TRNY & ŽILETKY "Podměstí"

„Vidíš-li ženu věz, že je to ďábel, že máš před sebou cosi jako ztělesnění pekla,“ nechal se slyšet v 15. století papež Aeneas Silvius Piccolomini.

Za zpopelnění „děvek ďáblových“ zaživa se zasazoval dokonce horlivej reformátor Martin Luther. Jakoby četl myšlenky dvou zamindrákovanejch dominikánskejch flanďáků lnstitorise a Sprengera, kteřížto svou literární kariéru započali neblaze proslulým bestsellerem Malleus Maleficarum. Ale opusťme již temnej středověk slepě naslouchající vybrabčenejm starozákonním průkopníkům misogynie a vrhněmež se střemhlav do kolotu současnosti. Ta příslušnicím něžnýho pohlaví nastavuje poněkud vlídnější tvář. Múzy z masa a kostí v ní, narozdíl od neblahejch časů vlády kléru, pronikaj nejen do snů, ale i do profesí, jež byly donedávna čistě chlapskou doménou. Podzemní metalurgii nevyjímaje. Na periferii hudebního průmyslu totiž narazíme i na dosti početnou skupinu odhodlanejch amazonek. Bojovnic aktivně se účastnících válečný vřavy rozpoutaný před více než 20-ti lety cechem odbojnejch sonickejch kovářů.

Zdánlivě křehká plavovláska Lynda „Tam“ Simpsonová doplnila ryze mužskou osádku těžce se valící, lomozící smrtící mašiny SACRILEGE. Stalo se tak v první polovině 80-tejch let na britskejch ostrovech. Upomínkou Lyndiny autotortury esofágu jsou fošny „Behind the Realms of Madness“ a „Within the Prophecy“. Protřelá bulldozerující nymfa Jo Benchová je už bezmála dvě dekády neodmyslitelnou součástí opancéřovaný divize Jejího Veličenstva Morany, BOLT THROWER. Linn Pedersenová, Linda Aurlandová, Elin Hendenová - toť nová krev, naděje nesmiřitelnýho kmene ostrovní říše. A zároveň jednoznačná převaha estrogenu v souboru ZEENON, jenž má na kontě pableskující placku "Blood Vessel Criteria" - záznam death-thrashový smršti.

I germánský kulturní katakomby mají svý fantomy obdařený ladnejma křivkama a sametovou pletí. Vzpomeňme tmavovlasou chroptící sukubu Sabinu Classenovou, dlouholetou leaderku HOLY MOSES, infikujících thrashový buňky smrtelně nebezpečným virem. Ta byla zřejmě nehynoucí inspirací pro krví opilou Jasmin, klopýtající přes mrtvoly včele brutal deathový hordy SUFFERAGE. Svou pouť po křivolakejch stezkách Death Metalu započaly roku 1993 sufražetky Britt, Bianca a Mariana. O několik let později předaly štafetu Marice, Miriam a Nadje. Spanilý trio vešlo ve známost i v zemích českých účastí na několika akcích. Marně lovíte v paměti? Dám vám jednu indicii - SACRALIS. Nevím jak vám, ale mě při vyslovení tohohle zaklínadla vytane na mysli obraz živočišným půvabem překypující plavovlásky Nadji, kterak prstíky si odírá o basový struny v záři reflektorů klánovickýho klubu Black Pes.

Nizozemská thrash-death kohorta OCCULT dala vyniknout přirozenýmu talentu uhrančivý hřbitovní pěnice Rachel Heyzerový. Ta následovala hlas svýho srdce do řad veteránů války s nebem, SINISTER. Nyní chmurně úpí v područí heretický, železo Smrti urputně kující, bestie INFINITED HATE. Útlý ramena Anne van Doornový nesou tíhu břímě v podobě masivní baskytary. S její pomocí drobná brunetka zahušťuje atmosféru alba „lmminent Repulsion“ boltthrowerovsky laděnejch TOXOCARA. Kouzlu hřmotnýho sladkýho dřeva neodolala ani exotická kráska Karina Bundgaardová. Uplatnění instrumentálního urnu nalezla ve žlučovitý death-black jednotce PANZERCHRlST. Další Anne v pořadí, jejíž příjmení mi zůstalo utajeno, okusila pachuť žluklejch tělesnejch šťáv v rámci angažmá u LAST DAYS OF HUMANITY. Ohavnou, nechutnou a intenzivně páchnoucí kreaturou, okupující pomyslnej Olymp gore-grindu, byla pasována na Lady of 666 oxidised strings. Masivni, devastující melodie pomocí šestistrunnýho instrumentu vyluzuje zrzavá divoženka Susan, jež se svou sekyrou zdatně ohání v řadách DESENSITISED. Disk "Virus of Violence" hovoří za vše.

