Pohanství se momentálně nosí a bylo jen otázkou času, kdy se i u nás objeví kapela, která bude míchat zemitý pagan metal s folkovou rozverností. Jistě, kapel, které si slůvko pagan vetknuly do svého erbu, je i u nás několik, ale Žrec se pohybují někde jinde. Dávají podstatně větší prostor klávesám, houslím, flétně, fujaře či brumli a celkově hrají na skočnější, melodičtější a lidovější notu.
Kapela Žrec (= pohanský duchovní, slovanská obdoba keltského druida) vznikla v roce 2004, po dvou letech existence nahrála třískladbové demo Nový věk pohanský a po dalších dvou letech přichází s debutovým albem. To přináší všechny skladby z dema, krátké intro, tři nové skladby a cover od Nocturnal Motum. Po čistě folkovém intru (kterému vévodí fujara, housle, flétna, bekot ovcí, zpěv ptactva a snad i brumle) se rozjede svižná hopsačka Žertva (= oběť pohanským bohům). Skladba má silný hitový potenciál, ke kterému vedle skočných pasáží jak vytržených z nějakého dávného obřadu přispívají housle hostující Petry Pélešové. Ale skladba zároveň odkrývá i slabší stránky nahrávky. Tou první je každopádně zvuk, který nemůže konkurovat zahraničním produkcím ani náhodou. Mix je sice celkem zdařilý, ale celkový sound je trochu zastřený, nevýrazný, nebo jak to lépe popsat. Další výtky směřuji ke zpěvu Soulburnera, kterému chybí charisma i odvaha častěji změnit výraz. Přitom když chce, tak to jde, v Novém věku pohanském lehce zkrákorovatí a hned je vokální poloha mnohem zajímavější. Druhý, čistý zpěv, je použit poměrně málo a asi je to škoda, střídání obou hlasů by nahrávku více zpestřilo.
Naštěstí je ale pořád co poslouchat, kytarová riffovačka se střídá s folkově laděnými pasážemi a nechybí ani radostné výkřiky nebo chorály. Ostatně celá nahrávka působí hodně pozitivně a možná by trocha melancholie, která je Slovanské povaze často připisována, neškodila. Z klasické stavby skladeb Žrec se jednoznačně vymyká lidová Lystoczku czerwenyj, která je celá nazpívaná civilním hlasem a šikovně umístěná zhruba do prostředku alba. Odvážným krokem je potom zařazení předělávky od rozporuplných Nocturnal Mortum. Tahle kapela s nepříliš dobrou pověstí je pro spoustu metalistů neakceptovatelná, ale na druhou stranu vybraná věc je skvělá, text má „nezávadný“ a tudíž asi není možné Žrec slepě odsoudit. Třetí „trochu jinou“ skladbou je Krev předků, která jako by byla bojovým chorálem Slovanů snažících se bránit svou zem.
O textech se zmíním jen krátce, jsou zcela poplatné nastolenému stylu, takže se to v nich hemží slovanskými bohy (Mokoš, Perun, Dažbog, Svarog), oslavují se přírodní síly a to, že je jejich zpracování místy trochu kostrbaté a naivní, lze s klidem odpustit. A pochválit musím stylový booklet obsahující texty, fotku kapely a pěkný titulní cover.
Pohanstvím a folklórem načichlý metal se u nás může chlubit leckterou kapelou světové úrovně (SSOGE, Paladran, Beltaine, Panychida), ale čistý folk metal zatím ne. Žrec v pravý čas zaplnili bílé místo a díky nulové konkurenci v daném stylu mají šanci oslovit široké masy příznivců žánru. Svým způsobem jde ale o jednookého krále mezi slepci a na opravdu přelomové dílko v daném ranku si ještě budeme muset počkat. Třeba se to příště podaří právě Žrec, protože ať koukám jak koukám, nikoho jiného v tomto stylu široko daleko nevidím. A jestli budou chlapi pokračovat tam, kde končí album, bude tomu tak, protože Raráš Rakáša je jednoznačně nejlepší položkou vcelku zdařilého díla.
Seznam skladeb:
- Vítej, nový dne
- Žertva
- Kamenný kult
- Lystoczku czerwenyj
- Krev předků
- Nový věk pohanský
- Nebeské stříbro Perunovo (cover Nokturnal Mortum)
- Raráš Rakáša
Čas: 43:00
