Mám takový pocit, že poslední dva roky pluješ na vítězné vlně. Po vřele přijatých posledních albech War For War a Umbrtky zatím sbírá samé příznivé recenze i novinka Stínů Plamenů. Čím to, že dříve byly některé Tvé projekty hodnoceny rozporuplně a najednou, jako mávnutím kouzelného proutku, samá chvála. Myslíš, že šla kvalita nahrávek tak výrazně nahoru nebo ses stal oblíbencem žurnalistů (smích)?
Inu, pozitivních ohlasů přibývá, to mě pochopitelně těší a podporuje. Zřejmě jeden faktor bude, že už ty projekty provozuji dlouho, a když jsem se po celou tu dobu na to nevykašlal a nezměnil přístup k věci, lidé tomu více věří a dříve zavrhované speciality a neobvyklé prvky oceňují jako přednosti. Další určitě důležitý faktor je lepší zvuk těch posledních věcí, bez kterého by to bylo pohřbené. Myslím, že zrovna tohle hraje obrovskou roli, představím-li si totiž některé starší nahrávky s takovým zvukem, vyšlo by z toho úplně něco jiného. Tím však nezavrhuji to ostatní, ke všemu dřívějšímu mám vztah a spjatost s dobou a místem vzniku. Je ale třeba nenechat se tou chválou pomást, podstatný je nezávislý zápal.
V Česku to je možná trochu jednodušší, všichni Ti dobře rozumí. Co zahraničí – máš přehled o ohlasech – předpokládám že Naga distribuuje své produkty kde se dá. Mají zahraniční posluchači představu, o čem texty pojednávají? V bookletu překlady nejsou – přikládají se třeba do exportních cédéček?
Objevuje se řada recenzí z různých míst Evropy, vesměs si to vede dobře nebo chvalitebně. Vedle toho mi píší posluchači i ze vzdálenějších oblastí, hlavně z Brazílie. Ohlasů je tedy spousty. Myslím, že většina z nich vnímá spíše atmosféru nahrávky a texty by je moc nezajímaly, i kdyby překlady byly (nejsou). Ono to není jednoduché, já jsem tam napsal řadu různých hříček, vlastních slov a specifických nebo místních termínů, a to by se obtížně překládalo, pokud by měly být zachovány všechny významy. Šlo by to, ale musely by tam k tomu být ještě nějaké dlouhé vysvětlivky, byl by to asi spíše zmatek. Možná je lepší nechat to zahalené tajemstvím. Když se třeba text zadá do překladače na Googlu, poskytne to orientační překlad, vůbec to sice nebude pochopitelné, ale zájemci to naznačí, že tam jde asi opravdu o něco velmi, velmi podivného.
Když už jsme nakousli obal, tak k němu jsem v recenzi měl „drobné výhrady“. Titulní malba se mi nelíbí. Řemeslně je sice v pořádku, ale to, co znázorňuje, mi přijde příliš „pohádkové“ – obří kanalizační roury směřující z přízemí domů přímo na ulici, aniž by se na ní tvořila hladina vody – nejsou to, s prominutím, nesmysly?
Měl jsem při vzniku alba vize a sny, ve kterých se odehrávala zhruba tahle scéna. Z domů nesmyslně vedly obrovské roury z neznámého zdroje vody, z nichž tato stříkala rovnou do útrob prasklé křižovatky. Taktéž vedly chodby přímo po ulicích a voda za nenápadného přihlížení potkanů v tmavém světle hořících bytů a benzínem zapáleného kostela pronikala dolů na zvradla. Pokud bychom chtěli malovat jen zcela reálné obrazy, na kterých je všechno podle dostupné skutečnosti, stačil by jistě fotografický aparát a tiskárna, ale pokud chceme znázornit snovou fikci, neexistují žádné hranice a člověk si může dělat, co se mu zlíbí. A tak vznikl tenhle obraz, na němž je jasně zřejmé, že fiktivní být měl. Řemeslně nějaké mouchy má, trochu tam nehraje perspektiva, ale nijak to neruší, má to atmosféru, jakou jsem chtěl. Obraz maloval kamarád Míra Zapletal.
Booklet je stylový, fotografie podzemních kanalizačních prostorů slouží jako podklady pod texty. Místy jsou ale texty nečitelné… To jste si toho nevšimli nebo to neřešíte, protože je Tvému řevu dobře rozumět?
Tohle jsem podcenil, teď toho lituji, ale už to nelze změnit. Chyby jsem udělal dvě, jednak použité písmo není vhodné pro tak malou velikost, a také ta barevná kombinace je v některých místech špatná. Červené písmo na černém podkladu je v pořádku, na bílém také, ale občas je tam nějaký šedý flek, a na tom už to čitelné není. Je mi jasné, že autor fontů z této práce radost mít nemůže. Příště dám pochopitelně na tohle všechno pozor, chybami se člověk učí.
Stíny Plamenů koncertují nějaký ten pátek ve čtyřčlenné sestavě, původně jednočlenný studiový projekt postupně doplnili tři Lordi. Jaká je ale jejich role při nahrávání? Ty jsi výhradním autorem hudby, majitelem studia, kde se skoro všechno nahrává – svádí to k domněnce, že ve studiu nahráváš vše, kromě bicích, sám…
Je pravda, že krom bicích jsem nahrál většinu ostatního sám. Kytaristi Lord Egon a Lord Oblomov nahráli kytary do některých skladeb, já potom to ostatní. Skladby jsem splácal sám, na koncertech hrajeme zatím jen některé, nebylo třeba, aby se to oni učili a nahrávali všechno. Ale například u minulého alba Odpadní galerie nahrál všechny kytary Lord Egon.
Bicí naklepal ve svém studiu Lord Sheafraidh. Jakým způsobem bicí party vznikají? Programuješ napřed nějaký základ nebo dáš bubeníkovi demoverze skladeb bez bubnů?
Nejdříve nahrávám pracovní verze skladeb, kde naprogramuji bicí podobně, jako jsem to dělal v minulosti. Ale moc si s tím pro tento účel hlavu nelámu, jen tam narychlo nasázím základní rytmy. Lord si to poslechne, vymyslí řadu detailů, zahraje to pak, jak je přirozené pro něj, ale té základní mojí vize se drží. Používá elektronickou bicí soupravu, údery do bubnů jsou zaznamenávány do midi not, a přes modul od bicích exportovány jako audio stopy. Systém má vysoké kvality a zvukové možnosti, a i když nejde o akustickou soupravu, zní to hodně věrně. Budeme to používat dál.
Místy mi přijdou bicí příliš jednoduché, bigbítové, punkové – je to záměr nebo to zrovna tak vyšlo?
Zřejmě máš na mysli několik „bum – prásk – bum – prásk“ pasáží ve skladbách Litinový teror a Odpusť vodárny. Záměrně tam jsou, protože se mi to tam občas přesně takhle líbí. Nemá to ale evokovat bigbít, a už vůbec ne punk. Kořeny toho jsou v primitivním black metalu, kde se taková tempa spolu s bzučícími kytarami vyskytují, a do mě to vlévá energii.
Hudbu na Mrtvé komoře označuje vydavatel jako nejagresivnější v historii kapely. Mě ale přijde materiál nejen agresivní, ale i melodický a chytlavý. Některé melodie a refrény bych označil až za nakažlivé – je kombinace cukru (melodie) a biče (nářez) modelem, který Ti v hudbě sedí obecně?
Součástí té agrese jsou právě ty vtíravé melodie, kdyby tam nebyly, asi by to byla nuda. Pokud má být materiál agresivní, musí být i chytlavý, aby člověka unesl a více mu vtloukal do hlavy své zlé úmysly. Jsou to melodie inspirované většinou švédským black metalem z devadesátých let, který mám rád. Ale zase to snad není nějaké vykrádání, vlastních postupů mám dostatek.
Stíny Plamenů nejsou zajímavé jen po hudební stránce, snad ještě zajímavější (nebo diskutovanější) je ideologické pozadí, které lze rozdělit do dvou skupin. Tou první je fiktivní svět kanalizačních prostorů, který obývá celá řada postav. Pamatuješ si osudy všech nebo to máš někde napsané? Víš třeba z hlavy, kolik jmen se na všech nahrávkách SP už objevilo?
