzlících jedináčcích“, kterým osud dopřál „leháro soukromejch škol a dárkem zařízenej byt“, ale i tak je to upřímná výpověď o uvědomění si reality. Z úplně jiného soudku je pomalejší Rockstar věnovaná jistému pánovi, o němž se zpívá, že: „Osud ho poctil přezdívkou Lemmy, v roce 77 on byl v tý správný zemi“. Tělo Bettie Page je svižná vypalovačka (s dvěma extrémně hitovými refrény) věnovaná jisté slečně a dobám dávno minulým: „Zlatý léta padesátý, dneska je to hnus, modelkám chybí sex-appeal i vkus“. Za zmínku stojí i vklad hostující Lucky, která se do role slečny z plakátu položila s vervou barové zpěvačky.

Že jsou všechny vybrané skladby z první poloviny alba? No jo, no, ta druhá mi přijde o něco slabší, hlavně Ženská... mi nesedí kvůli trochu lacinějším slovům, o moc lepší to není ani s typickou punkovou výpovědí Cesta, ale jsou tu Existence ztracený, písnička složená z několika rovin – začne jako jednoduchý old school punk, nabídne protivné „ohohohoh“, kytarové sólo, silný sborový refrén a gradující závěr. Za pozornost stojí i pestré vokály, vedle dominujícího sólového zpěváka Radka se ve sborech vyřádil i zbytek kapely a několik hostů. Dohromady to sedne, Radek je přesvědčivý a sbory vypilované.

Obal s fotkou kapely na titulce se moc často nevidí, mně to nevadí, spíš mi „nevoní“ font použitý pro název alba a seznam skladeb na zadní straně. Vnitřek je v pořádku, texty, fotky, další nezbytné informace...

Podtrženo – sečteno (úsměv), velmi slušná placka.

Pozn. Obal sice uvádí vydání v roce 2009, ale nahrávalo se v lednu 2010, takže to asi bude nějaký šotek.

Seznam skladeb:
  1. Gang
  2. Dokonalá past
  3. Úspěch
  4. Furt je lepší vstát
  5. Rockstar
  6. Tělo Bettie Page
  7. Sudá a lichá
  8. Cesta
  9. Ženská, pro kterou bych vraždil
  10. Existence ztracený
  11. Budoucnost

Čas: 30:47

www.nezfales.net
www.bandzone.cz/nezfales
www.cecek.com



Zveřejněno: 31. 12. 2010
Přečteno:
2805 x
Hodnocení autora:
7 / 10

Autor: Johan | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář