Tak už to skoro vypadá, že se firma Century Media společně s Dark Tranquillity snad dohodla, že si letos zavzpomínají na celou kariéru kapely, jelikož se nám po kompilačce „Manifesto Of Dark Tranquillity“ vydané před třemi měsíci do ruky dostává i jakýsi souhrn několika raných dem, nazvaný „Yesterworlds - The Early Demos“. Co se na kotouči nachází? Inu, vlastně kompletní obsah dem Trail of Life Decayed (1991), A Moonclad Reflection (1992 EP) a dvě skladby z dosud nevydaného proma z roku 1994. Nutno dodat, že tracky z prvních dem jsou nahrány s hlasem dnešního vokalisty In Flames Anderse Fridéna s tím, že tehdy coby mladý skautík (v době vydání dema mu bylo mu přibližně osmnáct let) teprve objevoval, co se svým hlasem v budoucnu provádět.
Je až neskutečně srandovní slyšet v podání In Flames občasné falešné noty, postupy ze staré školy a pozvolné tepání stylu, kterým se později stanou pověstnými.. Na „Trail of Life Decayed“ se však ještě jedná o takový ten klasický okultní bordel, který tehdy po vzoru Venom valil kde kdo (Obituary) a všechny to bavilo.
Až ve trojce „Vernal Awakening“ se však dočkáme první pasáže, která je relevantní pro současnou tvorbu kapely. Švédský groove, kopající bicí a vůbec. Kéž bych tohle mohl říci také o sedmiminutovce „Void Of Tranquillity“, DT v té době podlehli jako poměrně dost jiných pocitu, že sedm minut je taková ideální stopáž, nic nedbaje na příklad Death, kteří vždy dokázali vystačit s čísly mnohem skromnějšími. Disharmonická sóla jsou pak naprostou nezbytností, jelikož jejich melodická odrůda v extrémním podhoubí tehdy téměř neexistovala.
Dva fláky z následného vinylu „A Moonclad Reflection“ se bohužel nesou na téměř totožné vlně s tím, že kapela pomalu, ale jistě objevovala netušené taje melodiky. Ke „Skydanceru“ je sice čekala ještě dlouhá cesta, ovšem z tohoto dema se až nechce věřit, že jim k tak radikálnímu zlepšení stačil pouhý jeden rok. Inu je patrné, že když se chce, všechno jde.
Přelévání se z pravého do levého kanálu a zpět v tracku „Punish My Heaven“ na demu z roku 1994 je pak klasickým úkazem a jen dokazuje, že Century Media nechtěla do starého materiálu nijak radikálně zasahovat. Právě na tomto demu se již kapela ukáže v celé své kráse a člověk se nediví, že dokázala následně nahrát klenot typu „The Gallery“.
Přesto, nechápu proč Century Media tuhle sbírku dem vydávala v době, kdy jsou nejen snadno dostupná, ale také povětšinou již ve sbírkách každého pořádného fanouška skupiny přítomná. Nový pohled na kapelu nepřinesou, jelikož v raných devadesátých letech byly všechny kapely na podobné startovní čáře. Jistě, ukáží v určitém momentě velikou kvalitativní proměnu způsobu skládání nového materiálu a větší příklon k melodice ale upřímně, kdyby se tak nestalo, pochybuji, že by někdo Dark Tranquillity znal a miloval. Před deskou „Skydancer“ se jednoduše něco stát muselo a je celkem jasné, že to i vývoj dem bude ukazovat.
Tato kompilace je tak nejspíše určena všem, kteří jsou ochotní vydat nějaký ten krejcárek a svou kapelku podpořit. Možná by bylo na místě ukuchtit spíše nějaké to DVD s archivními záznamy vystoupení kapely a komentáři jednotlivých členů, jak už to tak chodí, než li převracet staré nahrávky tam a sem, ale proti gustu žádný dišputát. Možná na to Dark Tranquillity v současné době ani nemají čas uvážíme – li, že jsou právě v procesu psaní nové nahrávky. A jelikož minulé „Fiction“ představilo opět vcelku schopný materiál, nezbývá mi, než popřát DT dobré skládání a toto mé povídání neohodnotit žádnou známkou.. Milovníci zatuchlého black/death metalu již obsah tohoto kotouče stejně povětšinou mají a novým fanouškům se zase vyplatí počkat na plnohodnotnou nahrávku. Tak ať se s ní shledáme brzy!