Jistěže veškeré události kolem čistírenské šlechty mám v paměti, různé ty výpravy, stavby, války a zabíjení. Ty zúčastněné postavy přímo nepočítám, něco mezi deseti a dvaceti to asi je. Někteří jednici jsou základní, jiní okrajoví, někteří se tam třeba jen krátce mihli, o některých třeba není v textech ani slovo. Naprosto zásadní jsou Pán Čistírenský a jeho synové Syn Poklopů s Mistrem Jímačem.
Druhou pak tvoří skutečné zážitky. Tvé výpravy do odpadních systémů jsou pověstné, už se o nich řeklo a napsalo mnohé a asi nemá cenu se v tom znovu vrtat. Zeptám se na něco trochu jiného – vypravili se s Tebou na nějakou dobrodružnou výpravu i ostatní členové kapely, případně jak se jim líbila?
Na některých místech jsme společně byli, jsou to pochopitelně i pro ně zajímavá místa, nebylo toho ale moc. V minulosti jsem do podzemí chodil s Rabětem Najem, v současnosti s okruhem lidí z Plzně s podobným zájmem, případně s kolegy z práce. Výpravy celé naší skupiny Stíny Plamenů však budou, a bude to peklo!
Zhruba v polovině nových skladeb účinkují potkani, jimž v závěru prorokuješ zářnou budoucnost a převzetí vlády nad Plzní. Jak si to představuješ (smích)?
Je to taková apokalyptická představa zaměřená proti deratizačním pracovníkům, později vyvinutá až k náhradě lidské civilizace civilizací potkanů. Člověk by si na ně prostě neměl troufat, nikomu nic neudělali. A začneme v Plzni, budeme stavět potkanům u řek a ve stokách příjemná obydlí, budeme jim nosit maso, aby hodně rostli a množili se, budou jich statisíce, miliony, miliardy, desítky miliard... Jejich excelentní schopnosti a přizpůsobivost má budoucnost, ještě to ale asi potrvá. Bohužel každá vyvinutá civilizace narazí na problémy, čekají je také politické, náboženské a ekonomické potíže. Jak se s tím poperou, to už neuvidíme, ale oni budou mít naše lebky vystavené ve svých muzejních expozicích, a malí potkánci se ve škole budou učit, že před mnoha miliardami let byli na zemi dinosauři a pak lidé.
Máš k těmhle zvířátkům nějaký bližší vztah? Chováš třeba potkany doma?
Já sám je doma nemám, chodím je navštěvovat k řece nebo do sběračů. Moje slečna dva potkany má, a znám se i s dalšími chovateli, takže v kontaktu jsme.
Nezapomínáš ani na křesťany, které v podzemí nečeká nic jiného než smrt. Pořád nacházíš důvody pro boj proti přisluhovačům Vatikánu?
Já to v textech SP vždycky měl a nejspíš to tam budu cpát pořád, postoj k tomu mám stejný.
Proč nezaměříš svůj hněv i na jiná náboženství, která jsou možná do budoucna nebezpečnější než pomalu uvadající římskokatolická církev?
Asi máš na mysli islám, to je už tak něco příšerného, že bych tím své texty určitě neotravoval. Nemám rád žádné náboženství, které se snaží člověku diktovat svá absurdna. Když už budu psát něco protináboženského, eventuálně pronáboženského v nějakém speciálním kontextu, bude se to asi zase týkat Svědků Jehovových.
Všiml jsem si, že v posledních letech se vytvořila jakási komunita, kterou tvoří vzájemně spolupracující muzikanti. Trollech (Ty, Sheafraidh), Stíny (Ty, Sheafraidh, Honza V.), Oblomov (Honza V., Honza K., Ty coby studiový pomocník), Panychida (Honza V., Sinneral, Honza K.), Avenger (Honza K., Sinneral)… Dá se říct, že tohle společenství ti je blízké jak lidsky, tak hudebně?
Nejdůležitější je, že jsme všichni přátelé, více či méně si vypomáháme nebo hostujeme, bývají společné koncerty a podobně. Z těch dalších je mi asi hudebně nejbližší Avenger, ale poslechnu si všechno. Hodně zajímavá je nová nahrávka Oblomov, jak hudebně, tak specifickou historickou tématikou.
Pídíš se pořád po nových nahrávkách nebo máš pocit, že všechno už tady bylo a lze to jen modifikovat? Posadila tě v poslední době nějaká kapela takzvaně na zadek?
