Aáá další moderní thrash metal, říkám si v duchu pár vteřin poté, co se spustí skvadra ze země plné větrných mlýnů, kvalitního sýra, červených luceren a polderů. Áno, řeč je o manících z holandského Sneeku, kteří valí moderní thrash metal v klasickém pojetí. Tedy ten, co vychází z riffů klasického kalifornského thrash metalu, přičemž největší podobnost tyto kapely mívají s drsnými zasekávačkami jako z pera nestorů Testament (kteří jsou mimochodem i po letech liboví, nedávno jsem si po letech opět protáhl sluchovody jejich klasickými alby a parádička). Pokud se vám líbí smečky typu Cataract či třeba Dew – Scented, bude se vám jistě líbit i tato parta. Pochopitelně, mnoho originality v tom nehledejte, tento materiál je připraven hlavně pro pořádné vymlácení palice i s jejím obsahem, riffy jsou sice již mnohde slyšené, ale stále zabijácké, a rytmické i melodické přechody jsou přesně na svém místě. Ve finále sice máte pocit, že se vlastně nejedná o nic světoborného, ale rozhodně se nad skladbami nepozastavíte s nějakým pohrdavým úšklebkem. Ba naopak.
Již od první, středně tempé „No Soul Shall Hide“ se ukáže, o čem to bude. Drsné, štěkavo-growlové vokály jako znáte z alb populárních Němců Dew – Scented, pořádně nakopávající bicí a typické thrash/deathové zasekávající riffy s tím, že občas sklouznou k vybrnkávaným rytmickým (nikoliv melodickým) pasážím, jak je známe z thrashcoreových alb. Celé album pak pokračuje v nastolené, hněvivé atmosféře plné výbušných riffů, častých zasekávaných breaků a všeho toho koření, které mají moderní death/thrash metalisté rádi. Čisté vokály se nekonají, parta pořád řeže a seká, na nějaké refrény chlapi nejsou stavění, jede se stále vpřed vstříc destrukci. Přesně to je však obsaženo již v samotném názvu kapely (Escadron je název používaný pro malou, či sehranou jednotku), zajímavostí navíc je, že na kytaru v kapele v minulosti hrál i Wouter Jillings, který v současné době působí v rovněž neznámé, ale také velice schopné thrash/deathové formaci Murder Manifest.
Kapela pokračuje v tom samém stylu celých 31 minut s tím, že takřka všechny rytmické i melodické slidy jsou tam, kde mají být. Moc hezky se to poslouchá, zvláště pokud máte chuť na něco jednoduššího, primárně určeného pro pořádné odreagování a ventilaci. Pochopitelně, zaobírat se zde otázkou nepřílišné originality nemá cenu, i vzhledem k současným tendencím (moderního thrash/deathu je nyní skutečně obrovské kvantum a nepředpokládám, že by kapel v rámci žánru začalo nějakým záhadným způsobem ubývat). Řádná pařba na koncertech je totiž opět v kurzu a na posluchačům je ponechána možnost svobodně si vyzobat ty nejlepší lahůdky ze stylu. Patří tam Escadron? Rozhodně patří k tomu lepšímu, co se v rámci žánru nachází a já k tomuto albu nemám nějakých vážnějších výhrad. Poctivé to jistě je, zlomy přicházejí tam, kde mají, produkce i hráčská zručnost (u holandských kapel poměrně hojně vyskytovaný jev) jsou na dobré úrovni, takže z mé strany nezbývá, než album k poslechu a ventilaci agrese doporučit.
Pokud si ještě pamatujete ty zabijácké tendence švédů The Haunted z jejich doposud nejagresivnější (a mé nejoblíbenější) desky „One Kill Wonder“, máte určitou představu o tom, jak Escadron znějí. Tak přeji hezké protřepání makovice!
Čas: 31:29
Seznam skladeb:
- No Soul Shall Hide
- Road to Vengeance
- My Demise
- Tide of the Fallen
- Blindfolded
- Second Nature
- Demonic Wisdom
- A Headless Carnival
- Sworn Defeated