Ve skandinávskejch hvozdech již rovnejch 6 let nahání poutníkům husí kůži nelidskej skřek anděla s ďáblem v hrdle. Ano, řeč je o Angele Nathalii Gossowový, bardu v sukních, okouzlující kněžce kultu ARCH ENEMY. Neméně opojným půvabem disponuje zlatovlasá Emma Karlssonová podléhající magický přitažlivosti silnejch basovejch drátů v tajemnem obestřený, okultní kastě RUNEMAGICK. Svý rozčarování nad společenskejma poměrama dávaj razantně najevo tři dámy, jimž svou syrovou upřímností učaroval grind core. Přírodou k jemnocitu předurčený trio, k nemalýmu překvapení širýho okolí, zcela nemilosrdně, s ženskosti prostou brutalitou metá lidstvu úzkostlivě tutlanou špínu přímo do ksichtu. Marie-Luisa Gunnarssonová, Katarine Lammiová, Susanne Bergerová = SOCIETY GANG RAPE.

Že vám už zimou praštěj kosti, už jste se nabažili chladný severský krásy a spíš toužíte po horkokrevným jižanským temperamentu? Fajn. Zamíříme tedy do sluncem rozpálený Hispánie. Nejsem si však jistej, zda-li vás uspokojí pobyt ve skličujících prostorách madridský márnice. Právě zde se nespoutanejm hrátkám s řeznejma nástrojema a sebe-dovzdělávání v anatomii, jež má pramálo společnýho se solidním výzkumem, oddává hematofilní sběř HAEMORRHAGE. Krví k nepoznání zbrocená sekernice Ana si, co se týče vynalézavosti v degradaci tělesnejch pozůstatků, v ničem nezadá se svejma mužskejma protějškama. Odporný divadýlko, co? No, bude lepší nevokounět a zmizet dřív, než se tý pětihlavý hydře zachce čerstvýho materiálu. Co možná nejdál. Nejlíp až za „velkou louži“.

Tvůrčí náruživost Sharon Bascovský a Terri Heggenový musela bejt v poslední dekádě minulýho století řádně velkým trnem v oku naddimenzovaně bigotní společnosti. Obzvlášť, když pod záštitou stygijský bohyně smrti DERKETY povily death-doomově dunícího dvouskladbovýho demo-bastarda. Ten nezústal příliš dlouho v pozici hejčkanýho jedináčka. Brzy mu přibyli bratříčci. Jeden kazetovej – „Unholy Ground“ a druhej sedmipalcovej – „Premature Burial“. Neshody mezi chrlící strunobijkou Sharon a artileristkou Terri uvrhly zlověstnou bohyni do cely zapomnění, z níž byla vysvobozena až roku 1997. Zatímco si Sharon užívala sladkýho nicnedělání, Tem byla povolána do zbraně šéfkou obskurního dívčího spolku MYTHIC, Danou Duffeyovou. Blonďatou dračicí šířící smrtonosný poselství temnot slovem blitým a hutným, nic dobrýho nevěstícím, zvukem kytary. Derketou vycepovaná Tem společně s bass-dozeristkou Mary Bielichovou plus výše zmíněnou mylady hodily všem mačům rukavici v podobě nahrávek „The Immortal Realm“ a „Mourning in the Winter Solstice“. Chmurně burácející, hrubý majstrštyky se staly pomyslnou věčnou loučí osvětlující cestu bezradně tápajícím potencionálním následovnicím. Touto trnitou a bahnitou štrekou se vydaly i sestry v Smrti - Sarena, Lori a Dena. Coby PROMISQES band vzdaly hold záhrobnímu žánru. Na obětní oltář položily stříbřitý kotouče ,,Monarchy of Evil“ a „Gehelma“. Spíš, než jedovatej skřehot Lori Bravo byla pro mnohý příznivce rozemletýho jádra nestravitelným soustem celková produkce drtící pamětihodnosti NUCLEAR DEATH. To fandové thrash-death metly jsou na tom o poznání líp. Rozhodně v případě řízně melodickýho křížence ESTUARY. Zvuky neslýchaný z hrdýlka svýho vydává Zdenka Prado, bývalá to márniční slavice zadoomanejch GARDEN OF SHADOWS. Svůj návrat na deathmetalový kolbiště si užívá basující diva Jill McEnteeová prostřednictvím proevropsky orientovanýho kolosu s výstižným názvem FUNERUS. Rozhodně by bylo neodpustitelným faux-pas opomenout srdnatou valkýru Runhildu nelidsky sípající v hlubinách hlučnýho marastu THORR' S HAMMER líně se vlekoucího doom-deathovým žlabem.