Sleduji nové nahrávky kapel, které poslouchám už dlouho, z některých jsem v rozpacích z různých důvodů, s některými spokojen, z některých nadšen. Dost často se stává, že mi přátelé doporučují něco nového k poslechu, že se mi to bude líbit. No nevím, možná i mohlo, existuje nepochybně řada pro mě zajímavých a dosud neobjevených věcí, ale já po tom nepátrám a raději poslouchám, co už znám a mám k tomu vztah z minulosti. Existuje toho moc, tak úplný přehled nemohu mít, a ani to nemám zapotřebí. Pokud ale jde o české kapely, tak tam sleduji i ty nové, teď mě hodně potěšilo první demo pražské kapely Naurrakar, je tam spousta dobrých nápadů a talentovaní muzikanti s nadšením a nadhledem, což u současných mladších českých true blackmetalových kapel absolutně není zvykem. Poslechnu si to raději než tři čtvrtě dnešních nahrávek ze severu.
Jak vidíš budoucnost Stínů Plamenů? Někteří muzikanti mají vše pečlivě naplánováno třeba na 3, 5 let dopředu… Co Ty, máš nějaký pětiletý plán nebo necháváš všemu volný průběh? Nápady přicházejí pořád a je jich dost pro všech 5 kapel, které jimi zásobuješ?
Průběžně budeme koncertovat, ne sice moc, ale v průměru třeba jednou za dva měsíce, jak tak odhaduji, chtěli bychom hrát více skladeb z Mrtvé komory. Další plán je zcela nanovo nahrát první album Ve špíně je pravda, a k tomu nějaké bonusy. Mám ten materiál rád, a bude zajímavé, jak to vyzní s živými bicími a celkově s novým zvukem. Tu barvu a atmosféru zvuku bych chtěl zachovat, jako byla tehdy, ale aby ten zvuk byl pevnější a basovější. Nápadů pro všechny kapely máme plnou studnici, doděláváme další album Umbrtky, nový Trollech ještě nevyšel, a už skládáme něco na další, na nové WFW mám už několik skladeb připraveno. Jen Quercus momentálně spí, protože se Strastinenem máme děláme něco jiného.
Co na závěr – máš na jazyku nějaká slova, která bys rád prostřednictvím tohoto rozhovoru vykřičel do světa?
Děkuji za přízeň (smích).
www.stinyplamenu.net
Inu, pozitivních ohlasů přibývá, to mě pochopitelně těší a podporuje. Zřejmě jeden faktor bude, že už ty projekty provozuji dlouho, a když jsem se po celou tu dobu na to nevykašlal a nezměnil přístup k věci, lidé tomu více věří a dříve zavrhované speciality a neobvyklé prvky oceňují jako přednosti. Další určitě důležitý faktor je lepší zvuk těch posledních věcí, bez kterého by to bylo pohřbené. Myslím, že zrovna tohle hraje obrovskou roli, představím-li si totiž některé starší nahrávky s takovým zvukem, vyšlo by z toho úplně něco jiného. Tím však nezavrhuji to ostatní, ke všemu dřívějšímu mám vztah a spjatost s dobou a místem vzniku. Je ale třeba nenechat se tou chválou pomást, podstatný je nezávislý zápal.
V Česku to je možná trochu jednodušší, všichni Ti dobře rozumí. Co zahraničí – máš přehled o ohlasech – předpokládám že Naga distribuuje své produkty kde se dá. Mají zahraniční posluchači představu, o čem texty pojednávají? V bookletu překlady nejsou – přikládají se třeba do exportních cédéček?
Objevuje se řada recenzí z různých míst Evropy, vesměs si to vede dobře nebo chvalitebně. Vedle toho mi píší posluchači i ze vzdálenějších oblastí, hlavně z Brazílie. Ohlasů je tedy spousty. Myslím, že většina z nich vnímá spíše atmosféru nahrávky a texty by je moc nezajímaly, i kdyby překlady byly (nejsou). Ono to není jednoduché, já jsem tam napsal řadu různých hříček, vlastních slov a specifických nebo místních termínů, a to by se obtížně překládalo, pokud by měly být zachovány všechny významy. Šlo by to, ale musely by tam k tomu být ještě nějaké dlouhé vysvětlivky, byl by to asi spíše zmatek. Možná je lepší nechat to zahalené tajemstvím. Když se třeba text zadá do překladače na Googlu, poskytne to orientační překlad, vůbec to sice nebude pochopitelné, ale zájemci to naznačí, že tam jde asi opravdu o něco velmi, velmi podivného.
