Natriggerovaný deathcoreový bordel s příchutí technického deathu, přesně to valí mladá čtveřice z anglického města Norwich v hrabství Norfolk. Dost zeměpisu, pojďme se podívat na to, jak jejich debutová nahrávka, provokativně nazvaná „Fetish“ je směsicí všeho – ať už technického death metalu ve stylu Necrophagist (jak unikátní), kombinovaný s hc dravostí ve stylu asi tak milionu souputníků (já fakt nevím, třeba Whitechapel, dosaďte si z davu deathcoru sami, v těch jménech aby se již čert vyznal).
Máte rádi techničtější deathcore? Pak budou „The Boy Will Drown“ možná příjemným poslechem. Nelíbí se vám jejich styl a myslíte si, že jsou jen další z mnoha? Pak není nic jednoduššího, než sáhnout o pár cm vedle a vybrat si nahrávku jinou, která bude zaručeně znít skoro stejně. Nudné pasáže, technický marast často až hraničící s ničící úchylností Brain Drill ( s těmi byla zábava), hc breakdowny a slidy nahoru dolů, slušně nazvučená basa (krásně bublavý a zároveň odbasovaný zvuk), jinak však nic nového pod sluncem. Pokud pomineme ty promo fráze, které kluci citují na svém MySpaceu, co nám zbyde? Obyčejný technický deathcore, jaký v současné době hrají skoro všichni. Texty plné nasranosti jsou jistě originální (o čem taky psát že), trojka, nazvaná geniálně „Josef Fritzl“ (pleská se do čela) – člověk se ani nediví, že tito lidé o svém osudu chtějí napsat knihy. Lidé si je jistě koupí, když mají potřebu o nich zpívat své písně. Texty jsou vynikající, oduševnělé, inu posuďte sami již ze zmíněné trojky:
„You fucking look at me
Stare me straight in the eyes
As I lift your dress and grip your thighs
You have your mother's eyes
Remember this, Remember well
Daughter, my daughter
Look at me
Its what I need
Remember me“
Ventil agrese pro chlapce? Zcela jistě. Dobrá hudba? No, moc ne, ačkoliv pár pasáží na albu skutečně za něco stojí, zbytek se utápí v takové semi-technické masturbaci, která povětšinou nevede nikam. Umíme pidlikat, ale co z toho, když zpíváme o kravinách a nenapíšeme lepší skladbu? Co takhle dodat skladbám pevnější řád, vynikající vyhrávky a pořádné slidy, než chodit kolem zlehka vychládající kaše? Technický metal je vynikající záležitost, ovšem ne každý má buňky pro jeho tvorbu. The Boy Will Drown prostě beru jako kapelu působící 3 roky, co hraje to, co odposlouchala od svých známějších kolegů, ale sama prozatím nedokáže dát svým skladbám pevný řád.
Na letmý poslech se jedná o profesionálně zahrané veledílo, na poslech druhý o semi-technickou vatu, zahalenou do jakési snahy umět zahrát moderní deathcore. Naneštěstí pro kapelu tento žánr již okupuje tolik kapel, že je čím dál těžší přijít s něčím novým a neotřelým. Na druhou stranu, fans alespoň nemají nouze o homogenní koncertní akce..
Jo a ten závěrečný cover Municipal Waste se do integrity alba hodí asi jako cover ABBY na album Slayer.
Čas: 30:57
Máte rádi techničtější deathcore? Pak budou „The Boy Will Drown“ možná příjemným poslechem. Nelíbí se vám jejich styl a myslíte si, že jsou jen další z mnoha? Pak není nic jednoduššího, než sáhnout o pár cm vedle a vybrat si nahrávku jinou, která bude zaručeně znít skoro stejně. Nudné pasáže, technický marast často až hraničící s ničící úchylností Brain Drill ( s těmi byla zábava), hc breakdowny a slidy nahoru dolů, slušně nazvučená basa (krásně bublavý a zároveň odbasovaný zvuk), jinak však nic nového pod sluncem. Pokud pomineme ty promo fráze, které kluci citují na svém MySpaceu, co nám zbyde? Obyčejný technický deathcore, jaký v současné době hrají skoro všichni. Texty plné nasranosti jsou jistě originální (o čem taky psát že), trojka, nazvaná geniálně „Josef Fritzl“ (pleská se do čela) – člověk se ani nediví, že tito lidé o svém osudu chtějí napsat knihy. Lidé si je jistě koupí, když mají potřebu o nich zpívat své písně. Texty jsou vynikající, oduševnělé, inu posuďte sami již ze zmíněné trojky:
„You fucking look at me
Stare me straight in the eyes
As I lift your dress and grip your thighs
You have your mother's eyes
Remember this, Remember well
Daughter, my daughter
Look at me
Its what I need
Remember me“
Ventil agrese pro chlapce? Zcela jistě. Dobrá hudba? No, moc ne, ačkoliv pár pasáží na albu skutečně za něco stojí, zbytek se utápí v takové semi-technické masturbaci, která povětšinou nevede nikam. Umíme pidlikat, ale co z toho, když zpíváme o kravinách a nenapíšeme lepší skladbu? Co takhle dodat skladbám pevnější řád, vynikající vyhrávky a pořádné slidy, než chodit kolem zlehka vychládající kaše? Technický metal je vynikající záležitost, ovšem ne každý má buňky pro jeho tvorbu. The Boy Will Drown prostě beru jako kapelu působící 3 roky, co hraje to, co odposlouchala od svých známějších kolegů, ale sama prozatím nedokáže dát svým skladbám pevný řád.
Na letmý poslech se jedná o profesionálně zahrané veledílo, na poslech druhý o semi-technickou vatu, zahalenou do jakési snahy umět zahrát moderní deathcore. Naneštěstí pro kapelu tento žánr již okupuje tolik kapel, že je čím dál těžší přijít s něčím novým a neotřelým. Na druhou stranu, fans alespoň nemají nouze o homogenní koncertní akce..
Jo a ten závěrečný cover Municipal Waste se do integrity alba hodí asi jako cover ABBY na album Slayer.
Čas: 30:57
Seznam skladeb:
- Deep Throat
- Irminsul
- Josef Fritzl
- Apollo's Lyre
- Dead Girls
- Dance Like An Epileptic
- Barrymore's Pool Party
- Akura Class
- Elisabeth Fritzl
- Suis La Luna