Tvrdí se, že zraníte-li, byť sebenepatrněji, hrdost Španělky vrátí se vám vaše neomalenost silou destruktivního bumerangu. Pokud si ovšem uražená seňorita nezahojí pošramocený ego na nějakým neživým objektu. Třeba na sadě bubnů, či kytaře. Alessandře, Lurds, Simone a Cássii koluje v žilách krom krve portugalskejch uzurpátorů odkaz hrdý, leč dobyvateli pokořený civilizace. Uhádli jste, nacházíme se v ráji fotbalu a karnevalovýho šílenství - Brazílii. Rozběsněný míšenky, semknutý pod markou PURULENCE, uhnětly ze vzdoru, nenávisti a geneticky daný krutosti zvěrskej grind core. K slyšení je na vinylovým koláči sdíleným s New York Against the Belzebu. V tajný kacířský lóži CLAWN složila slib věrnosti konkubína Temnot Melissa. Děsuplnejm, rouhavejm obituaryodně-incantatiózním strunnejm a hrdelním orgiím udává rytmus bušením do pekelnejch kotlů.

Mám dojem, že skleníková atmosféra zelenýho pekla Amazonie nám zhejčkanejm evropanům už dává řádně zabrat. Takže hurá zpět na starej kontinent! V Řecku řádí ďábelsky svůdná Tristessa, abatyše talentovanýho řádu ASTARTE. S pravou i levou rukou Ďábla, sestrou Kinthiou a sestrou Nemesis, kuje blackový pikle už rovnejch deset let. Za tu dobu Héfaistovy vnadný učednice pokoutně importovaly do věčnýho léta bájný kolíbky civilizace nepřátelskou zimu barbarskýho severu prostředníctvím nahrávek „Doomed Dark Years“, „Rise from Within“ a „Quod Superius Sicut Inferius“. O kousek dál, na Apeninským poloostrově, se na blackovým trůnu uvelebila lítá saň. Při vyslovení jejího jména se bohabojný vesničani bázlivě křižujou, anebo rovnou hledaj útočiště v místním svatostánku. Její řev si můžou milovníci mytologický zvířeny vychutnat na discích OPERA IX „Sacro Culto“ a „The Black Opera: Symphoniae Mysteriorum in Laudem Tenebrarum“. V současnosti terorizuje kvartet oddanejch poddanejch v projektu, jemuž propůjčila svý, posvátnou hrůzu budící, jméno - CADA VERIA.