Když už jsme nakousli obal, tak k němu jsem v recenzi měl „drobné výhrady“. Titulní malba se mi nelíbí. Řemeslně je sice v pořádku, ale to, co znázorňuje, mi přijde příliš „pohádkové“ – obří kanalizační roury směřující z přízemí domů přímo na ulici, aniž by se na ní tvořila hladina vody – nejsou to, s prominutím, nesmysly?
Měl jsem při vzniku alba vize a sny, ve kterých se odehrávala zhruba tahle scéna. Z domů nesmyslně vedly obrovské roury z neznámého zdroje vody, z nichž tato stříkala rovnou do útrob prasklé křižovatky. Taktéž vedly chodby přímo po ulicích a voda za nenápadného přihlížení potkanů v tmavém světle hořících bytů a benzínem zapáleného kostela pronikala dolů na zvradla. Pokud bychom chtěli malovat jen zcela reálné obrazy, na kterých je všechno podle dostupné skutečnosti, stačil by jistě fotografický aparát a tiskárna, ale pokud chceme znázornit snovou fikci, neexistují žádné hranice a člověk si může dělat, co se mu zlíbí. A tak vznikl tenhle obraz, na němž je jasně zřejmé, že fiktivní být měl. Řemeslně nějaké mouchy má, trochu tam nehraje perspektiva, ale nijak to neruší, má to atmosféru, jakou jsem chtěl. Obraz maloval kamarád Míra Zapletal.
Booklet je stylový, fotografie podzemních kanalizačních prostorů slouží jako podklady pod texty. Místy jsou ale texty nečitelné… To jste si toho nevšimli nebo to neřešíte, protože je Tvému řevu dobře rozumět?
Tohle jsem podcenil, teď toho lituji, ale už to nelze změnit. Chyby jsem udělal dvě, jednak použité písmo není vhodné pro tak malou velikost, a také ta barevná kombinace je v některých místech špatná. Červené písmo na černém podkladu je v pořádku, na bílém také, ale občas je tam nějaký šedý flek, a na tom už to čitelné není. Je mi jasné, že autor fontů z této práce radost mít nemůže. Příště dám pochopitelně na tohle všechno pozor, chybami se člověk učí.
Stíny Plamenů koncertují nějaký ten pátek ve čtyřčlenné sestavě, původně jednočlenný studiový projekt postupně doplnili tři Lordi. Jaká je ale jejich role při nahrávání? Ty jsi výhradním autorem hudby, majitelem studia, kde se skoro všechno nahrává – svádí to k domněnce, že ve studiu nahráváš vše, kromě bicích, sám…
Je pravda, že krom bicích jsem nahrál většinu ostatního sám. Kytaristi Lord Egon a Lord Oblomov nahráli kytary do některých skladeb, já potom to ostatní. Skladby jsem splácal sám, na koncertech hrajeme zatím jen některé, nebylo třeba, aby se to oni učili a nahrávali všechno. Ale například u minulého alba Odpadní galerie nahrál všechny kytary Lord Egon.
Bicí naklepal ve svém studiu Lord Sheafraidh. Jakým způsobem bicí party vznikají? Programuješ napřed nějaký základ nebo dáš bubeníkovi demoverze skladeb bez bubnů?
Nejdříve nahrávám pracovní verze skladeb, kde naprogramuji bicí podobně, jako jsem to dělal v minulosti. Ale moc si s tím pro tento účel hlavu nelámu, jen tam narychlo nasázím základní rytmy. Lord si to poslechne, vymyslí řadu detailů, zahraje to pak, jak je přirozené pro něj, ale té základní mojí vize se drží. Používá elektronickou bicí soupravu, údery do bubnů jsou zaznamenávány do midi not, a přes modul od bicích exportovány jako audio stopy. Systém má vysoké kvality a zvukové možnosti, a i když nejde o akustickou soupravu, zní to hodně věrně. Budeme to používat dál.