Čas: 52:53
Je až neskutečně srandovní slyšet v podání In Flames občasné falešné noty, postupy ze staré školy a pozvolné tepání stylu, kterým se později stanou pověstnými.. Na „Trail of Life Decayed“ se však ještě jedná o takový ten klasický okultní bordel, který tehdy po vzoru Venom valil kde kdo (Obituary) a všechny to bavilo.
Až ve trojce „Vernal Awakening“ se však dočkáme první pasáže, která je relevantní pro současnou tvorbu kapely. Švédský groove, kopající bicí a vůbec. Kéž bych tohle mohl říci také o sedmiminutovce „Void Of Tranquillity“, DT v té době podlehli jako poměrně dost jiných pocitu, že sedm minut je taková ideální stopáž, nic nedbaje na příklad Death, kteří vždy dokázali vystačit s čísly mnohem skromnějšími. Disharmonická sóla jsou pak naprostou nezbytností, jelikož jejich melodická odrůda v extrémním podhoubí tehdy téměř neexistovala.
Dva fláky z následného vinylu „A Moonclad Reflection“ se bohužel nesou na téměř totožné vlně s tím, že kapela pomalu, ale jistě objevovala netušené taje melodiky. Ke „Skydanceru“ je sice čekala ještě dlouhá cesta, ovšem z tohoto dema se až nechce věřit, že jim k tak radikálnímu zlepšení stačil pouhý jeden rok. Inu je patrné, že když se chce, všechno jde.
Přelévání se z pravého do levého kanálu a zpět v tracku „Punish My Heaven“ na demu z roku 1994 je pak klasickým úkazem a jen dokazuje, že Century Media nechtěla do starého materiálu nijak radikálně zasahovat. Právě na tomto demu se již kapela ukáže v celé své kráse a člověk se nediví, že dokázala následně nahrát klenot typu „The Gallery“.
Přesto, nechápu proč Century Media tuhle sbírku dem vydávala v době, kdy jsou nejen snadno dostupná, ale také povětšinou již ve sbírkách každého pořádného fanouška skupiny přítomná. Nový pohled na kapelu nepřinesou, jelikož v raných devadesátých letech byly všechny kapely na podobné startovní čáře. Jistě, ukáží v určitém momentě velikou kvalitativní proměnu způsobu skládání nového materiálu a větší příklon k melodice ale upřímně, kdyby se tak nestalo, pochybuji, že by někdo Dark Tranquillity znal a miloval. Před deskou „Skydancer“ se jednoduše něco stát muselo a je celkem jasné, že to i vývoj dem bude ukazovat.
Tato kompilace je tak nejspíše určena všem, kteří jsou ochotní vydat nějaký ten krejcárek a svou kapelku podpořit. Možná by bylo na místě ukuchtit spíše nějaké to DVD s archivními záznamy vystoupení kapely a komentáři jednotlivých členů, jak už to tak chodí, než li převracet staré nahrávky tam a sem, ale proti gustu žádný dišputát. Možná na to Dark Tranquillity v současné době ani nemají čas uvážíme – li, že jsou právě v procesu psaní nové nahrávky. A jelikož minulé „Fiction“ představilo opět vcelku schopný materiál, nezbývá mi, než popřát DT dobré skládání a toto mé povídání neohodnotit žádnou známkou.. Milovníci zatuchlého black/death metalu již obsah tohoto kotouče stejně povětšinou mají a novým fanouškům se zase vyplatí počkat na plnohodnotnou nahrávku. Tak ať se s ní shledáme brzy!
Čas: 52:53
Seznam skladeb:
- Midwinter (Intro)
- Beyond Enlightenment
- Vernal Awakening
- Void of Tranquillity
- Unfurled By Dawn
- Yesterworld
- Punish My Heaven (demo version)
- Away, Delight, Away (demo version)
- The Gallery (demo version)
- Punish My Heaven (alternative version)