Ani, nám nejbližší, slovanský Venušiny chráněnkyně nejsou imunní vůči volání instrumentální divočiny. Odlitky „Deathkoteque“ a „They Must Die“ z death-thrash formy MERLIN jsou vstupenkou do Hádovy říše, u jejíž brány nás očekává biletářka Marie Abazaová. Ruská krasavice s bohatýrskou minulostí atamanky divoký, ze řetězu urvaný čeládky. Insigniema její moci se staly basovka a mikrofon. Domníváte se, že soulad čistýho dívčího vokálu a hektolitrů prolitý krve, říznutý ostatníma tělesnýma šťávama, je věcí zcela nemožnou? Ouha! Skrznaskrz prohnilej moskevskej porn-gore cirkus FESTERGUTS se pyšní fešnou, mravně narušenou, sopranistkou Olgou. V přední linii se pohybuje a útok zdivočelejch fans odráží Karla, makabrózním altem disponující frontmanka polskejch, klasikou odkojenejch smrt'áků IMMEMORIAL.

Češky krásné, Češky mé... Vám se teda, holky zlatý, na ty práchnivý prkna, co znamenaj underground, moc nechce... Pominu-li rádoby doom metal, tak jen marně lovím v paměti a hledám onu příslovečnou jehlu v kupce sena. Pamětníkům možná něco řekne prachem věků pokrytej pojem LOCHNESS. Soubor thrashovejch fúrií, kteréžto se blýskly jedním oplzlým šlágrem na kompilačce Death Metal Session II. Díky kulturně metalovýmu magazínu Pařát můžu zmínit alespoň jednu nebojácnou členku Vlastiny družiny, která se postavila Smrti čelem. Ája čili Alena kryje kulometnou palbou ústeckou četu NECROSORTH probojovávající se k vytýčený kótě debutní placce... Teď už jen tápu v tmách. Nikde žádnej světlej záchytnej bod. Jen bludičky dohadů, který se nevyplácí následovat. Možná není zrovna od věci obrátit se na vás, velevážené čtenářstvo. Inu, víc hlav víc ví. Pokud máte informace o jakýkoli thrash, black, death nebo grind partě našinců, v níž lomozí, či se zdatně dáví příslušnice něžnýho pohlaví, neváhejte a přispějte svojí trochou do mlýna. Jednak doplníte mezery v mým vzdělání a jednak můžete vytvořit základ pro pokračování Sisters of No Mercy, soustředěný na naši, nejen mlékem a strdím, nýbrž i metalovejma zbojnicema oplývající, vlast.

Studnice veškerejch mě známejch faktů jest vyčerpána. Dovolte tedy ještě pár slov závěrem. Dáte-li si audiotechnikou zprostředkovaný randevue se spolky smyslnejch d'áblic, možná dospějete ke stejnýmu poznání, jako já. V kůži, či latexu oděný dámy s labutíma šíjema obtěžkanýma symboly hereze, na rozdíl od svejch mužskejch protějšků, přísahaly věrnost prazákladům zvolenýho žánru. V krevním řečišti dívčí rukou oživenýho death či black monstra jen výjimečně narazíte na vmetky nemetalovýho rázu. Konstrukce skladeb je jednoduchá, leč silná, nepokřivená skočnými rytmy. Jak ve snu zažíváte zpomalenej pád do tmavý propasti a z hlubiny pod váma duní pekelný nokturno. Tóny černější dehtu vytvářej značně ponurou atmosféru. Až se nabízí otázka, zda-li to není odraz duše komponistek, potažmo celýho ženskýho plémě. Ale to je spíš téma pro koncilium pohrobků Sigmunda Freuda, nikoli pro toto solidní, podzemní múzou se zaobírající, pojednání. Jedna věc je však jistá. Slečny účastnící se tažení proti komerčnímu Molochu se postupně z pozic markytánek vypracovaly v obávaný válečnice a usedly v kruhu bojovníků u táborovejch ohňů. Budiž jim vzdán hold a nechť jejich zbraně i nadále rudnou krví nepřátel!


Zveřejněno: 14. 03. 2007
Přečteno:
3094 x
Autor: Skalp | Další články autora ...

Fotogalerie


Komentáře

14. 03. 2007 07:04 napsal/a Johan
Stigma
Poměrně známa kapelka s dívkou za mikrofonem je Stigma - klasický death metal. Alžběta Hejnová - to je murmur jak deathový zákon káže.