Místy mi přijdou bicí příliš jednoduché, bigbítové, punkové – je to záměr nebo to zrovna tak vyšlo?
Zřejmě máš na mysli několik „bum – prásk – bum – prásk“ pasáží ve skladbách Litinový teror a Odpusť vodárny. Záměrně tam jsou, protože se mi to tam občas přesně takhle líbí. Nemá to ale evokovat bigbít, a už vůbec ne punk. Kořeny toho jsou v primitivním black metalu, kde se taková tempa spolu s bzučícími kytarami vyskytují, a do mě to vlévá energii.
Hudbu na Mrtvé komoře označuje vydavatel jako nejagresivnější v historii kapely. Mě ale přijde materiál nejen agresivní, ale i melodický a chytlavý. Některé melodie a refrény bych označil až za nakažlivé – je kombinace cukru (melodie) a biče (nářez) modelem, který Ti v hudbě sedí obecně?
Součástí té agrese jsou právě ty vtíravé melodie, kdyby tam nebyly, asi by to byla nuda. Pokud má být materiál agresivní, musí být i chytlavý, aby člověka unesl a více mu vtloukal do hlavy své zlé úmysly. Jsou to melodie inspirované většinou švédským black metalem z devadesátých let, který mám rád. Ale zase to snad není nějaké vykrádání, vlastních postupů mám dostatek.
Stíny Plamenů nejsou zajímavé jen po hudební stránce, snad ještě zajímavější (nebo diskutovanější) je ideologické pozadí, které lze rozdělit do dvou skupin. Tou první je fiktivní svět kanalizačních prostorů, který obývá celá řada postav. Pamatuješ si osudy všech nebo to máš někde napsané? Víš třeba z hlavy, kolik jmen se na všech nahrávkách SP už objevilo?
Jistěže veškeré události kolem čistírenské šlechty mám v paměti, různé ty výpravy, stavby, války a zabíjení. Ty zúčastněné postavy přímo nepočítám, něco mezi deseti a dvaceti to asi je. Někteří jednici jsou základní, jiní okrajoví, někteří se tam třeba jen krátce mihli, o některých třeba není v textech ani slovo. Naprosto zásadní jsou Pán Čistírenský a jeho synové Syn Poklopů s Mistrem Jímačem.
Druhou pak tvoří skutečné zážitky. Tvé výpravy do odpadních systémů jsou pověstné, už se o nich řeklo a napsalo mnohé a asi nemá cenu se v tom znovu vrtat. Zeptám se na něco trochu jiného – vypravili se s Tebou na nějakou dobrodružnou výpravu i ostatní členové kapely, případně jak se jim líbila?
Na některých místech jsme společně byli, jsou to pochopitelně i pro ně zajímavá místa, nebylo toho ale moc. V minulosti jsem do podzemí chodil s Rabětem Najem, v současnosti s okruhem lidí z Plzně s podobným zájmem, případně s kolegy z práce. Výpravy celé naší skupiny Stíny Plamenů však budou, a bude to peklo!
Zhruba v polovině nových skladeb účinkují potkani, jimž v závěru prorokuješ zářnou budoucnost a převzetí vlády nad Plzní. Jak si to představuješ (smích)?
Je to taková apokalyptická představa zaměřená proti deratizačním pracovníkům, později vyvinutá až k náhradě lidské civilizace civilizací potkanů. Člověk by si na ně prostě neměl troufat, nikomu nic neudělali. A začneme v Plzni, budeme stavět potkanům u řek a ve stokách příjemná obydlí, budeme jim nosit maso, aby hodně rostli a množili se, budou jich statisíce, miliony, miliardy, desítky miliard... Jejich excelentní schopnosti a přizpůsobivost má budoucnost, ještě to ale asi potrvá. Bohužel každá vyvinutá civilizace narazí na problémy, čekají je také politické, náboženské a ekonomické potíže. Jak se s tím poperou, to už neuvidíme, ale oni budou mít naše lebky vystavené ve svých muzejních expozicích, a malí potkánci se ve škole budou učit, že před mnoha miliardami let byli na zemi dinosauři a pak lidé.
Máš k těmhle zvířátkům nějaký bližší vztah? Chováš třeba potkany doma?
Já sám je doma nemám, chodím je navštěvovat k řece nebo do sběračů. Moje slečna dva potkany má, a znám se i s dalšími chovateli, takže v kontaktu jsme.
