Někde jsem slyšel, že druhá deska ukáže jestli kapela stojí za to nebo ne. Je to logické, protože za prvé musí překonat svého předchůdce a za druhé už nemůže počítat s přimhouřeným okem kritiků a fanoušků. Navíc se kapela musí vyrovnat s faktem, že už se nemůže opakovat.
Je pravda, že jsem neslyšel první počin Halucigenní orgasmus, což je možná dobře, protože nemohu vycházet z historie a také nemohu posoudit, zda-li se kapela opakuje již na druhé desce nebo ne. Ovšem přísný metr se musí nastolit.
Mám totiž pocit, že na nahrávce je všechno špatně. Vše začíná průměrným obalem, pokračuje šedým zvukem a končí plitkými texty. Hudba samotná spadá pod průměr a určitě to nebude pouze vina nevýrazného zvuku. Na desce jsem nenašel jeden nápad, nosný motiv, který by vytvořil atmosféru. Celé dílo se odehrává v nudném středním tempu bez vlastního ksichtu. Vše ještě sráží zpěvy, které jsou hozeny někdy za hranici roku 89.
Jestliže se kapela hlásí k HC, měla by se zamyslet nad tím, co dnes tento styl nabízí. Jsou zde možnosti jednak zvukové ale také hudební volnost, ve které se dá nekonečně experimentovat. Zatím mi to přijde, že se kapela spíše otáčí na druhou stranu. Třeba taková pětka Dřímající zlo je big beat ze začátku devadesátých let jako bejk a v šestce Ethanol dokonce slyším takovou tu jednoduchost, kterou kdysi otravoval Alkehol.
Je mi líto, ale podle mého názoru nemá album Bezohlednost potřebnou úroveň a kapelu čeká ještě spousta práce než se dostane do vyšší HC ligy.
Tracklist:
- Sekta
- Bezohlednost
- Nevidík
- Krásný Večer
- Dřímající zlo
- Ethanol
- Skrytá vášeň
- Tyroš
- Navždy zhulený
