Nejbližší koncerty
  • 27. 07. 202427.7 první ročník festivalu Leviathan Open Air, fotbalové...
  • 03. 08. 202427. ročník festivalu extrémní hudby v posázavských Krhani...
  • 09. 08. 2024Druhá zastávka nukleární fúze proběhne v Kestřanech na fo...
  • 20. 08. 2024Ruská pagan metalová kapela Arkona se vrací do Ostravy s ...
  • 22. 08. 2024More Noise For Life Vol. 16 BASTARD ROYALTY - Crust co...
  • 23. 08. 202423.-24. 8. 2024, fotbalové hřiště Lužná u Rakovníka SQUA...
  • 24. 08. 2024TOUTATIS FEST První ročník jednodenního plzeňského fest...
  • 30. 08. 2024Warm-up festivalu METAL!!! v čele s ILL NIÑO je zde! Tato...
TELEPATIE VI

NEFESH - Promo 2006 - CD-R Demo - Necrotorture Agency

Biblické hebrejské slovo nefeš, znamená duše(astrální). Jeho význam v židovské kabale je dost značný a nezastupitelný. Nefesh. Tak se říká i chlapecký kvintet(brrr, to zní odporně) z italské provincie Ancona. Dali se dohromady v roce 2005 a útočí na mě svým demáčem. Sami svůj styl označují jako Progressive Death Metal, tak se tomu tedy podíváme na zoubek.

CD nabízí celkem čtyři sáhodlouhé kompozice. Délka každé z nich se pohybuje okolo deseti i více minut. Act of Contrition je první z nich a začíná temným kytarovým vybrnkáváním, za klávesové podpory a zpěvákova tajemného šeptání. Po minutě a půl následuje nástup v podobě omšelého ryčného heavy metalu, podbarveného podivně znějícími klávesovými nástroji. Přijde mi, jak kdyby jejich líbivé, popové melodie, skládal démon všech diskoték, známý hitmaker Michal David, který má mimochodem také italské předky. Progresivní má být zřejmě pětiminutová, ůžasně nudná pasáž, uprostřed skladby, kde se nic neděje a nezachrání to ani veselé trylkování kytary. Zničeho nic prásk, mohutné riffy á la Pantera a nasupený výraz celé kapely, včetně přiměřeně agresivního zpěvo-řevu. Jinak zpěvák Paolo Tittarelli zpívá občas dost falešně, hlavně snaží-li se o čistý vokál a prodlužování hlásek, dost ujíždí. Hustější styl mu jde mnohem lépe. Následuje konec písně v poklidném tempu. Dvojka Keriot´s Cry začíná nadějně zadoomanými kytarovými riffy, ponuré klávesy, aby se vše celé posléze zvrhlo v regulérní hard rockový odpich, jako vystřižený ze sedmdesátých let. Ovšem nutno podotknout, že notně udýchaný, těžkopádný, bez drajvu, šťávy a pan zpěvák taky není žádný Ian Gillan ani Tony Martin, to je marné. Melodická dvojhra kytar, zase dává vzpomenout na železnou pannu. Za své vzory se Nefesh zkrátka nestydí. Což o to, muzika je to vcelku pestrá, ale  jako celek to vůbec nedrží pohromadě. Délka skladeb, špatné aranže, falešný zpěv, nevyvážené, křečovité, jemné  a tvrdé pasáže, násilně na sebe naroubované a k sobě se absolutně nehodící. Tahle hudba vyžaduje jistou muzikantskou vyzrálost, velkou dávku citu, zručnosti. Tohle vše u Nefesh postrádám. Navíc jejich produkce je velmi nepřesvědčivá. Nejvíc jim to šlape právě v těch "originálních" metal-core úsecích. Běda ale, jakmile se dostanou na plochu fádní, nic neříkající, tancovačkové, nevkusné úrovně ( dalo by se říci, že italové mají na tohle poměrně vyvinutý čich ). Dokonale dekadentní. Orientálnímy tóny začíná Dream Yesu´ah, načež má ušiska opět atakuje panterovsky znějící metal. Nejlepší song na demu, tenhle Pepikuv sen. O čem pak že asi pojednávají texty Nefesh. Jasně, jsou to flanďáci a v jejich textech se to jen hemží biblickými výjevy a starým dědkem(bohem). Aha, tak už mi to doteklo. Odtud pramení ty "prosvětlené", radostné a skotačivé tóny klapek. Haleluja, bratři! Ježíš nás miluje! Ale nikdy nezapomeňte, že Satan nás vidí!:o) Nic pro mě. Ale je to jejich věc. Ale abych jenom nehaněl, v téhle písni musím pochválit kytaráka Lucu Lampise, jehož hra místy nepostrádá šmrnc a smysl pro melodii a sem tam i nějaký ten dobrý nápad. Ale to je po čertech málo na tohle CD. Ani zvukovou kvalitu téhle nahrávky nemůžu odbýt, neboť je vcelku obstojná a na demo vskutku dostačující. Všechny nástroje jsou adekvátně nazvučeny, žádnej průser. To nejlepčí na konec. Tak tímto heslem se snědí mládenci vážně neřídí, jinak by nezařadili jako poslední věc Son of Life. Odporně přeslazený pop, který zde slyším, je jen pro silné nátury (počítám se mezi ně). Navíc korunovaný falešným zpěvem Paola Tittarelliho ( tipoval bych ho tak na přední místa v italské hvězdné pěchotě ). Použitý rodný jazyk dovršuje tuto hrůzu. Přál bych vám slyšet, když zpívá: "Máááre, mááááre vorrei annegare, portami lontááánóó..." Děsuplný smyslový zážitek i pro otrlé masochisty. Asi po útrpných pěti minutách, mě vysvobozuje kytarový riff, jako vystřižený z pódia pravé západočeské víkendové zábavy, brrr. Tohle je vskutku nevkusný kýč a po chvíli hudlání, opět pokus o trochu té tvrdosti. Stopáž nad deset minut je i u této skladby dokonale sebevražedná. Konec, zaplať Satan za ty dary! Tato nahrávka je velmi zvláštní a je určena nejvíce těm, co nemají rádi vkusnou a dobrou hudbu a snad potěší i  fans křesťanské rockové hudby. Mě se Nefesh do vkusu zrovna dvakrát netrefili.

Čas: 42:44

Seznam skladeb:

  1. Act of Contrition
  2. Keriot´s Cry
  3. Dream Yesu´ah
  4. Son of Life

Zveřejněno: 12. 03. 2008
Přečteno:
3231 x
Hodnocení autora:
2 / 10

Autor: Mafek | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

Zatím je tu mrtvo. Určitě nejsi bez názoru, tak buď první a přidej svůj komentář