Nezapomínáš ani na křesťany, které v podzemí nečeká nic jiného než smrt. Pořád nacházíš důvody pro boj proti přisluhovačům Vatikánu?
Já to v textech SP vždycky měl a nejspíš to tam budu cpát pořád, postoj k tomu mám stejný.
Proč nezaměříš svůj hněv i na jiná náboženství, která jsou možná do budoucna nebezpečnější než pomalu uvadající římskokatolická církev?
Asi máš na mysli islám, to je už tak něco příšerného, že bych tím své texty určitě neotravoval. Nemám rád žádné náboženství, které se snaží člověku diktovat svá absurdna. Když už budu psát něco protináboženského, eventuálně pronáboženského v nějakém speciálním kontextu, bude se to asi zase týkat Svědků Jehovových.
Všiml jsem si, že v posledních letech se vytvořila jakási komunita, kterou tvoří vzájemně spolupracující muzikanti. Trollech (Ty, Sheafraidh), Stíny (Ty, Sheafraidh, Honza V.), Oblomov (Honza V., Honza K., Ty coby studiový pomocník), Panychida (Honza V., Sinneral, Honza K.), Avenger (Honza K., Sinneral)… Dá se říct, že tohle společenství ti je blízké jak lidsky, tak hudebně?
Nejdůležitější je, že jsme všichni přátelé, více či méně si vypomáháme nebo hostujeme, bývají společné koncerty a podobně. Z těch dalších je mi asi hudebně nejbližší Avenger, ale poslechnu si všechno. Hodně zajímavá je nová nahrávka Oblomov, jak hudebně, tak specifickou historickou tématikou.
Pídíš se pořád po nových nahrávkách nebo máš pocit, že všechno už tady bylo a lze to jen modifikovat? Posadila tě v poslední době nějaká kapela takzvaně na zadek?
Sleduji nové nahrávky kapel, které poslouchám už dlouho, z některých jsem v rozpacích z různých důvodů, s některými spokojen, z některých nadšen. Dost často se stává, že mi přátelé doporučují něco nového k poslechu, že se mi to bude líbit. No nevím, možná i mohlo, existuje nepochybně řada pro mě zajímavých a dosud neobjevených věcí, ale já po tom nepátrám a raději poslouchám, co už znám a mám k tomu vztah z minulosti. Existuje toho moc, tak úplný přehled nemohu mít, a ani to nemám zapotřebí. Pokud ale jde o české kapely, tak tam sleduji i ty nové, teď mě hodně potěšilo první demo pražské kapely Naurrakar, je tam spousta dobrých nápadů a talentovaní muzikanti s nadšením a nadhledem, což u současných mladších českých true blackmetalových kapel absolutně není zvykem. Poslechnu si to raději než tři čtvrtě dnešních nahrávek ze severu.
Jak vidíš budoucnost Stínů Plamenů? Někteří muzikanti mají vše pečlivě naplánováno třeba na 3, 5 let dopředu… Co Ty, máš nějaký pětiletý plán nebo necháváš všemu volný průběh? Nápady přicházejí pořád a je jich dost pro všech 5 kapel, které jimi zásobuješ?
Průběžně budeme koncertovat, ne sice moc, ale v průměru třeba jednou za dva měsíce, jak tak odhaduji, chtěli bychom hrát více skladeb z Mrtvé komory. Další plán je zcela nanovo nahrát první album Ve špíně je pravda, a k tomu nějaké bonusy. Mám ten materiál rád, a bude zajímavé, jak to vyzní s živými bicími a celkově s novým zvukem. Tu barvu a atmosféru zvuku bych chtěl zachovat, jako byla tehdy, ale aby ten zvuk byl pevnější a basovější. Nápadů pro všechny kapely máme plnou studnici, doděláváme další album Umbrtky, nový Trollech ještě nevyšel, a už skládáme něco na další, na nové WFW mám už několik skladeb připraveno. Jen Quercus momentálně spí, protože se Strastinenem máme děláme něco jiného.
Co na závěr – máš na jazyku nějaká slova, která bys rád prostřednictvím tohoto rozhovoru vykřičel do světa?
Děkuji za přízeň (smích).
www.stinyplamenu.net
