V horažďovickém klubu Žampion jsem nebyl snad 6 let. Když jsem zaregistroval zajímavou sestavu kapel, bylo otázkou pouze s kým a v kolik. Nakonec to dopadlo stejně jako (skoro) vždycky, zájem měl jen David a protože měl ještě nějaké povinnosti, do Horažďovic jsme vyrazili až před devátou večerní.
Koncert měl začít ve 20:00 (pravily plakáty), ale jak už bývá poslední dobou zvykem, čekalo se na lidi a „díky“ tomu jsme stihli téměř celé vystoupení PRESSBOIL. Kapela mě nedávno v Českých Budějovicích nepotěšila, tentokrát si ale pánové zvedli reputaci, protože mi věnovali skladbu s názvem Amatér (smích) – ani jsem netušil, jak rádi mě za report z minula mají (smích). Proti minulému vystoupení měli větší štěstí na zvuk, čímž vynikla solidní kytarová práce s občasnými zajímavými momenty. Na druhou stranu nepotěšil statický projev kapely (nejvíce markantní u baskytaristky, která se objevila v několika skladbách) ani podivně rozhárané bicí.
Podle plánu vyskákali na pódium jako druzí deathoví INNER HATE z Prahy. I ti to ode mě kdysi schytali, nicméně uplynuly zhruba 4 roky, kapela za tu dobu obměnila sestavu (nový basák prý pochází z Paraguaje, čímž se z IH stává mezinárodní seskupení) a samozřejmě vyspěla. Proti předchozí partě měly skladby přehlednější strukturu, pánové byli dobře sehraní a na pódiu akční. Živelný vokalista se také snažil seč mohl, nicméně hudební produkce IH je stále tak akorát průměr.
Tvrzení o průměrnosti IH bylo potvrzeno vzápětí. Když rozjela svůj melodický deathmetalový maskařík pořádající MORTIFILIA, rozdíl proti předchozím 2 skupinám byl markantní. Dokonale sehraná kapela, skladby plné neotřelých nápadů a perfektní pódiová prezentace pasují Mortifilii mezi nejzajímavější tuzemské koncertní položky. Západočeši jsou si dobře vědomi, které skladby na fanoušky zabírají a tak sázejí hlavně na ty rychlé s chytlavými momenty – Just Funny Day, Arrival Of Messiah atd…
V podobné formě jako Mortifilia se prezentovali i AVENGER. Ti začali, jak je v poslední době zvykem, strašidelným intrem a pak prošli všechna vydaná alba i to dosud nevydané (prý už konečně zmixované). Best of výběr zahrnoval třeba 13 let starou klasiku Kořeny zla, která k pátečnímu „svátečnímu“ večeru „pasovala“ – „A další hřeb pronikl do masa… probodán kovem na dřevěném kříži… a zde byl počátek veškerého zla.“ Došlo i na další podobně ideově zaměřené skladby – Godless, Odvrácená tvář boha, i na novější Rituál hněvu či Radost z beznaděje.
Pozitivní rozpoložení z průběhu druhé poloviny akce kazilo snad jen uvědomění si skutečnosti, že v poslední době přestávají na podobné večírky chodit fanoušci. Těžko říci, zda se na tom podílí i současná ekonomická situace nebo metalisté jen vysedávají u počítačů a stahují jedno album za druhým nebo tvrdnou v hospodách a lijí do sebe jedno pivo za druhým… Každopádně je padesátka platících smutným faktem.
